Antifonář královny Rejčky
Latinský rukopisný kodex z počátku 14. století, který nechala vyhotovit královna Alžběta (Eliška) Rejčka.
Antifonář královny Rejčky je součást sbírky několika rukopisů, které na počátku 14. století nechala vyhotovit česká královna Alžběta (Eliška) Rejčka. Celou sbírku pak věnovala starobrněnskému klášteru cisterciaček, který sama v roce 1323 založila.
| Antifonář královny Alžběty Rejčky | |
|---|---|
| Klášterní knihovna v Rajhradě, Moravský zemský archiv v Brně, Österreichische Nationalbibliothek Wien | |
 Antifonář královny Alžběty Rejčky | |
| Typ | antifonář (Iluminovaný rukopis) |
| Doba vzniku | počátek 14. století |
| Místo vzniku |  České království |
| Jazyk | latina |
| Objednavatel | královna Alžběta Rejčka |
| Obsah | duchovní hudba |
| Bývalý majitel | Starobrněnský klášter cisterciaček (částečně dosud) |
Seznam částí editovat
Celou sbírku pak představují následující jednotlivé části:
- žaltář klášterní knihovny v Rajhradě (sig. R355)
- antifonář klášterní knihovny v Rajhradě (sig. R 600) vlastní Benediktinská knihovna v Rajhradě
- Antifonář Zemského muzea v Brně (sig. F M 7) Moravský zemský archiv v Brně
a posledních pět svazků
- lekcionáře (sig. Cod. 1772 a sig. Cod. 1773),
- graduál (sig. Cod. 1774)
- kniha chorálních zpěvů (Liber choralis ordinis cistercinensis, sig. Cod. 1813)
- kolektář (Capitulare et orationarium chori, sig. Cod. 1835) se nalézá v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni.
Výzkum editovat
Vědeckým výzkumem Rukopisů královny Rejčky se z muzikologického hlediska ve svém díle věnuje František Pokorný.
Literatura editovat
- ŠPIRUDA, Antonín. Olomoucké knižní malířství v letech 1350 – 1420 v kontextu knižní malby na Moravě. Brno, 2001. Diplomová práce Semináře dějin umění. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce doc. PhDr. Lubomír Slavíček.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antifonář královny Rejčky na Wikimedia Commons
