August Josef Bělohoubek
August Josef Bělohoubek (2. května 1847 Jeřice – 8. května 1908 Praha[1]), někdy uváděný i jako Augustin Bělohoubek, byl český farmaceutický chemik a vysokoškolský učitel. Byl mladším bratrem chemika Antonína Bělohoubka.
| August Josef Bělohoubek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. května 1847 Jeřice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. května 1908 (ve věku 61 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
| Povolání | chemik |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Pocházel z rodiny správce knížecího velkostatku v Hořicích. Měl staršího bratra Antonína (1845–1910), rovněž chemika. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Nové Paky, kde otec pracoval jako berní úředník. Oba bratři brzy osiřeli a přestěhovali se do Prahy. August v roce 1870 vystudoval na pražské univerzitě farmacii a v roce 1876 dosáhl doktorátu. Pracoval v chemických laboratořích, např. ve Vídni u profesora Friedricha Rochledera. V roce 1879 se habilitoval z organické chemie. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 přednášel na její české části farmaceutickou a soudní chemii, zabýval se i analýzou potravin. V roce 1888 se stal mimořádným profesorem všeobecné chemie, v roce 1905 byl jmenován řádným profesorem.[2]
Je pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze.
Dílo editovat
August Bělohoubek se podílel na českých překladech a komentářích k rakouským lékopisům (1881, 1896 a 1906). V odborných časopisech publikoval několik desítek prací, především z analytické chemie a toxikologie. Je autorem několika hesel Ottova slovníku naučného (značka Bhk). Působil ve Spolku českých chemiků (v letech 1876–1879 jako místopředseda) a ve Farmaceutické společnosti (v letech 1880–1883 byl redaktorem, 1882 předsedou), a byl čestným členem některých zahraničních farmaceutických společností.[2] Mj. v roce 1887 v souvislosti se sporem o Rukopisy navrhl exaktní metodu pro určení stáří inkoustu a doby zápisu textu na pergamen.[3]
Vybrané publikace:[4]
- Berichtigung einiger falscher Angaben über Entstehung von Chloroform (Oprava některých nesprávných informací o tvorbě chloroformu, Vídeň 1872)
- Stručný výklad ku farmakopoei rakouské (Praha 1881)
- Uber ebenholz und dessen farbstoff (O ebenu a jeho barvivu, Praha 1884)
- Výklad ku farmakopoei rakouské. Překlad úředního latinského textu farmakopoei (s Bohuslavem Jirušem, Praha 1886)
- Zpráva o Libušiných lázních v Bechyni (Praha 1888)
- Z dějin cukroměru a nauky o atenuaci (Praha 1893)
- O pícní hodnotě ukysaných řízků burákových (Praha 1896)
- Louis Pasterur, jeho život a působení (Praha 1897)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Josef Bělohoubek na německé Wikipedii.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z12, s. 79
- ↑ a b BĚLOHOUBEK August Josef 2.5.1847-8.5.1908 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Zprávy České společnosti rukopisné, řada 5., č. 18 (31. října 2001). www.rukopisy-rkz.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
- ↑ NKC - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Autor August Bělohoubek ve Wikizdrojích
Literatura editovat
- Ottův slovník naučný. Díl 3: B-Bianchi. Praha: J. Otto, 1890. 946 s. Dostupné online. S. 702.
- Ottův slovník naučný. Díl 28: Doplňky. Praha: J. Otto, 1909. 1149 s. Dostupné online. S. 97.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, et al. Biografický slovník českých zemí, 3. sešit (Bas-Bene). 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 110 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 358.
