André Tacquet
André Tacquet (23. června 1612, Antverpy, Belgie – 22. prosince 1660, tamtéž) byl vlámský matematik, který položil základy pro objev infinitezimálního počtu.
| André Tacquet | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. června 1612 Antverpy |
| Úmrtí | 22. prosince 1660 (ve věku 48 let) Antverpy |
| Povolání | matematik, profesor, katolický kněz a učitel |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tacquet v roce 1629 vstoupil do jezuitského řádu. V letech 1631 až 1635 studoval v Lovani matematiku, fyziku a logiku. Stal se významným matematikem, jehož práce byly překládány i do italštiny a angličtiny.
V matematice zformuloval některé základní koncepty, které pomohly Isaaku Newtonovi a Gottfriedu Wilhelmu Leibnizovi při formulaci metod diferenciálního a integrálního počtu. Jeho nejslavnějším dílem je pravděpodobně Cylindricorum et annularium (1651). V této knize, která ovlivnila i Blaise Pascala a jeho současníky, Tacquet ukázal, jak může pohybující se bod generovat křivku a zformuloval také teorie plochy a objemu.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku André Tacquet na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu André Tacquet na Wikimedia Commons
