Anatomické směry

Anatomické směry se používají pro přesnou orientaci na tělech živočichů a rostlin a mají mezinárodní vědeckou platnost. Názvy vycházejí především z latinského jazyka.

Směry na lidském těle editovat

Směry na trupu editovat

Směry kolmé na transverzální rovinu editovat

superior = horní, nahoře (proti směru gravitace)
inferior = dolní, dole (ve směru gravitace)
cranialis = nahoru směrem k hlavě
caudalis = dolů směrem od hlavy (směrem k ocasu – latinsky cauda = ocas)

Pojmy superior a cranialis jsou u člověka stejně jako pojmy inferior a caudalis synonymní. Obecně však synonymní nejsou: např. u čtyřnohých zvířat superior splývá s pojmem dorsalis a inferior s pojmem ventralis.

Směry kolmé na frontální rovinu editovat

anterior = přední, vpředu
posterior = zadní, vzadu
ventralis = přední, směrem k břišní straně
dorsalis = zadní, směrem k hřbetu (k zádům)

Pojmy anterior a posterior jsou chápány ve smyslu pohybu organismu. U člověka tedy anterior splývá s ventralis a posterior s dorsalis, obecně však synonymní nejsou (např. u ryb jsou tyto směry na sebe kolmé).

Směry kolmé na mediánní rovinu editovat

medialis = vnitřní, směrem do středu, blíže mediánní rovině
lateralis = vnější, směrem od středu, dále od mediánní roviny
dexter = pravý
sinister = levý

Směry na končetinách editovat

Anatomické směry na horních končetinách člověka. Převzato z^[1].

Anatomické směry na horní a dolní končetině člověka. Převzato z^[1].

Směry kolmé na transverzální rovinu editovat

superior = horní, nahoře
inferior = dolní, dole
proximalis = blíže k napojení končetiny na trup, směrem k trupu
distalis = dále od napojení končetiny na trup, směrem od trupu

Směry kolmé na frontální rovinu editovat

anterior = přední, vpředu
posterior = zadní, vzadu

Směry kolmé na mediánní rovinu editovat

medialis = vnitřní, směrem do středu, blíže mediánní rovině
lateralis = vnější, směrem od středu, dále od mediánní roviny
ulnaris = vnitřní, na malíkové straně horní končetiny (bližší ulně)
radialis = vnější, na palcové straně horní končetiny (bližší radiu)
tibialis = vnitřní, na palcové straně dolní končetiny (bližší k tibii)
fibularis = vnější, na malíkové straně dolní končetiny (bližší k fibule)

Pojmy medialis a lateralis se užívají na paži nebo stehnu. Na předloktí a ruce se místo nich užívají ulnaris a radialis. Na bérci a noze se místo nich užívají tibialis a fibularis.

Další směry na končetinách editovat

palmaris = směrem k dlani, dlaňový
plantaris = chodidlový, směrem k plosce nohy
dorsalis = směrem k hřbetu ruky i nohy, hřbetní

Směry u zubů editovat

Anatomické směry týkající se zubů (platné pro člověka i zvířata). Převzato z^[1].

lingualis = směrem k jazyku, dovnitř dutiny ústní
buccalis = ke tvářím, ke rtům, směrem ven (u zadních zubů)
labialis = ke tvářím, ke rtům, směrem ven (u předních zubů)
mesialis = směrem do středu zubního oblouku
distalis = směrem ke koncům zubního oblouku

Další směry editovat

internus = vnitřní
externus = vnější, zevní
superficialis = povrchový, na povrchu
profundus = hluboký, v hloubce
basalis = ležící na spodině
ascendens = vzestupný
descendens = sestupný
apicalis = vrcholový, směrem k hrotu (např. na nosu, srdci, prstu, zubu, …)
oralis = směrem k ústům (při popisu trávicí soustavy)
aboralis = směrem od úst (při popisu trávicí soustavy)
aj.

Směry v mozku editovat

Z hlediska anatomických směrů je důležité vědět, že v mozku jsou všechny směry posunuty o 90° ventrálním směrem, tj. dopředu. Je to dáno vývojem CNS, kdy se mozkový váček ohýbá vůči nervové trubici dopředu dolů. Tudíž pro vyjádření směru "dopředu" se zavádí termín "rostrální směr" (rostrum – prvoústa, dáno embryologickým zakládáním CNS).

Směry na těle zvířat editovat

Rozdíly jsou vysvětleny v předchozím textu a také v následujících obrázcích.

Základní anatomická pozice člověka a zvířete a příklad rozdílů při popisu anatomických směrů u člověka a zvířat. Převzato z^[2].
Anatomické směry u končetin zvířat (vysvětleno na příkladu Tura domácího - Bos primigenius f. taurus). Převzato z^[2].

Směry na těle rostlin editovat

Základní anatomické směry ve stonku (v tomto případě ve dřevě). Převzato z^[1].

Základní anatomické směry na těle rostlin definuje následující obrázek.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu anatomické směry na Wikimedia Commons

Reference editovat

↑ ^a ^b ^c ^d ^e FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9.
↑ ^a ^b FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9.

[:0-1] FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9.

[:02-2] FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9.

[1]

[2]