Cena Balázse Bély (1982) Kossuthova cena (2003) Jury Grand Prix (2011) Cena Konráda Wolfa (2011) Magyar filmkritikusok díja (2014) European Film Academy Honorary Award (2023)
Narodil se 21. července 1955 ve městě Pécs na jihu Maďarska v župě Baranya. Už jako šestnáctiletý jinoch se rozhodl věnovat se kinematografii. Začal natáčením amatérských snímků. Při natáčení se také setkal se svou budoucí manželkou Ágnes Hranitzkou, která spolupracovala při všech jeho filmech.
Krátkometrážní film Hotel Magnezit (Hotel Magnezit, 1978) mu získal pozornost filmových studií Bély Balázse, které mu pomohly natočit jeho oficiální debut, dokumentaristicky laděný film Rodinné ohniště (Családi tüzfészek, 1979) o problémech mladé rodiny na sídlišti v Budapešti. Poté nastoupil na Vysokou školu filmu a divadla v Budapešti. I dva jeho další filmy, Outsider (Szabadgyalog, 1981) a Panelové vztahy (Panelkapcsolat, 1982), jsou zaměřeny silně sociálně-kriticky. V témže roce natočil také televizní film Macbeth (Macbeth, 1982). Snímek je složen pouze ze dvou záběrů, přičemž první trvá 5 minut a druhý celých 67 minut.
Na následujících filmech už spolupracoval se spisovatelem László Krasznahorkaiem, který mu pomohl dopsat Podzimní almanach (Öszi almanach, 1985). Jejich druhým společným dílem jsou Zatracení (Kárhozat, 1988). V dalších letech pak pracovali na zfilmování Krasznahorkaiova románu Satanské tango. Stejnojmenný film (Sátántangó, 1994) trvá více než 450 minut.
Roku 2000 představil v Cannes Werckmeisterovy harmonie (Werckmeister harmóniák, 2000). Po snímku Muž z Londýna (Londoni férfi, 2007) natočil na Berlinale oceněný film Turínský kůň (Torinói ló, 2011), který je dle autorova vyjádření jeho posledním, desátým filmem.
Po ukončení filmové tvorby v roce 2011 se Béla Tarr zapojil do přípravy nové filmové školy v Sarajevu, kde poté působil čtyři roky jako pedagog.[1] Na podzim roku 2023 začal působit na FAMU v Praze jako hostující pedagog.[2]
Béla Tarr na TIFF v roce 2018Po dokončení filmu Turínský kůň Tarr oznámil konec své režijní kariéry a začal se věnovat budování filmové školy film.factory v Sarajevu. Po 4 letech tento projekt opustil.[3]
„Nesnáším zbytečnosti a návštěva LFŠ pro mě určitě nebyla ztrátou času. Děkuji vám za pečlivě připravenou retrospektivu, úžasnou masterclass o mojí tvorbě a kvalitní knižní monografii.“
↑ C I N E P U R / Béla Tarr zavřel filmovou školu. Rád by se věnoval opeře. cinepur.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
↑FAMU. [FAMU] Legenda světového filmu Béla Tarr bude po celý podzim vyučovat na FAMU. www.famu.cz [online]. FAMU, 2023-08-31 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
↑CROLL, Ben. Bela Tarr Speaks: The Retired Hungarian Director Explains Why He Shut Down His Film School Project [online]. 2016-12-23 [cit. 2022-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑RYNDA, Vojtěch. Béla Tarr na Letní filmové škole vyučoval negaci. Lidovky.cz [online]. 2010-08-02 [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
↑BÉBAROVÁ, Jana. Béla Tarr: V oku velryby [online]. 2010-08-30 [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
↑ROHÁČKOVÁ, Kristina. Doktor Béla Tarr. Maďarský velikán kinematografie převzal od AMU čestný titul. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-01 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla Tarr na Wikimedia Commons 
Osoba Béla Tarr ve Wikicitátech
