Amaru (asi 6.7. století) byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Bhartrharim mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie.

Amaru
Povoláníbásník a spisovatel
Národnostindická
Obdobíasi 6.-7. století
Žánrlyrika
Významná dílaAmarušataka (Amaruova stovka)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Podle tradice byl králem v Kašmíru,[1] ve skutečnosti však o jeho životě není známo prakticky nic.[2] Je uváděn jako autor sbírky Amarušataka (v sanskrtu अमरुशतक, česky doslovně Amaruova stovka), ve které se projevil jako mistr strofy, oblíbené formy staroindické lyriky. Základním motivem sbírky je hra milostných citů (hněv, smutek a smíření) a jednotlivé strofy jsou jakýmisi miniaturami z milostného života.[2]

Ukázka z poezie editovat

Nezahrnula ho slovy hněvivými,
neodvrátila se, vpustila ho dál,
jenom její pohled byl tak chladný, přímý,
jak by před ní zcela cizí člověk stál.

Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.

Česká vydání editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. Amaru a Bhartrhari: Sloky o lásce, moudrosti a odříkání, SNKLHU, Praha 1959, předmluva Dušana Zbavitele, str. 14
  2. a b Slovník spisovatelů – Asie a Afrika 1., Odeon, Praha 1967, str. 177