Baltské jazyky
skupina indoevropských jazyků
Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.
| Baltské jazyky | |
|---|---|
 | |
| Rozšíření | severní Evropa |
| Počet mluvčích | 4,7 milionů |
| Počet jazyků | 2 živé (někdy 3 nebo 4) |
| Klasifikace | |
| ISO 639-2 | bat |
| Dělení | |
| Dělení | |
Většina jazyků z baltské větve vymřela, jediné dva jazyky, které se dosud používají, jsou litevština a lotyština a jejich dialekty. Hovoří jimi asi 4,7 milionu mluvčích.
Baltské jazyky se zapisují latinkou s diakritikou doplněnou podle různých, nejen slovanských vzorů (s češtinou mají společné znaky ž, š, č).
Historie editovat
Všechny baltské jazyky začínaly jako indoevropský prajazyk, ze kterého se později oddělil baltsko-slovanský prajazyk. Ten se poté rozdělil na dva jazyky: praslovanštinu a protobaltštinu, která byla východiskem pro další baltské jazyky.
Dělení editovat
- západobaltské jazyky †
- pruština †
- jotvingština (súduvština) †
- galindština †
- východobaltské jazyky
- kurština † – někdy považována za západobaltský jazyk
- jazyk Kuršiniků
- lotyština (1,6 mil. mluvčích)
- latgalština (150 tis. mluvčích) – často považována za dialekt lotyštiny
- litevština (3,9 mil. mluvčích)
- žemaitština – často považována za dialekt litevštiny
- sélština †
- zemgalština (žiemgalština) †
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu baltské jazyky na Wikimedia Commons
