Antiferomagnetismus

fyzikální jev

U materiálů, které se vyznačují antiferomagnetismem, jsou atomy nebo molekuly uspořádány zpravidla do struktury, kde jsou spiny sousedících částic protisměrné. Jsou však možná i uspořádání s více směry spinů, navzájem se v magnetismu rušících (tzv. nekolineární antiferomagnety).[1]

Antiferomagnetické uspořádání (kolineární)

Obvykle se antiferomagnetismus může vyskytovat za nízkých teplot. Po překročení Néelovy teploty (pojmenované podle Louise Néela, který tento typ magnetického uspořádání objevil) se stává materiál paramagnetickým.

Antiferomagnetické materiály editovat

Antiferromagnetické materiály se běžně vyskytují mezi sloučeninami přechodných kovů, zejména oxidy. Příklady jsou hematit, chrom, slitina feromangan (FeMn) nebo oxid nikelnatý (NiO). Za vzácných okolností se antiferomagnetický jev může objevit i u organických sloučenin (například u triradikálu 5-dehydro-m-xylylenu).

Další vlastnosti editovat

Antiferomagnetismus hraje hlavní roli v obří magnetorezistenci, která byla objevena roku 1988 nositeli Nobelovy ceny Albertem Fertem a Peterem Grünbergem.

Reference editovat

  1. Tohoku University. A new chapter in antiferromagnetic spintronics is unfolding. Phys.Org [online]. 2023-03-22 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat