Annona cherimola
Annona cherimola (česky čerimoja) je rostlina z čeledi láhevníkovité (Annonaceae). Je to opadavý menší strom poskytující velmi lahodné ovoce.
Annona cherimola | |
---|---|
Čerimoja | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
Čeleď | láhevníkovité (Annonaceae) |
Rod | láhevník (Annona) |
Binomické jméno | |
Annona cherimola Mill., 1768 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synonyma[2] editovat
Vědecká synonyma editovat
- Annona cherimolia P. Mill.
- Annona cheirimola P. Mill.
- Annona pubescens Salisb.
- Annona cherimoya – synonymum vzniklé chybou v názvu (misspelling)
Další názvy editovat
- anona šeroplodá
- láhevník čerimoja
- láhevník čirimoja
- chirimoya
- „cukrové jablko“ – lidový název
Původ a rozšíření editovat
Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.
Využití editovat
Čerimoja poskytuje ovoce, které je velice oblíbené po celém světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužina bílé nebo narůžovělé barvy. Z dužiny se též vyrábějí džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.
Botanický popis editovat
Malý opadavý strom dosahující výšky 5–7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté.[3] Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7–12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.[3]
Souplodí editovat
Ze souplodí se pojídá vatovitá dužnina. Toto oblíbené ovoce obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.[3]
Ekologické nároky editovat
I když čerimoja pochází z tropů, je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20–30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.
Rozmnožování editovat
Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve čtvrtém až pátém roce. Ke štěpování se používají rouby z plodících rostlin.
Choroby a škůdci editovat
- hniloba souplodí a semenáčků – způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
- antraknóza (hniloba souplodí) – způsobuje Glomerella cingulata
- bílá hniloba kořenů – způsobuje Rosellina necatrix
- na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ BioLib - Annona cherimolia (anona šeroplodá)
- ↑ a b c VALÍČEK, P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. EAN 9788020009395.
- ↑ POSPÍŠIL. Ovocnictví. Brno: Mendelova Zemědělská Univerzita, 1990.
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu anona šeroplodá na Wikimedia Commons
- Galerie anona šeroplodá na Wikimedia Commons
- Taxon Annona cherimola ve Wikidruzích