Wikipedie

Běh na 100 metrů

typ běžeckého závodu
(přesměrováno z Běh na 100 m)

Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Stovce se také přezdívá „královská“ atletická disciplína. Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

Justin Gatlin poté, co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m (Helsinky 2005)
Finále letní Univerziády (Kwangdžu 2015)

Rychlost editovat

Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti.[2] Nejrychlejším „bílým“ sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.

České rekordy editovat

Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně Zdeněk Stromšík, který v roce 2018 zaběhl stovku za 10,16 sekundy.[3] Již dříve však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s stovku za 10,11 sekundy.[4] Předchozí rekord 10,23 sekundy zaběhl roku 2010 sprinter Jan Veleba. Rekord v české ženské kategorii drží dlouhodobě běžkyně Jarmila Kratochvílová, a to časem 11,09 sekundy.

Světové rekordy editovat

Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.[5] Ženský světový rekord drží Florence Griffith-Joyner a má hodnotu 10,49 s.

Historie editovat

Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928–1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.[zdroj?]

Současní světoví rekordmani editovat

Současné rekordy – dráha editovat

Muži
Rekord Čas (min) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 9,58 Usain Bolt Jamajka  Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Olympijský rekord 9,63 Usain Bolt Jamajka  Jamajka Londýn 5. 8. 2012
Rekord MS 9,58 Usain Bolt Jamajka  Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Český rekord 10,16 Zdeněk Stromšík Česko  Česko Tábor 18. 7. 2018
Ženy
Rekord Čas (min) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 10,49 Florence Griffith-Joynerová USA  USA Indianapolis 16. 7. 1988
Olympijský rekord 10,61 Elaine Thompsonová Jamajka  Jamajka Tokio 2021
Rekord MS 10,65 Sha'Carri Richardsonová USA  USA Budapešť 21. 8. 2023
Český rekord 11,09 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Bratislava 6. 6. 1981

Současné rekordy podle kontinentů editovat

Aktualizace 29. května 2023[6]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Rok
Afrika Muži 9,77 Ferdinand Omanyala Keňa  Keňa 18. 9. 2021
Ženy 10,72 Marie-Josée Ta Lou Pobřeží slonoviny  Pobřeží slonoviny 10. 8. 2022
Asie Muži 9,83 Su Ping-tchien Čína  Čína 1. 8. 2021
Ženy 10,79 Li Xuemei Čína  Čína 18. 11. 1997
Evropa Muži 9,80 Marcell Jacobs Itálie  Itálie 1. 8. 2021
Ženy 10,73 Christine Arronová Francie  Francie 19. 8. 1998
Severní a střední Amerika Muži 9,58   Usain Bolt Jamajka  Jamajka 16. 8. 2009
Ženy 10,49   Florence Griffith-Joynerová USA  USA 16. 7. 1988
Oceánie Muži 9,93 Patrick Johnson Austrálie  Austrálie 5. 5. 2003
Ženy 11,08 Zoe Hobbsová Nový Zéland  Nový Zéland 16. 7. 2022
Jižní Amerika Muži 10,00 Robson da Silva Brazílie  Brazílie 22. 7. 1988
Ženy 10,91 Rosângela Santosová Brazílie  Brazílie 6. 8. 2017
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

Vývoj světového rekordu (el. měření) editovat

Muži
Čas Jméno Datum Místo
10,64   Ralph Metcalfe 16.07.1932 Stanford
10,53   Eddie Tolan 31.07.1932 Los Angeles
10,38   Eddie Tolan 01.08.1932 Los Angeles
10,38   Ralph Metcalfe 01.08.1932 Los Angeles
10,34   Barney Ewell 09.07.1948 Evanston
10,32   Ray Norton 10.08.1958 Thonon-les-Bains
10,32   Jocelyn Delecour 10.08.1958 Thonon-les-Bains
10,29   Peter Radford 13.09.1958 Colombes
10,25   Armin Hary 21.06.1960 Curych
10,06   Bob Hayes 15.10.1964 Tokio
10,03   Jim Hines 20.06.1968 Sacramento
10,02   Charles Greene 13.10.1968 Ciudad de México
9,95   Jim Hines 14.10.1968 Ciudad de México
9,93   Calvin Smith 03.07.1983 Colorado Springs
9,93   Carl Lewis 30.08.1987 Řím
9,93   Carl Lewis 17.08.1988 Curych
9,92   Carl Lewis 24.09.1988 Soul
9,90   Leroy Burrell 14.06.1991 New York
9,86   Carl Lewis 25.08.1991 Tokio
9,85   Leroy Burrell 06.07.1994 Lausanne
9,84   Donovan Bailey 27.07.1996 Atlanta
9,79   Maurice Greene 16.06.1999 Athény
9,77   Asafa Powell 14.06.2005 Athény
9,77   Asafa Powell 11.06.2006 Gateshead
9,77   Asafa Powell 18.08.2006 Curych
9,74   Asafa Powell 09.09.2007 Rieti
9,72   Usain Bolt 31.05.2008 New York
9,69   Usain Bolt 16.08.2008 Peking
9,58   Usain Bolt 16.08.2009 Berlín
Ženy
Čas Jméno Datum Místo
11,08   Wyomia Tyusová 15.10.1968 Ciudad de México
11,07   Renate Stecherová 02.09.1972 Mnichov
11,04   Inge Heltenová 13.06.1976 Fürth
11,01   Annegret Richterová 25.07.1976 Montréal
10,88   Marlies Göhrová 01.07.1977 Drážďany
10,88   Marlies Göhrová 09.07.1982 Karl-Marx-Stadt
10,81   Marlies Göhrová 08.06.1983 Berlín
10,79   Evelyn Ashfordová 03.07.1983 Colorado Springs
10,76   Evelyn Ashfordová 22.08.1984 Curych
10,49   Florence Griffith-Joynerová 16.07.1988 Indianapolis

Nejlepší běžci a běžkyně editovat

Muži editovat

Hranici 10 sekund doposud pokořilo 172 atletů (05/2023), hranici 9,90 sekund 46 z nich a hranici 9,80 sekund 11 běžců.[7] Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80.[8]

Poř. Čas Vítr (m/s) Atlet Stát Datum Město
1. 9.58 +0,9 Usain Bolt   16. 8. 2009 Berlín
2. 9.69 +2.0 Tyson Gay   20. 9. 2009 Šanghaj
3. −0,1 Yohan Blake   23. 8. 2012 Lausanne
4. 9.72 +0,2 Asafa Powell   2. 9. 2008 Lausanne
5. 9.74 +0,9 Justin Gatlin   15. 5. 2015 Dauhá
6. 9.78 +0,9 Nesta Carter   29. 8. 2010 Rieti
7. 9.79 +0,1 Maurice Greene   16. 6. 1999 Athény
8. 9.80 +1,3 Steve Mullings   4. 6. 2011 Eugene
9. 9.82 +1,7 Richard Thompson   21. 6. 2014 Port of Spain
10. 9.84 +0,7 Donovan Bailey   27. 7. 1996 Atlanta
11. +0,2 Bruny Surin   22. 8. 1999 Sevilla
12. +1,3 Trayvon Bromell   25. 6. 2015 Eugene
13. 9.85 +1,2 Leroy Burrell   6. 7. 1994 Lausanne
14. +1,7 Olusoji Fasuba   12. 5. 2006 Dauhá
15. +1,3 Michael Rodgers   4. 6. 2011 Eugene
16. 9.86 +1,2 Carl Lewis   25. 8. 1991 Tokio
17. −0,4 Frankie Fredericks   3. 7. 1996 Lausanne
18. +1,8 Ato Boldon   19. 4. 1998 Walnut
19. +0,6 Francis Obikwelu   22. 8. 2004 Athény
20. +1,8 Keston Bledman   23. 6. 2012 Port of Spain
21. +1,3 Jimmy Vicaut   4. 7. 2015 Saint-Denis
22. 9.87 +0,3 Linford Christie   15. 8. 1993 Stuttgart
23. −0,2 Obadele Thompson   11. 9. 1998 Johannesburg
24. 9.88 +1,8 Shawn Crawford   19. 6. 2004 Eugene
25. +1,0 Walter Dix   8. 8. 2010 Nottwil
26. +0,9 Ryan Bailey   29. 8. 2010 Rieti
27. +1,0 Michael Frater   30. 6. 2011 Lausanne
28. 9.89 +1,6 Travis Padgett   28. 6. 2008 Eugene
29. +1,6 Darvis Patton   28. 6. 2008 Eugene
30. +1,3 Ngonidzashe Makusha   10. 6. 2011 Des Moines
31. 9.90 +0,4 Nickel Ashmeade   11. 8. 2013 Moskva

Ženy editovat

Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Florence Griffith-Joynerová zemřela v 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vzdálená časům dosahovaným v té době, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokázaly až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10,75 s.

Mimořádnost tohoto výsledku, ale i výsledků několika dalších sprinterek ve stejném rozběhu vedla k domněnce, že došlo k technické závadě na měřiči rychlosti větru, který ukazoval 0,0 m/s – údaj, který byl zcela v rozporu s větrnými podmínkami dne a s vysokými rychlostmi větru zaznamenanými ve všech ostatních sprintech před a po tomto závodě, stejně jako na souběžné dráze pro skok do dálky v době běhu Griffith-Joynerové. Všechny vědecké studie zadané IAAF a nezávislými organizacemi od té doby potvrdily, že v té době určitě foukal nelegální zadní vítr o rychlosti mezi 5 m/s až 7 m/s. To by mělo anulovat legálnost rekordu, IAAF se však rozhodla tento postup neuplatnit. Legitimní nejlepší výkon při povolené rychlosti větru by tedy byl výkon Griffith-Joynerové 10,61 s ve finále následujícího dne.[9]

Teprve po roce 2020 se jamajské sprinterky Elaine Thompsonová-Herahová a Shelly-Ann Fraserová-Pryceová začaly světovému rekordu opakovaně přibližovat. V roce 2021 obě překonaly výkon Griffith-Joynerové z finálového rozběhu.

Poř. Čas Vítr (m/s) Atletka Stát Datum Město
1. 10,49 0,0 Florence Griffith-Joynerová   16. 7. 1988 Indianapolis
2. 10,54 +0,9 Elaine Thompsonová   21. 8. 2021 Eugene[10]
3. 10,60 +1,7 Shelly-Ann Fraserová   26. 8. 2021 Lausanne[11]
4. 10,64 +1,2 Carmelita Jeterová   20. 9. 2009 Šanghaj
5. 10,65 +1,1 Marion Jonesová   12. 9. 1998 Johannesburg
6. 10,73 +2.0 Christine Arronová   19. 8. 1998 Budapešť
7. 10,74 +1,3 Merlene Otteyová   7. 9. 1996 Milán
8. 10,75 +0,4 Kerron Stewartová   10. 7. 2009 Řím
9. 10,76 +1,7 Evelyn Ashfordová   22. 8. 1984 Curych
9. +1,1 Veronica Campbellová-Brownová   31. 5. 2011 Ostrava
10. 10,77 +0,9 Irina Privalovová   6. 7. 1994 Lausanne
10. +0,7 Ivet Lalovová   19. 6. 2004 Plovdiv
11. 10,78 +1,0 Dawn Sowell   3. 6. 1989 Provo
11. +1,5 Torri Edwardsová   28. 6. 2008 Eugene
12. 10,79 0,0 Xuemei Li   18. 10. 1997 Šanghaj
12. -0,1 Inger Millerová   22. 8. 1999 Sevilla
12. +1,1 Blessing Okagbareová   27. 7. 2013 Londýn
12. +1,8 English Gardnerová   26. 6. 2015 Eugene
13. 10,80 +0,8 Tori Bowieová   18. 7. 2014 Monako

Olympijští vítězové editovat

Nejlepší muži na olympijské trati jsou Usain Bolt, který zlatou medaili z LOH v Pekingu 2008 dokázal o 4 roky později v Londýně obhájit a Carl Lewis, který dokázal zvítězit v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci Bena Johnsona získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je Wyomia Tyusová a Gail Deversová, obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.

Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.

USA - 100 m Zlato Stříbro Bronz Celkem
Muži 16 13 8 37
Ženy 9 5 2 16
Celkem 25 18 10 53

Mistři světa editovat

Nejvíce titulů mistra světa si odnesli Carl Lewis (1983, 1987, 1991), Maurice Greene (1997, 1999, 2001) a Usain Bolt (2009, 2013, 2015) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější Marion Jonesová (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka Kelli White, ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit Linford Christie, který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec Valerij Borzov (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka Marlies Göhrová, mistryně světa (1983) a mistryně Evropy (1978, 1982 a 1986).

Zajímavosti editovat

  • Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (čas 9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (čas 10,49 s) pak 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman - muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena - rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka Florence Griffith Jonesová, zhruba kolem 10,80 s.[12] V mužském sprintu se nejvyšší dosažená rychlost v průběhu posledního století výrazně zvyšovala (od hodnoty 36,9 km/h ve 20. letech minulého století až po 44,7 km/h v roce 2009).[13]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ www.sportsscientists.com [online]. [cit. 12-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-08-2009. 
  2. ↑ http://www.iaaf.org
  3. ↑ http://www.atletika.cz/aktuality/stromsik-novym-rekordmanem-na-stovce/
  4. ↑ http://www.atletika.cz/aktuality/stromsik-zabehl-vetrnych-1011/
  5. ↑ http://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/
  6. ↑ Records - Records by Event - 100 Metres. World Athletics. Retrieved 16 July 2022.
  7. ↑ All-time men's best 100m. Track and Field all-time Performances Homepage [online]. Peter Larsson, 13. 5. 2023 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.iaaf.org/records/toplists/sprints/100-metres/outdoor/men/senior
  9. ↑ Linthorne, N.(PHD)(1995)The 100m World Record by Florence Griffith Joyner at the 1988 U.S Olympic Trials. Report for the International Amateur Athletic Federation Department of Physics, University of Western Australia
  10. ↑ Thompsonová-Herahová na stovce v Eugene atakovala světový rekord. ČT sport [online]. Česká televize, 21. srpna 2021 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Shelly-Ann Fraser-Pryce and Yulimar Rojas shine at Lausanne Diamond League. olympics.com [online]. International Olympic Committee [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29. 
  13. ↑ SOCHA, Vladimír. Vývoj rychlosti lidského sprintu. Dinosaurusblog.com [online]. 20. července 2018 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-20.  (česky)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Běh_na_100_metrů&oldid=23631574“