Baqt
Baqt (arabsky: بقت) byla mezinárodní dohoda uzavřená roku 652 mezi muslimským Egyptem a křesťanským královstvím Makúrie, ležícím jižně v Núbii, resp. mezi arabským vojevůdcem Abdulláhem ibn S'adem a makúrijským králem Kaliduratem. Samotný arabský název al-baqt pochází od slova „pakt“ (z řec. πάκτον, latinsky pactum)[1] a zpočátku označoval pouze dodávky otroků, jež byly součástí smlouvy.[2] Dohoda byla v platnosti více než šest století a řadí se tak mezi nejdéle platné mezinárodní dohody v dějinách.[3] Baqt navíc ve skutečnosti nebyl nikdy oficiálně vypovězen.[4]
Do současnosti se nedochoval žádný exemplář původní smlouvy, nejstarší opisy pocházejí až z doby několika set let poté a dosti se navzájem liší. Je ovšem možné, že původní smlouva ani neměla psanou formu a měla podobu ústní dohody mezi dvěma vládci. V pozdější době se vzájemná smlouva ustálila, ačkoliv autentičnost je sporná:[5]
| „ | Každý rok dodáte muslimskému imámovi tři sta a šedesát otroků obojího pohlaví zdravých na duchu i na těle, kteří nebudou ani příliš staří, ani příliš mladí. Dovezete je místodržícímu Asuánu. Jestliže ukryjete uprchlého otroka, který patří muslimovi, zabijete muslima nebo dhimního (chráněného nemuslima), pokusíte se zbořit mešitu, již jsme postavili ve středu vašeho města, nebo nedodáte stanovených tři sta a šedesát otroků, potom příměří zrušíme a rozhodne mezi námi Bůh, který jest nejlepším soudcem. | “ |
| — Text podle al-Maqrízího[6] | ||
Smlouva pak byla výhodnější pro egyptskou stranu a připomínala diktát, než dohodu rovnocenných partnerů.[7] Na druhou stranu je třeba podotknout, že veškeré dochované prameny, které baqt popisují, pocházejí od arabských autorů – muslimů i arabských křesťanů – a žádný přímo od Núbijců.[8]
Nejdůležitějším bodem byl každoroční tribut 360 otroků z Núbie; je ale také možné, že jich mohlo být až 400,[9] přičemž 40 bylo určeno výhradně asuánskému místodržícímu.[10] Egypťané pak mohli na jih výměnou dodávat potraviny a další zboží. Z muslimského pohledu tak Núbie podléhala chalífátu, ale nebyla jeho integrální součástí.[10] Protože na islámském území bylo zakázáno zmrzačit člověka, představovala Núbie jeden z důležitých zdrojů přísunu eunušských otroků,[10] kteří měli na trhu větší cenu, než nekastrovaní muži.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bakt na anglické Wikipedii.
- ↑ HALM, H. Der nubische Baqṭ. In: DE SMET, D.; VERMEULEN, U. Egypt and Syria in the Fatimid, Ayyubid, and Mamluk eras: proceedings of the 4th and 5th international colloquium organized at the Katholieke Universiteit Leuven in May 1995 and 1996. Leuven: Uitgeverij Peeters, 1998. ISBN 9042906715. (německy)
- ↑ SHINNIE, Peter Lewis. Christian Nubia. In: FAGE, John Donnelly; OLIVER, Roland; ROBERTS, A. D. The Cambridge history of Africa 1: From the earliest times to c. 500 BC. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1982. S. 565. (anglicky)
- ↑ LOBBAN, Richard. Global Security Watch Sudan. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2010. ISBN 978-0-313-35332-1. S. 70. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Ivan, a kolektiv. Dějiny Afriky. Svazek 1. Praha: Svoboda, 1966. Kapitola Křesťanská Núbie a arabské migrace do Súdánu, s. 357. [dále jen Hrbek].
- ↑ LEWIS, Bernard. Dějiny Blízkého východu. Praha: Lidové noviny, 1997. (Dějiny států). ISBN 80-7106-191-3. S. 188. [dále jen Lewis].
- ↑ Lewis, str. 188–189.
- ↑ PARKER FREEMAN-GRENVILLE, Greville Stewart; MUNRO-HAY, Stuart C. Islam: An illustrated history. New York ; Londýn: Continuum International Publishing Group, 2006. Dostupné online. ISBN 0826418376. S. 175. (anglicky)
- ↑ SPAULDING, Jay. Medieval Christian Nubia and the Islamic World: A Reconsideration of the Baqt Treaty. The International Journal of African Historical Studies. 1995, roč. 28, čís. 3, s. 577. ISSN 0361-7882. (anglicky)
- ↑ MITCHELL, Peter. African connections. Walnut Creek: Altamira Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0759102597. S. 91-92. (anglicky)
- ↑ a b c Lewis, str. 189.
Externí odkazy editovat
- LOBBAN, Richard. Relations between Islamic Egypt and Christian Nubia: the Case of the Baqt. Sudan Studies Association Newsletter. Únor 2006, roč. 24, čís. 2, s. 11–19. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2011. (anglicky) Archivováno 19. 3. 2007 na Wayback Machine.