Wikipedie

Anteromediální temporální resekce

chirurgický výkon

Anteromediální temporální resekce je chirurgický výkon, při kterém je odstraněna část temporálního (spánkového) laloku. Používá se v léčbě farmakorezistentní epilepsie spánkového laloku. Jde o standardizovaný výkon, kdy neurochirurg resekuje temporální pól v rozsahu 3,5 cm (se zachováním gyrus temporalis superior), dále je odstraněna amygdala, převážná část hipokampu a parahipokampálního gyru.[1]

Efektivita editovat

Efektivita anteromediální temporální resekce u dobře vybraných pacientů byla ověřena mnoha studiemi.[2] Nejdůležitějšími prediktory úspěšné operace jsou:[3]

  • Přítomnost epileptogenní léze na magnetické rezonanci
  • Přítomnost jednostranné meziální temporální sklerózy na straně temporálního laloku, odkud vychází epileptické záchvaty[4]
  • Přítomnost hypometabolismu na PET mozku, což je zejména důležité při absenci nálezu na magnetické rezonanci
  • Nález interiktálních i iktálních změn na EEG se stranově shoduje
  • Kratší trvání epilepsie[4]

Pacienti, kteří mají obraz hipokampální sklerózy na magnetické rezonanci a podstoupí přední temporální lobektomii, mají nejlepší výsledky - 65 až 75 % pacientů zůstává trvale bez záchvatů nebo má jen aury (po dobu sledování 10 let od operace).[5][6] Dalších 10–15 % pacientů má pooperačně záchvaty, ale nakonec dosáhnou bezzáchvatovosti.[3] U vysoce selektované skupiny pacientů (např. s epileptogenní lézí na MR, histologicky verifikovanou hipokampální sklerózou, konkordantními EEG nálezy, nepřítomností duální patologie či jiných nesouhlasných preoperativních dat) dosahuje dlouhodobá bezzáchvatovost až 90 %.[7]

U pacientů s meziální temporální epilepsií a normální magnetickou rezonancí se bezzáchvatovosti dosahuje u 50–60 % pacientů. Většina (70–87 %) má alespoň 75% redukci záchvatů.[8][9][10][11][12]

Výsledky u pacientů s pozitivním PET nálezem a normální magnetickou rezonancí mohou být podle některých studií srovnatelné s výsledky pacientů s nálezem jednostranné hipokampální sklerózy na magnetické rezonanci. Ve studii z Philadephie se 46 pacienty s hypometabolismem na PET a normální magnetickou rezonancí bylo až 77 % bez záchvatů.[13]

Komplikace editovat

Kognitivní poruchy

Epileptochirurgický výkon může zhoršit kognitivní funkce. Přibližně u 1/4 - 1/3 pacientů dojde k určitému stupni zhoršení paměti.[14][15] Levostranná temporální resekce může vést ke zhoršení verbální paměti[14], zatímco prostorová paměť a učení mohou být postiženy při operaci pravého temporálního laloku.[16] Ve studii se šestiletým sledováním u 85 pacientů po levostranné temporální resekci docházelo během prvních dvou let k poklesu kognitivních funkcí, poté došlo ke stabilizaci stavu na následující čtyři roky.[17][18] Po pravostranné temporální resekci se výsledky kognitivních funkcí během dvou let po operaci zlepšovaly, ale poté se vrátily na předoperační uroveň.[19]

Defekty zorného pole

Mezi možné komplikace temporální resekce patří postižení zorného pole, které jsou omezeny na horní kvadrant kontralaterálně k lézi. Příčinou je postižení Meyerovy kličky. V metaanalýze 76 studií, které zahrnovaly více než 1000 pacientů po temporální resekci, se vyskytovala horní kvadrantoanopsie v 18%, větší defekty zorného pole - homonymní hemianopsie -ve 2% se vyskytovaly. Risk je větší pro levostranné resekci.[20] Poruchy zorného pole patrné bezprostředně po operaci se mohou částečně zlepšit, a proto omezení řízení na podkladě tohoto defektu, by měly být znovu zhodnoceny za 1 - 2 roky po operaci.[21]

Psychiatrické následky

Po operaci může v některých případech dojít k rozvoji deprese a k potížím s psychosociální adaptací. Rizikovými faktory jsou osobní a rodinná anamnéza psychiatrických onemocnění, špatné zázemí a nedostatečná psychosociální podpora či určité osobnostní rysy.[22][23][24]

Reference editovat

  1. ↑ BRÁZDIL, Milan; HADAČ, MARUSIČ a kol. Farmakorezistentní epilepsie. [s.l.]: Triton, 2004. 268 s. ISBN 80-7254-562-0. 
  2. ↑ JEONG, Sang-Wuk; LEE, Sang Kun; HONG, Keun-Sik. Prognostic Factors for the Surgery for Mesial Temporal Lobe Epilepsy: Longitudinal Analysis. Epilepsia. 2005, roč. 46, čís. 8, s. 1273–1279. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2005.33504.x. (anglicky) 
  3. ↑ a b UpToDate. www.uptodate.com [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b JEONG, Sang-Wuk; LEE, Sang Kun; HONG, Keun-Sik. Prognostic factors for the surgery for mesial temporal lobe epilepsy: longitudinal analysis. Epilepsia. 2005-8, roč. 46, čís. 8, s. 1273–1279. PMID 16060939. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 0013-9580. DOI 10.1111/j.1528-1167.2005.33504.x. PMID 16060939. 
  5. ↑ DE TISI, Jane; BELL, Gail S.; PEACOCK, Janet L. The long-term outcome of adult epilepsy surgery, patterns of seizure remission, and relapse: a cohort study. Lancet (London, England). 2011-10-15, roč. 378, čís. 9800, s. 1388–1395. PMID 22000136. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1474-547X. DOI 10.1016/S0140-6736(11)60890-8. PMID 22000136. 
  6. ↑ EDELVIK, Anna; RYDENHAG, Bertil; OLSSON, Ingrid. Long-term outcomes of epilepsy surgery in Sweden: a national prospective and longitudinal study. Neurology. 2013-10-01, roč. 81, čís. 14, s. 1244–1251. PMID 23966252 PMCID: PMC3795607. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1526-632X. DOI 10.1212/WNL.0b013e3182a6ca7b. PMID 23966252. 
  7. ↑ ELLIOTT, Robert E.; BOLLO, Robert J.; BERLINER, Jonathan L. Anterior temporal lobectomy with amygdalohippocampectomy for mesial temporal sclerosis: predictors of long-term seizure control. Journal of Neurosurgery. 2013-8, roč. 119, čís. 2, s. 261–272. PMID 23706057. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1933-0693. DOI 10.3171/2013.4.JNS121829. PMID 23706057. 
  8. ↑ HOLMES, M. D.; BORN, D. E.; KUTSY, R. L. Outcome after surgery in patients with refractory temporal lobe epilepsy and normal MRI. Seizure. 2000-9, roč. 9, čís. 6, s. 407–411. PMID 10985997. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1059-1311. DOI 10.1053/seiz.2000.0423. PMID 10985997. 
  9. ↑ ALARCÓN, G.; VALENTÍN, A.; WATT, C. Is it worth pursuing surgery for epilepsy in patients with normal neuroimaging?. Journal of Neurology, Neurosurgery, and Psychiatry. 2006-4, roč. 77, čís. 4, s. 474–480. PMID 16543525 PMCID: PMC2077525. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 0022-3050. DOI 10.1136/jnnp.2005.077289. PMID 16543525. 
  10. ↑ SYLAJA, P. N.; RADHAKRISHNAN, K.; KESAVADAS, C. Seizure outcome after anterior temporal lobectomy and its predictors in patients with apparent temporal lobe epilepsy and normal MRI. Epilepsia. 2004-7, roč. 45, čís. 7, s. 803–808. PMID 15230705. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 0013-9580. DOI 10.1111/j.0013-9580.2004.48503.x. PMID 15230705. 
  11. ↑ BELL, Michael L.; RAO, Satish; SO, Elson L. Epilepsy surgery outcomes in temporal lobe epilepsy with a normal MRI. Epilepsia. 2009-9, roč. 50, čís. 9, s. 2053–2060. PMID 19389144 PMCID: PMC2841514. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2009.02079.x. PMID 19389144. 
  12. ↑ FONG, Joanna S.; JEHI, Lara; NAJM, Imad. Seizure outcome and its predictors after temporal lobe epilepsy surgery in patients with normal MRI. Epilepsia. 2011-8, roč. 52, čís. 8, s. 1393–1401. PMID 21790546. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2011.03091.x. PMID 21790546. 
  13. ↑ LOPINTO-KHOURY, Carla; SPERLING, Michael R.; SKIDMORE, Christopher. Surgical outcome in PET-positive, MRI-negative patients with temporal lobe epilepsy. Epilepsia. 2012-2, roč. 53, čís. 2, s. 342–348. PMID 22192050. Dostupné online [cit. 2019-03-15]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2011.03359.x. PMID 22192050. 
  14. ↑ a b BAXENDALE, Sallie; THOMPSON, Pamela J.; DUNCAN, John S. Improvements in memory function following anterior temporal lobe resection for epilepsy. Neurology. 2008-10-21, roč. 71, čís. 17, s. 1319–1325. PMID 18784378. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1526-632X. DOI 10.1212/01.wnl.0000319699.04265.fd. PMID 18784378. 
  15. ↑ BAXENDALE, Sallie; THOMPSON, Pamela; HARKNESS, William. Predicting memory decline following epilepsy surgery: a multivariate approach. Epilepsia. 2006-11, roč. 47, čís. 11, s. 1887–1894. PMID 17116029. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 0013-9580. DOI 10.1111/j.1528-1167.2006.00810.x. PMID 17116029. 
  16. ↑ DULAY, Mario F.; LEVIN, Harvey S.; YORK, Michele K. Changes in individual and group spatial and verbal learning characteristics after anterior temporal lobectomy. Epilepsia. 2009-6, roč. 50, čís. 6, s. 1385–1395. PMID 18657174. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2008.01730.x. PMID 18657174. 
  17. ↑ ALPHERTS, W. C. J.; VERMEULEN, J.; HENDRIKS, M. P. H. Long-term effects of temporal lobectomy on intelligence. Neurology. 2004-02-24, roč. 62, čís. 4, s. 607–611. PMID 14981178. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1526-632X. PMID 14981178. 
  18. ↑ ALPHERTS, W. C. J.; VERMEULEN, J.; VAN RIJEN, P. C. Verbal memory decline after temporal epilepsy surgery?: A 6-year multiple assessments follow-up study. Neurology. 2006-08-22, roč. 67, čís. 4, s. 626–631. PMID 16924016. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1526-632X. DOI 10.1212/01.wnl.0000230139.45304.eb. PMID 16924016. 
  19. ↑ ANDERSSON-ROSWALL, Lena; ENGMAN, Elisabeth; SAMUELSSON, Hans. Cognitive outcome 10 years after temporal lobe epilepsy surgery: a prospective controlled study. Neurology. 2010-06-15, roč. 74, čís. 24, s. 1977–1985. PMID 20548042. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1526-632X. DOI 10.1212/WNL.0b013e3181e39684. PMID 20548042. 
  20. ↑ HADER, Walter J.; TELLEZ-ZENTENO, Jose; METCALFE, Amy. Complications of epilepsy surgery: a systematic review of focal surgical resections and invasive EEG monitoring. Epilepsia. 2013-5, roč. 54, čís. 5, s. 840–847. PMID 23551133. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/epi.12161. PMID 23551133. 
  21. ↑ YAM, Debbie; NICOLLE, David; STEVEN, David A. Visual field deficits following anterior temporal lobectomy: long-term follow-up and prognostic implications. Epilepsia. 2010-6, roč. 51, čís. 6, s. 1018–1023. PMID 20074232. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2009.02427.x. PMID 20074232. 
  22. ↑ KERR, Mike P.; MENSAH, Seth; BESAG, Frank. International consensus clinical practice statements for the treatment of neuropsychiatric conditions associated with epilepsy. Epilepsia. 2011-11, roč. 52, čís. 11, s. 2133–2138. PMID 21955156. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2011.03276.x. PMID 21955156. 
  23. ↑ WRENCH, Joanne M.; RAYNER, Genevieve; WILSON, Sarah J. Profiling the evolution of depression after epilepsy surgery. Epilepsia. 2011-5, roč. 52, čís. 5, s. 900–908. PMID 21426325. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2011.03015.x. PMID 21426325. 
  24. ↑ WILSON, Sarah J.; WRENCH, Joanne M.; MCINTOSH, Anne M. Profiles of psychosocial outcome after epilepsy surgery: the role of personality. Epilepsia. 2010-7, roč. 51, čís. 7, s. 1133–1138. PMID 19889018. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 1528-1167. DOI 10.1111/j.1528-1167.2009.02392.x. PMID 19889018. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anteromediální_temporální_resekce&oldid=21238872“