Babylonská věž

Babylonská věž (hebrejsky מגדל בײגל‎, Migdal Bavel, arabsky برج بابل‎, Burdž Bábil) byla podle biblické knihy Genesis ohromná budova, která měla sahat až do nebe. Byla postavena na místě nazvaném posléze Bábel, což je hebrejské jméno pro Babylón. Podle Bible byli všichni lidé v době po potopě světa jednotní a mluvili společným jazykem. Lidé se rozhodli postavit město a věž až do nebe, aby sebe oslavili a nebyli rozptýleni po celé zemi. Věž tedy byla vystavěna k slávě člověka, nikoliv Boha. Bůh tehdy rozdělil dosud jediný lidský jazyk ve více jazyků a rozehnal lidi po celé zemi, protože se mu nelíbilo, že by chrám měl patřit někomu jinému než jemu samotnému.

Vyprávění podle Genesis editovat

Celá země byla jednotná v řeči i v činech. Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. Tu si řekli vespolek: „Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.“ Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny. Na to řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.“ I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.

Genesis 11,1-9 CEP

Babylonský Zikkurat editovat

Jedna z hypotéz ztotožňuje babylonskou věž s chrámem boha Marduka v Babylóně – Etemenanki, který dosahoval výšky 91 metrů, jiné teorie ji spojují se zikkuratem v Eridu. Většina badatelů se přiklání k názoru, že biblická Babylonská věž je totožná s Mardukovým chrámem v Babylónu.^[1] Marduk byl v jisté době nejvyšším akkadským bohem, uctívaným coby dárce světla a moudrosti, pán bohů. Zikkuraty, vysoké stupňovité věže tvaru pyramidy, nebyly v tehdejší době ničím neobvyklým; stavěly se v době od 3. tis. př. n. l. do 6. stol. př. n. l. Jejich pozůstatky, většinou pouze nejnižší patro, lze navštívit v dnešním Íránu (např. poblíž Súsy) nebo Iráku (např. v Uru). Na plošině třetího poschodí zikkuratu měla být svatyně obložená modře glazurovanými cihlami s místností zasvěcenou bohu či bohům. Jednalo se o tzv. svatební komnatu, kde se král při významných svátcích rituálně tělesně spojoval s velekněžkou.^[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ ^a ^b HAVELKA, Ondřej. Náboženství v oblasti řeky Eufrat – po biblickém veletoku časem a prostorem II. [online]. Dingir, 2021-01-16 [cit. 2023-07-22]. Dostupné online.

Literatura editovat

BANON, David; DERHY, Deborah. La tour et le tabernacle : Migdal et Michkan. Paris: Bayard, 2008. 174 s. ISBN 9782227477681. (francouzsky)
CASSUTO, Umberto. Form Adam to Noah. Jerusalem: Magnes, 1978. ISBN 978-9996312298. (anglicky)
DOMBART, Theodor. Der Babylonische Turm. Leipzig: Hinrichs, 1930. 35 s. (Der Alte Orient; sv. 29,2). Dostupné online. (německy)
GRESSMANN, Hugo. The Tower of Babel. New York: [s.n.], 1928. S. 1–19. (anglicky)
HARTMANN, Fred. Der Turmbau zu Babel - Mythos oder Wirklichkeit? : Turmbausagen im Vergleich mit der Bibel. Neuhausen-Stuttgart: Hänssler, 1999. 93 s. ISBN 9783775134323. (německy)
KLENGEL-BRANDT, Evelyn. Der Turm von Babylon : Legende und Geschichte eines Bauwerkes. Wien, München: Anton Schroll, 1982. 192 s. ISBN 9783703105593. (německy)
KOSIDOWSKI, Zenon. Příběhy Mrtvého moře. Překlad Josef Vlášek. Praha: Práce, 1988. S. 42-43.
LÄPPLE, Alfred. Úvod do Starého zákona. Překlad Miroslav Cón, Svatopluk Láb, Bedřich Smékal. Praha: Česká katolická charita, Ústřední církevní nakladatelství, 1972. S. 84-92.
MINKOWSKI, Helmut. Vermutungen über den Turm zu Babel. Freren: Luca, 1991. 297 s. ISBN 3923641362. (německy)
NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: [s.n.], 1956. (Kalich). Dostupné online. Heslo Babylonská věž, s. 695.
PARROT, André. Ziggurat et Tour de Babel. Paris: [s.n.], 1949. (francouzsky)
SCHMID, Hansjörg. Der Tempelturm Etemenanki in Babylon. Mainz am Rhein: Von Zabern, 1995. (Baghdader Forschungen; sv. 17). ISBN 9783805316101. (německy)
SOLIELI, Menachem; BERKUZ, Moše. Leksikon mikra'i. Svazek 2. Tel Aviv: Dvir, 5725. Heslo Migdal Bavel, s. 458. (hebrejsky)
Starozákonní překladateská komise. Výklady ke Starému zákonu. Svazek 1. Zákon (Genesis — Deuteronomium). Praha: Kalich, 1991. S. 69-71.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu babylonská věž na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] HAVELKA, Ondřej. Náboženství v oblasti řeky Eufrat – po biblickém veletoku časem a prostorem II. [online]. Dingir, 2021-01-16 [cit. 2023-07-22]. Dostupné online.

[1]