Ambrosius Francken I.
Ambrosius Francken I. (Herentals, Antverpy, 1544–1618, Antverpy) byl vlámský malíř známý svými obrazy s náboženskou tematikou a historickými alegoriemi malovanými v pozdně manýristickém stylu. Byl prominentním členem malířské dynastie rodiny Franckenů, umělců, kteří hráli důležitou roli na vlámské umělecké scéně od konce 16. do poloviny 17. století.
| Ambrosius Francken I. | |
|---|---|
 Kristus žehnající dětem Ambrosius Francken I. | |
| Narození | 1544 Herentals, Antverpy |
| Úmrtí | 1618 Antverpy |
| Národnost | vlámská |
| Povolání | renesanční malíř |
| Manžel(ka) | Clara Pickartsová |
| Příbuzní | Franckenovi |
| Znám jako | malíř |
| Hnutí | Cech Svatého Lukáše |
| Ovlivněný | Marten de Vos |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_-_The_Charity_of_Saints_Cosmas_and_Damian.jpg)
Životopis editovat
Ambrosius Francken I. se narodil v městě Herentals, v provincii Antverpy. Jeho otcem byl malíř Nicolaes Francken z Herentals, který se později přestěhoval do Antverp. Jeho bratři Frans Francken I. a Hieronymus Francken I. se stali také úspěšnými malíři. Ambrosius studoval nejprve u svého otce a později u předního antverpského manýristického malíře Franse Florise.[1]. Autor uměleckých životopisů Karel van Mander ve svém díle Schilder-boeck uvádí, že Francken žil nějaký čas v Tournai v rezidenci biskupa. Van Mander se s Ambrosiem v Tournai setkal, když on sám tam pobýval jako mladý žák v domě svého učitele Pietera Vlericka.[2] V roce 1570 strávil Ambrosius Francken nějaký čas ve Fontainebleau.[3]
Kolem roku 1573 byl Ambrosius zpět v Antverpách, kde se připojil k místnímu cechu svatého Lukáše.[3] V roce 1582 byl zvolen jáhnem cechu. Umělec žil ve velmi bouřlivé době kvůli konfliktu mezi kalvinisty a katolíky v Nizozemsku. V roce 1577 si město zvolilo kalvínskou městskou radu. Ta nařídila v roce 1581 systematické odstraňování všech obrazů z místních kostelů, událost známá jako obrazoborectví.[4] Ambrosius pravděpodobně tehdy konvertoval ke kalvinismu. Po pádu kalvinistů se město vrátilo ke katolické víře a Ambrosius se ke katolicismu opět přihlásil.[5]
_-_The_Last_Supper.jpg)
Své jméno si vytvořil jako plodný tvůrce mnoha oltářních obrazů, které nahradily ty zničené během ikonoklastických procesů. Jeho pověst umělce byla taková, že v roce 1589 byl společně s Maertenem de Vos jmenován soudcem v Gentu, aby ocenil obraz Poslední soud malíře Raphaëla van Coxcieho. Malíř se soudil s Gentem, neboť částku, kterou mu gentští nabízeli za jeho obraz pokládal za příliš nízkou.[6] Ambrosius Francken a Marten de Vos byli také vybráni jako hlavní návrháři dekorací pro Joyeuse Entrée- slavnostní vjezd - do Antverp nově jmenovaného guvernéra Jižního Nizozemska.[7]
Oženil se s Clarou Pickartsovou a později se stal učitelem Hieronyma Franckena II., syna svého bratra Franse Franckena I.[1] Zemřel v Antverpách roku 1618.
Dílo editovat
Ambrosius Francken I. se proslavil svými obrazy s náboženskou tematikou a historickými alegoriemi. Maloval velké oltářní obrazy pro kostely v Antverpách, které nahradily mnoho uměleckých děl, která zmizela během ikonoklastického zápalu před několika desítkami let. Jeho kompozice zobrazující svalnaté postavy založené na klasických prototypech měly významný vliv na současné umělce.[3]
Jeho styl ukazuje na vliv Martena de Vos, bohatě zahalené róby a další drobnosti.[3] Občas spolupracoval s Abrahamem Govaertsem, do jeho krajin mu vytvářel figury.[1]
Mnoho z jeho prací, které přežily, líčí mučednictví, téma populární v protireformačních Flandrech.[4] Jednou z jeho důležitých zakázek byla malba triptychu pro cech holičů a chirurgů z roku 1590.[8] Jedno z křídel triptychu zobrazuje zázraky svatých Kosmy a Damiána. Nejznámějším zázračným činem svatých bylo transplantace nohy z nedávno zesnulého Etiopana, která nahradila pacientovu vředy či rakovinu zasaženou končetinu.[9] Na rozdíl od dřívějších ztvárnění tématu zdůrazňující božský zásah andělů svatozáří nad hlavami svatých a klidný spánek pacienta, Ambrosiova kompozice spočívá více na technice amputace a ukazuje pacienta jako obyčejnou osobu, jejíž tvář je zkreslená bolestí. Svatí nemají žádný nimbus a nemají pomoc andělů. Používají vlastní ruce a jejich nástroje leží na podlaze a jsou jasně rozeznatelné. Vyobrazení je naturalističtější než dřívější vyjádření, protože snižuje zázračnost a staví do centra pozornosti techniku operace.[10]
Během svého kalvínského období (zhruba 1579–1585) byl Ambrosius zodpovědný za sadu rytin s názvem Osud lidstva (The Fate of Mankind), které silně kritizovaly, ba zesměšňovaly katolické duchovenstvo.
Velmi málo z jeho kreseb přežilo. Některé kresby scén z Commedia dell’arte (včetně kresby v amsterdamském muzeu), které jsou Ambrosiovi I. připisovány, jsou zajímavé a zobrazují představení, která mohl spatřit, když v 70. letech 15. století pobýval ve Fontainebleau.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ambrosius Francken I na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Ambrosius Francken, Nizozemský institut dějin umění
- ↑ Ambrosius Francken in: Karel van Mander, Schilder-boeck, 1604
- ↑ a b c d Ursula Härting. "Francken." Grove Art Online. Oxford Art Online. Oxford University Press. Web. 29. července 2014
- ↑ a b David Freedberg, „The Reprezentation of Martyrdoms during the Early Counter-Reformation in Antwerp“, Burlington Magazine, 1976, str. 132-138
- ↑ About Ambrosius Francken I at Jean Moust
- ↑ Nina D’haeseleer, Raphaël van Coxcie (1540-1616): een monografische benadering toegespitst op zijn ‘Laatste Oordeel’-tafereel te Gent. (Thesis binnen de opleiding ‘Kunstwetenschappen’, Universiteit Gent), Promotor : Prof. Dr. Maximiliaan Mart, s. 46-52
- ↑ Ann Diels, Van opdracht tot veiling, Kunstaanbestedingen naar aanleiding van de Blijde Intrede van aartshertog Ernest van Oostenrijk te Antwerpen in 1594 in: De zeventiende eeuw. Jaargang 19. Uitgeverij Verloren, Hilversum 2003, s. 25-54
- ↑ Lynn F. Jacobs, Opening Doors: The Early Netherlandish Triptych Reinterpreted, Penn State Press, 2012, s. 256
- ↑ Jacobus de Voragine. The Golden Legend or Lives of the Saints. [s.l.]: [s.n.], 1275. Dostupné online.
- ↑ Oliver Decker, Commodified Bodies: Organ Transplantation and the Organ Trade, Routledge, 24. dubna 2014, s. 73
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ambrosius Francken I. na Wikimedia Commons
