Ara vojenský

druh ptáka rodu Ara

Ara vojenský (Ara militaris) je velký papoušek žijící ve Střední a Jižní Americe, dorůstající velikosti až 80 cm. Je velmi učenlivý a rychle se učí různé zvuky včetně napodobování lidského hlasu, tato schopnost se vyvinula díky většímu čelnímu mozku.

Jak číst taxoboxAra vojenský
alternativní popis obrázku chybí
Ara vojenský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďpapouškovití (Psittacidae)
Podčeleďpapoušci (Psittacinae)
Rodara (Ara)
Binomické jméno
Ara militaris
Linné, 1766
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Jeho barva je převážně zelená s červenou přední částí hlavy. Křídla jsou modrá a ocas bývá zbarven červeně. Zobák je šedý až černý. Od podobného ary zeleného (Ara ambiguus) se liší menší velikostí, tmavším odstínem zelené a hnědavěji červenými ocasními pery.

Hnízdění editovat

 
Ara militaris

Ara během 3 až 4 let dosahuje pohlavní dospělosti. Hnízdí v dutinách stromů a nebo v dírách na zemi. Do hnízda klade 3 až 4 vejce. Přibližně po 10 týdnech mláďata hnízdo opouští. Ara se dožívá až 60 let.

Potrava editovat

Ara se živí jako většina jiných papoušků semeny, ořechy, ovocem i různou zelení.

Status editovat

Žije v hejnech a tak někdy napáchá škody zemědělcům. Přesto se jedná o ohrožený druh. Stavy Ary vojenského se v jejich domovině stále snižují ztrátou životních prostředí, lovem a odchytem. I když má poměrně velikou oblast rozšíření, na mnoha místech území ho vůbec nespatříme a nikde nebyl zjištěn hojným druhem, přestože v Panamě a v Kostarice byly prováděny rozsáhlé ornitologické výzkumy. Dá se říci, že tento druh je ohrožen vyhynutím na celém území, kde žije, vyjma některých oblastí deštných pralesů západního Ekvádoru, západní Kolumbie a severní Panamy. V jižním Hondurasu zmizel téměř úplně vzhledem k vykáceným lesům a v důsledku chemických postřiků na bavlněných plantážích. Další příčina byla ta, že se v Hondurasu budovaly dvě dálnice a byl tam největší přírůstek obyvatelstva v celé Latinské Americe.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

Externí odkazy editovat