Wikipedie

Bar-Ilanova univerzita

Bar-Ilanova univerzita (BIU) (hebrejsky: אוניברסיטת בר-אילן) je izraelská univerzita ve městě Ramat Gan v Izraeli. Byla založena v roce 1955 a k roku 2009 je druhou největší izraelskou akademickou institucí.[1] Ke stejnému roku na univerzitě studovalo 30 700 studentů (včetně 6300 studentů, kteří studovali na detašovaných pracovištích v regionech – Aškelon, Safed, Akko a Jordánské údolí) a pracovalo 1350 akademických pracovníků a 1000 technicko-administrativních zaměstnanců.[2] Bar-Ilanova univerzita má celkem šest fakult: exaktních věd, přírodních věd, sociálních věd, humanitních věd, židovských studií a právnickou fakultu, které se dále dělí do 46 kateder.[2]

Bar-Ilanova univerzita
אוניברסיטת בר-אילן
Právnická fakulta Bar-Ilanovy univerzity
Právnická fakulta Bar-Ilanovy univerzity
Rok založení1955
Vedení
RektorJoseph Menis
Prezident (CEO)Moše Kave
ViceprezidentHarold Basch
Judit Chajmof
Předseda ASChajim Glick
Počty akademiků
Studentů celkem27 700
Další informace
SídloRamat Gan
AdresaRamat Gan, 529 0002, Izrael
Zeměpisné souřadnice32°4′4″ s. š., 34°50′33″ v. d.
http://www.biu.ac.il
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Univerzita usiluje o vytvoření užších vazeb mezi studiem a Tórou. Chtěla by „smísit tradici s moderními technologiemi a vzdělaností a učit o nepřekonatelné etice židovského dědictví (…) spojit starověké a moderní, posvátné a materiální, duchovní a vědecké.“[3]

Historie editovat

 
První promoce na Bar-Ilanově univerzitě dne 28. prosince 1959. Uprostřed je americký velvyslanec v Izraeli Ogden Reid.

Základní kámen Bar-Ilanovy univerzity byl položen 3. června 1953.[4] Je pojmenovaná po rabi Me'irovi Bar-Ilanovi, vůdci náboženského sionismu.[5] Přestože byl sám vzdělán v ortodoxních rabínských seminářích v Berlíně, věřil v to, že je třeba instituce, která by v rámci dvojích osnov poskytovala vysokoškolská vzdělání v sekulárních akademických studiích a v náboženském studiu Tóry.

Zakladatelé univerzity doufali, že jejich absolventi budou oddáni židovské tradici, sionistické ideologii a vědě. Ještě v roce 1965 byl celý akademický sbor a většina studentů tvořena religiózními Židy. Josef Burg, jeden z předních představitelů náboženského sionistického hnutí, varoval před přijímáním příliš mnoha nereligiózních studentů, jež byl podle něj mohlo ohrozit charakter univerzity: „Pokud nalijete do lahve s vínem příliš mnoho vody, potom již nebudete mít víno.“ Dnes na univerzitě studují i sekulární a nežidovští studenti, včetně Arabů. V minulosti museli všichni muži studující na univerzitě povinně nosit kipu; dnes již toto nařízení neplatí. Pro úspěšné absolvování univerzity je, mimo jiné, vyžadováno absolvování sedmi kurzů v rámci židovských studií. Při přijímání vysokých akademických pracovníků univerzita upřednostňuje religiózní Židy, mezi akademickými pracovníky lze však nalézt i mnoho sekulárních lidí.

Univerzita provozuje kolel pro muže a midrašot pro ženy. Kolel nabízí tradiční studia ješivy s důrazem na Talmud, zatímco midraša nabízí kurzy Tóry a židovské filosofie. Tyto programy jsou přístupné všem studentům zdarma.

Na Bar-Ilanově univerzitě studoval i vrah Jicchaka Rabina – Jigal Amir, který zde studoval informatiku.[6] Jeho studium na univerzitě vyústilo v obvinění, že se škola stala ohniskem politického extremismu. Jedním z kroků, který univerzita po atentátu podnikla bylo podnícení dialogu mezi levicově a pravicově orientovanými studenty univerzity a snaha o „smíření věřících se sekularizovanými.“[7]

Pod vedením současného prezidenta univerzity Mošeho Kaveho prošla univerzita výraznou expanzí, včetně výstavby nových budov v severní části kampusu. Vznikly nové vědecké programy, včetně interdisciplinárního centra výzkumu mozku[8] a centra nanotechnologií.[9] Jednou z priorit, kterou si univerzita vytyčila je archeologický výzkum, zahrnující vykopávky v Tel es-Safi/Gatu[10] a nedávno vytvořený společný program archeologických věd Bar-Ilanovy univerzity a Weizmannova institutu věd.[11]

 
Wohlovo centrum

Fakulty editovat

  • Fakulta židovských studií
  • Fakulta humanitních věd
  • Fakulta sociálních věd
  • Právnická fakulta
  • Fakulta přírodních věd
  • Fakulta exaktních věd

Speciální studentský program editovat

Univerzita nabízí přípravný program, který připravuje nové imigranty pro izraelské vysoké školy. Kromě toho univerzita provozuje jednoroční zámořský program s názvem Tochnit Tora Im Derech Erec, který kombinuje tradiční studium Tóry v kolelu v dopoledních hodinách zvlášť pro muže a ženy a všeobecná univerzitní studia a hodiny židovských dějin v odpoledních hodinách. Mnozí američtí studenti standardních studijních programů si zapisují hodiny židovských dějin, aby splnili požadavky na absolvované kurzy židovských studií.

Projekty editovat

Univerzitní on-line projekt responsa byl v roce 2007 oceněn Izraelskou cenou.[12] Jiným univerzitním projektem je „projekt Bible,“ v jehož rámci je Tanach a jeho komentáře aktualizován, vysvětlován apod. Projekt však byl v důsledku škrtů v rozpočtu ohrožen a nakonec byl zachráněn díky anonymnímu dárci.[13] V roce 2010 univerzita spustila projekt online mezinárodního vědeckého periodika s názvem International Journal of Jewish Education Research.[14] Periodikum, která má vycházet v několika jazycích se má zaměřovat zejména na židovské vzdělávání, má být bezplatně dostupné přes internet a jako takové má být jediné svého druhu na světě.[14]

Slavní absolventi editovat

Držitelé čestných doktorátů editovat

Podle internetových stránek univerzity patří mezi vybrané držitele čestných doktorátů z Bar-Ilanovy univerzity následující osobnosti:[15]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bar-Ilan University na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RONEN, Gil. Bar-Ilan University Blasted for Conference ‘Befitting Bir Zeit’ [online]. Aruc Ševa, 2009-06-03 [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Facts & Figures [online]. Bar-Ilanova univerzita, rev. 2009-08-18 [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ The Bar-Ilan Mission [online]. Bar-Ilanova univerzita [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 72. 
  5. ↑ BARD, Mitchell Geoffrey; SCHWARTZ, Moshe. 1001 Facts Everyone Should Know about Israel. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, 2005. Dostupné online. ISBN 0-7425-4358-7. S. 95. (anglicky) 
  6. ↑ ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 246. 
  7. ↑ KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-265-9. S. 203. 
  8. ↑ Gonda Multidisciplinary Brain Research Center [online]. Bar-Ilanova univerzita [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Center for Advanced Materials and Nanotechnology [online]. Bar-Ilanova univerzita [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky) 
  10. ↑ The Tell es-Safi/Gath Archaeological Project [online]. Bar-Ilanova univerzita [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-03. (anglicky) 
  11. ↑ Kimmel Center for Archaeological Science: Inter-University Program [online]. Weizmannův institut věd [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-29. (anglicky) 
  12. ↑ The Bar Ilan Responsa Project (Global Jewish Database) [online]. Digento [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ILANI, Ofri. Bar-Ilan University Bible project [online]. Haaretz, 2006-12-03 [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Bar-Ilan University launches Jewish education journal [online]. Ynetnews, 2010-03-12 [cit. 2010-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ A Brief History of Bar-Ilan University [online]. Bar-Ilanova univerzita [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bar-Ilanova_univerzita&oldid=23369807“