Baltská nížina
Baltská nížina[1][2] (rusky Прибалти́йская ни́зменность) je nížina na východním pobřeží Baltského moře. Leží především v Estonsku, Lotyšsku, Pskovské a Leningradské oblasti v Rusku. Rozprostírá se až po jižní pobřeží Ladožského a Oněžského jezera a zahrnuje Severolotyšskou, Pskovskou, Ilmeňskou, Něvskou a Ladožskou nížinu. Na jihovýchodě přechází do Smolenské a Valdajské vrchoviny.
Baltská nížina Прибалти́йская ни́зменность | |
---|---|
Nadřazená jednotka | Východoevropská rovina |
Sousední jednotky | Poozerje |
Podřazené jednotky | Severolotyšská, Pskovská, Ilmeňská, Něvská a Ladožská nížina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Lotyšsko Estonsko Rusko |
Povodí | Něva, Narva, Velikaja, Daugava |
Souřadnice | 58° s. š., 27° v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nadmořská výška nížin se pohybuje od 50 do 100 metrů. Je zde mnoho malých jezer a bažin. Půdy jsou podzolované, písčité a částečně bažinaté. Nížiny jsou porostlé borovými lesy, podél říčních niv jsou dubové lesy a louky.
K větším vodním plochám patří Čudské, Pskovské a Ilmeňské jezero.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Прибалтийская низменность na ruské Wikipedii.
- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 268–269.
- ↑ Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0445-9. S. 70.