Wikipedie

Argus As 10

německý pístový letecký motor

Argus As 10 byl německý pístový letecký motor používaný v menších německých letounech během a krátce po druhé světové válce. Mezi typy letounů, které jím byly poháněny, patřily např. cvičné Arado Ar 66 a Focke-Wulf Fw 56 Stösser, pozorovací a spojovací Fieseler Fi 156 Storch nebo spojovací Messerschmitt Bf 108.

As 10
Argus As 10 C, částečný průřez
Argus As 10 C, částečný průřez
Typpístový letecký motor
VýrobceArgus
První rozběh1928
Hlavní použitíFieseler Fi 156
Focke-Wulf Fw 56
Vyrobeno kusů28 700
Vyvinut z motoruArgus As 8

První exemplář byl vyroben v roce 1928.

Popis motoru editovat

Byl to vzduchem chlazený motor, osmiválec s dvěma řadami dolů obrácených válců sestavenými do V. Skříň klikové hřídele motoru byla odlita z hliníkové slitiny (z elektronu), hřídel sama z chromniklové oceli a byla umístěna na 6 válečkových ložiskách. Tah vrtule byl zachycen ložiskem stejného typu. Písty byly z hliníkové slitiny. Každý válec měl po jednom sacím a jednom výfukovém ventilu. Ventily byly řízeny vačkovou hřídelí přes táhla a vahadélka a měly po dvou perech. Mazání se dělo pomocí třídílné pumpy s ozubenými kolečky. Karburátory byly dva značky Sum; sací potrubí bylo předhříváno výfukovými plyny. Dva magnety Bosch byly namontovány v přední části motoru. Startování motoru bylo ruční. Později byly motory opatřeny elektrickými spouštěči, napájenými buď palubní baterií, nebo z venkovního zdroje. V případě potřeby bylo možné motory nastartovat též ruční klikou nebo stlačeným vzduchem. Motorové lože bylo svařeno z ocelových trubek a pevně spojeno s trupem.[1]

 
Letecký motor Argus As 10 (1931)

Výroba v Protektorátu Čechy a Morava editovat

 
Návštěva z německého leteckého průmyslu v červnu 1939 (zleva Šusta, Barvitius, Jastrow, Lahs a Kumpera)

Krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 22. června 1939 navštívil továrnu Walter vůdce Hospodářské skupiny leteckého průmyslu v Berlíně a předseda Říšského svazu německého leteckého průmyslu admirál m.s. Lahs, provázen Ing. Dr. Jastrowem z téhož úřadu. Význačné hosty provedl generální ředitel továrny Walter Ing. Antonín Kumpera spolu s technickým ředitelem Ing. F. A. Barvitiem a ředitelem Ing. J. Šustou všemi výrobními a zkušebními odděleními továrny a podal jim podrobný, se zájmem sledovaný výklad o celé výrobě leteckých motorů Walter.[2] Návštěva asi byla spokojena, protože o necelý rok později začala továrna přejmenovaná na Walter Automobil und Flugmotoren Fabrik A.G. Prag-Jinonitz vyrábět německé motory Argus As 10 C.

Po vypuknutí druhé světové války a okupace zbytku Československa byla továrna podřízena firmě Argus Motorenwerke A.G. Berlin a vyráběla pro potřeby okupantů letecké motory Argus. Antonín Kumpera sice ve vedení firmy zůstal, ale „kolektivním prokuristou“ firmy byl německý zmocněnec a exponent gestapa Gustav Klestil, narozený ve Vídni. Po absolvování vojenské akademie se stal důstojníkem z povolání v československé armádě. Z ní odešel a pravděpodobně působil už před válkou v zahraničí pro Německo. Po okupaci se přihlásil k německé národnosti.[3] Vzápětí za Klestilem přišli další spolupracovníci nacistů.[4]

Motory As 10 C, které jinonická továrna vyráběla v letech 1940–42, se montovaly do letounů Fieseler Fi 156. Osmiválcový motor do V (invertní dvouřadý s reduktorem) se zdvihovým objemem 12,7 l podával výkon 162–177 kW/220–240 k při 2000 ot/min. Celkem bylo v Jinonicích vyrobeno 1920 kusů.[4]

Využití v Československu editovat

Jedním z velice rozšířených motorů pro lehká kurýrní, cvičná a turistická letadla ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století byl invertní řadový osmiválec Argus As 10. Vyráběla jej především berlínská firma Argus Motoren Gesellschaft m.b.H. a montoval se hlavně do víceúčelových hornoplošníků Fieseler Fi 156 Storch.

Právě tyto letouny byly u nás zavedeny za 2. světové války do výroby u firmy Ing. J. Mráz továrna letadel v Chocni. Za války po odchodu ing. Pavla Beneše se firma jmenovala Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik. Výroba tohoto výborného letounu zahájená v roce 1944 pokračovala u Mrázů i po válce pod názvem K-65 Čáp do roku 1949 a tyto letouny s motory Argus sloužily československým letcům až do poloviny šedesátých let.[5] Celkem bylo vyrobeno s motorem Argus 10 C celkem 138 letounů původně označených jako C-5 a později přeznačených pro vojenskou službu na K-65. Malé série těchto letounů přebíralo bezpečnostní letectvo a ČSA pro svou společnost Agrolet. Zemědělská verze byla využívána až do příchodu letadel L-60 Brigadýr. Většina letounů Čáp skončila svou pouť v čs. aeroklubech Svazarmu.[6]

 
Argus As 10 pro letoun K-65 Čáp (LM Kbely)

V letech 1942–1946 bylo v Moravanu n.p. v Otrokovicích (za války Zlínské letecké závody, po válce Zlínavion) vyvíjeno a po válce vyrobeno s tímto motorem i dopravní letadlo Zlin Z-20. Letoun byl zalétán 14. března 1946 Ladislavem Švábem a imatrikulován jako OK-VCA.[7] Tento stroj však do další výroby nebyl zařazen a tento jediný letoun byl z leteckého rejstříku vymazán již v roce 1947.[8]

Použití editovat

 
Motor Argus As 10c v letounu Messerschmitt Bf 108 Taifun

Specifikace (As 10 C) editovat

 
Argus As 10 C3 v letounu Fieseler Fi 156 Storch

Technické údaje editovat

  • Typ: Vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový osmiválec do V (90°)
  • Vrtání: 120 mm
  • Zdvih: 140 mm
  • Objem válců: 12,667 l
  • Délka: 1 105 mm
  • Šířka: 880 mm
  • Výška: 936 mm
  • Suchá hmotnost: 213 kg

Součásti editovat

  • Ventilový rozvod: Dva ventily jeden válec
  • Palivová soustava: karburátor
  • Mazací soustava: Suchá kliková skříň s jedním tlakovým a dvěma odsávacími čerpadly
  • Chladicí soustava: Chlazení vzduchem

Výkony editovat

  • Výkon:240 PS (176,52 kW) při 2 000 ot./min (vzletový výkon 5 min.)
  • Měrný výkon: 14,8 kW/l
  • Kompresní poměr: 5,9:1
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,835 kW/kg

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argus As 10 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ T, r. Letecký motor Argus As 10. Letectví. 1931-08-31, roč. 11, čís. 8, s. 281. Dostupné online. 
  2. ↑ Návštěva Hospodářské skupiny a Říšského svazu německého leteckého průmyslu v Berlíně. Bulletin Walter. Červen 1939, roč. 1939, čís. 2. 
  3. ↑ DITTMAYER, Antonín. Podnikatelská historie společnosti Walter [online]. Praha: Walter Jinonice, 1996 [cit. 2023-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-03. 
  4. ↑ a b BLATNÝ, Jiří ing. Walter - Historie a současnost. Letectví & kosmonautika. 1996, roč. 72, čís. 20, s. 24–27 (1288–1291). Dostupné online. 
  5. ↑ Letecký motor Argus As 10 P, výr. č. 2019 [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ MARJÁNEK, ing. Pavel. Čtyřicet roků choceňských letadel. Letectví & kosmonautika. 1975-01-30, roč. 51, čís. 5, s. 20–22/180–182. Dostupné online. 
  7. ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945–1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 9, 13, 40–41, 192–193, 196–197. 
  8. ↑ RUSEK, Tomáš. Imatrikulace Z-20 - OK-VCA [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2012 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ https://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=4603&ID_CONSTRUCTEUR=501&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Argus_As_10&oldid=23708957“