BWRX-300 je návrh pro malý modulární reaktor (SMR) navržený společností GE Hitachi Nuclear Energy (GEH). BWRX-300 se vyznačuje pasivní bezpečností. K udržení bezpečného stavu, a to i za extrémních okolností, není nutné externí napájení ani zásah personálu. [1] BWRX-300 je evolucí dřívější konstrukce ekonomického zjednodušeného varného reaktoru (ESBWR) od GE Hitachi, ale s nižším výkonem. Varné reaktory jsou vyzkoušenou a otestovanou jadernou technologií, která jako chladivo jaderného reaktoru používá obyčejnou lehkou vodu. Stejně jako většina varných reaktorů používá BWRX-300 k odvodu tepla z aktivní zóny nízkotlakou vodu. Charakteristickým rysem této konstrukce je, že voda cirkuluje v aktivní zóně přirozenou cirkulací. Jedná se o zásadní odlišnost oproti většině komerčních jaderných reaktorů, které k zajištění aktivního chlazení paliva vyžadují elektrická čerpadla. Tento systém má výhody jak z hlediska jednoduchosti, tak z ekonomického hlediska. Možnost pasivního chlazení je dána zejména nižší výkonovou hustotou aktivní zóny.

Technologie editovat

Princip varného reaktoru editovat

 
Ilustrační schéma obecného varného reaktoru.

Varné reaktory patří mezi tzv. konvenční lehkovodní reaktory. V aktivní zóně reaktoru je řetězovou štěpnou reakcí uvolňováno teplo, které je vodou odváděno pryč. Protože reaktor pracuje na vysoké teplotě a relativně nízkém tlaku, voda se přímo v primárním reaktoru vaří a po vysušení odvádí na turbínu, která roztáčí generátor a vyrábí elektrickou energii. Pára po vykonání práce zchladne a je odváděna do kondenzátoru, odkud cirkuluje zpět do reaktorové nádoby.

Reaktorová nádoba editovat

Tlaková nádoba reaktoru má vnitřní průměr 4 m, výšku 27 m a tloušťku stěny kolem 127 mm, hmotnost nádoby je 485 tun. Výška aktivní zóny s palivem je 3,8 metrů. Ve spodní části nádoby se nacházejí zařízení pro ovládání regulačních tyčí, detektory výkonu a další elektronické součástky. Nad aktivní zónou je komín pro proudění páry a separátor vlhkosti.[2]

Palivo editovat

Palivo BWRX-300 je tvořeno 240 palivovými soubory, každý o celkové hmotnosti 324 kg, z toho 205 kg paliva. Palivové soubory jsou složeny z palivových tyčí v čtvercové mříži 10×10, v každé z nich se nacházejí palivové tablety s UO2 s průměrným obohacením 3,4 %. Obohacení paliva se napříč aktivní zónou liší, pro zajištění rovnoměrné výkonové distribuce. Během výměny paliva se každých 12 až 18 měsíců vymění 15 až 25 % paliva v aktivní zóně. Finální průměrné vyhoření paliva je 49 500 MWd/tU, méně než u velkých PWR. Po skončení kampaně je palivo vyjmuto a po dobu 6 až 8 let dočasně uskladněno v chladicím bazénu.

Turbogenerátor editovat

Na rozdíl od PWR nemá BWRX-300 žádné parogenerátory, protože se voda vaří přímo v reaktorové nádobě. Vodní pára vystupuje při teplotě 287 °C a tlaku 7,2 MPa a stoupá přes komín do horní části nádoby, kde je z páry separován kondenzát. BWRX-300 využívá turbínu STF-D650 s jmenovitým výkonem 700 MWe a frekvencí 50 nebo 60 Hz. Jako generátor je použit GE TOPAIR.

Kontejnment editovat

Reaktorová nádoba je spolu s několika dalšími systémy uzavřena v kovové ochranné obálce, která v případě poškození paliva zabraňuje úniku radionuklidů do životního prostředí. Součástí jsou také izolační ventily, které v případě havárie zabraňují úniku radionuklidů k turbíně.

Ovládání reaktoru editovat

Reaktor je ovládán z řídicí místnosti, ze které operátoři ovládají chod celé elektrárny. Oproti starším elektrárnám je zde kladen důraz na pasivní bezpečnost s minimální potřebou zásahu operátora. I při nejhorší realistické havárii má operátor minimálně 24 hodin na zakročení. K regulaci výkonu jsou primárně využívány regulační tyče s průřezem ve tvaru kříže tvořené z B4C, Hf nebo Gd2O3. Tyče jsou na rozdíl od PWR zasouvány zespodu, což znamená, že v případě havárie nemohou do aktivní zóny spadnout samovolně. Musejí být zasunuty s pomocí hydraulického zařízení.

Další systémy editovat

Odvod zbytkového tepla editovat

Bezprostředně po odstavení jaderný reaktor stále vyrábí teplo kvůli rozpadu štěpných produktů s krátkým poločasem rozpadu. Toto teplo tvoří asi 7 % nominálního výkonu a postupem času klesá, po týdnu spadne generované zbytkové teplo pod 1 % nominálního výkonu. [3] V konvenčních reaktorech je pasivní odstraňování tohoto zbytkového tepla náročné kvůli jeho většímu množství. Konstrukce BWRX-300 však umožňuje odvod tepla při jakémkoli výkonu.

Plány výstavby editovat

Dne 1. prosince 2021 společnost Ontario Power Generation (OPG) vybrala BWRX-300 SMR pro použití v Darlingtonské jaderné elektrárně.[4] V říjnu 2022 požádala OPG o stavební povolení na reaktor. Společnost očekává, že rozhodnutí o výstavbě učiní do konce roku 2024 a stanovila předběžné cíl pro uvedení elektrárny do provozu do roku 2028.[5]

Dne 16. prosince 2021 Synthos Green Energy (SGE), GE Hitachi Nuclear Energy a BWXT Canada oznámily svůj záměr postavit v Polsku do roku 2035 alespoň 10 reaktorů BWRX-300.[6] Dne 8. července 2022 Orlen Synthos Green, společný podnik mezi SGE a PKN Orlen, požádal Národní agenturu pro atomovou energii o obecné stanovisko k technologii BWRX-300 SMR.[7] V srpnu téhož roku bylo oznámeno datum dodání reaktoru: 2029. Výstavba reaktoru začne v roce 2024 v Darlingtonu v Ontariu.[8] Dne 14. března 2022 podepsala společnost Kärnfull Future AB memorandum o porozumění s GEH o postavení BWRX-300 reaktorů ve Švédsku.[9] Dne 27. června 2022 společnost Saskatchewan Power Corporation vybrala BWRX-300 SMR jako potenciálního kandidáta pro výstavbu ve státě Saskatchewan kolem roku 2035.[10] Dne 8. února 2023 si Fermi Energia AS vybrala BWRX-300 SMR pro potenciální nasazení v kraji Lääne-Viru v Estonsku na počátku 30. let.[11] Dne 7. července 2023 si společnost Ontario Power Generation vybrala tři další BWRX-300 SMR pro stavbu v Darlington New Nuclear Project v Ontariu v Kanadě a připojila se k prvnímu již ve výstavbě.[12]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku BWRX-300 na anglické Wikipedii.

  1. BWRX-300. nuclear.gepower.com [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  2. https://aris.iaea.org/PDF/BWRX-300_2020.pdf
  3. DEVESH, Raj,. Decay Heat Calculations for Reactors: Development of a Computer Code ADWITA. inis.iaea.org. 2015. Dostupné online [cit. 2023-09-05]. (English) 
  4. TAKESHITA, Takayuki. Prospects for Renewable and Fossil-Based Electricity Generation in a Carbon-Constrained World. International Journal of Clean Coal and Energy. 2013, roč. 02, čís. 02, s. 35–43. Dostupné online [cit. 2023-09-05]. ISSN 2168-152X. DOI 10.4236/ijcce.2013.22b008. 
  5. OPG applies for construction licence for Darlington SMR : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  6. Firms partner to support BWRX-300 deployment in Poland. www.ans.org [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Two Polish companies apply for regulator’s opinion on SMR technology assessment - Nuclear Engineering International. www.neimagazine.com [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  8. PGO. Pierwszy reaktor jądrowy BWRX-300 może trafić do Polski w 2029 r.. www.money.pl [online]. 2022-08-08 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (polsky) 
  9. Kärnfull teams up with GEH for SMR deployment: New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  10. SaskPower Selects the GE-Hitachi BWRX-300 Small Modular Reactor Technology for Potential Deployment in Saskatchewan. www.saskpower.com [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  11. Fermi Energia valis tuumareaktori tegijaks USA-Jaapani ühisfirma. Eesti Ekspress [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (estonsky) 
  12. PROCTOR, Darrell. Three More BWRX-300 SMRs Planned for Canada's Darlington Site. POWER Magazine [online]. 2023-07-07 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat