Anežka Přemyslovna
Anežka Přemyslovna (5. září 1269 – 17. května 1296, Praha), česká princezna a švábská vévodkyně, byla druhou dcerou Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské.
| Anežka Přemyslovna | |
|---|---|
| švábská vévodkyně | |
 Anežčina pečeť | |
| Narození | 5. září 1269 |
| Úmrtí | 17. května 1296 Praha |
| Pohřbena | Anežský klášter |
| Manžel | Rudolf II. Švábský |
| Potomci | Jan Habsburský |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Přemysl Otakar II. |
| Matka | Kunhuta Uherská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Po smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli potvrdila královna vdova Kunhuta Uherská Přemyslův slib, který dal římskému králi Rudolfu I. Habsburskému o svatbě jejich dětí. Již počátkem roku 1279 byla Anežka formálně provdána (zasnoubena) za Rudolfova syna Rudolfa, rakouského vévodu. Anežčin mladší bratr Václav II. se současně zasnoubil s Gutou Habsburskou.
Společně s matkou a bratrem byla Anežka zřejmě později vězněna Otou Braniborským na Bezdězu, odkud se jí a Kunhutě podařilo uprchnout. Faktem je, že Anežka není v pramenech o věznění na Bezděze nikde zmiňována, ale je vysoce pravděpodobné, že tam společně s Kunhutou, Václavem a chůvou Eliškou byla.[zdroj?]
V roce 1290 porodila Anežka svému choti Rudolfovi syna Jana. Ještě téhož roku přijel Rudolf na návštěvu ke švagrovi Václavovi na pražský dvůr. Hlavním důvodem této návštěvy byla složitá politická situace po uvěznění Záviše z Falkenštejna a Závišův budoucí osud. Rudolf ovšem náhle a těžce onemocněl a rychlé nemoci také podlehl[1] (ačkoliv se nepřekvapivě objevily i spekulace, že byl na pražském dvoře otráven). Na Pražském hradě tak pochovali muže, který měl být římskoněmeckým králem a snad i císařem. Anežka se brzy vrátila ke dvoru svého bratra a rovněž předčasně zemřela. Je možné, že příčinou smrti šestadvacetileté ženy byla tuberkulóza, rodová choroba posledních Přemyslovců. Její tělo bylo pohřbeno v Anežském klášteře, srdce na Zbraslavi.[2]
Anežčin syn Jan zavraždil roku 1308 svého strýce římského krále Albrechta I., protože mu upíral právo na dědictví po rodičích.[3]
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ www.fmg.ac
- ↑ http://www.clavmon.cz/clavis/FRRB/chronica/EXCERPTA%20DE%20DIVERSIS%20CRONICIS.htm Excerpta de diversis cronicis
- ↑ Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 156.
Literatura editovat
- DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana. Anežka, vévodkyně rakouská, dcera českého krále (1269–1296). Mediaevalia Historica Bohemica. 2010, roč. 13, čís. 1, s. 47–76. ISSN 0862-979X.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 96–97.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Přemyslovna na Wikimedia Commons - Anežka Přemyslovna na www.e-stredovek.cz
- (anglicky) Genealogie
- (německy) Genealogie
Aneška ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Švábská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alžběta Bavorská |
1279–1290 Anežka Přemyslovna |
Nástupce: – |
Rakouská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Gertruda z Hohenbergu |
1282–1283 s Alžbětou Goricko-Tyrolskou Anežka Přemyslovna |
Nástupce: Alžběta Goricko-Tyrolská |
Štýrská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Gertruda z Hohenbergu |
1282–1283 s Alžbětou Goricko-Tyrolskou Anežka Přemyslovna |
Nástupce: Alžběta Goricko-Tyrolská |
