Altdorf

hlavní město švýcarského kantonu Uri
Možná hledáte: Bavorské město Altdorf bei Nürnberg (Altdorf u Norimberka).

Altdorf je obec (malé město) ve Švýcarsku, sídlo kantonu Uri. Leží na řece Reuss na úpatí masivu Hüenderegg. Žije zde přibližně 9 400[1] obyvatel.

Altdorf
Pohled na Altdorf od kapucínského kláštera
Pohled na Altdorf od kapucínského kláštera
Altdorf – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška458 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonUri
Altdorf
Altdorf
Altdorf, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha10,21 km²
Počet obyvatel9 401 (2018)[1]
Hustota zalidnění920,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.altdorf.ch
PSČ6460
Označení vozidelUR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

 
Letecký pohled na Altdorf

Centrum Altdorfu leží v nadmořské výšce 458 m v Reussské rovině, těsně nad ústím řeky Reuss do jezera Urnersee.

K obci patří kromě vesnice také rozptýlená osada Eggberge na západním svahu hory Höch-Egg (1785 m n. m.).

235 ha, tj. 23,0 % rozlohy obce, tvoří osídlená plocha. Z toho je 116 ha stavebních pozemků, 27 ha průmyslových pozemků a 69 ha dopravních pozemků. Zemědělská plocha je poněkud rozsáhlejší – 367 ha, což představuje podíl 35,9 %. To nezahrnuje žádné vysokohorské oblasti. Na druhé straně 360 ha tvoří louky a orná půda. Kromě toho je 402 ha, tj. 39,3 %, pokryto lesy a lesními porosty. Neproduktivní půda tvoří malý zbytek obce, přesněji 19 ha, tj. 1,9 %.

Západní hranici obce tvoří řeka Reuss. Krátce před vtokem do jezera Urnersee se hranice obce stáčí na severovýchod, půlkruhově uzavírá osadu Eggbergen a pokračuje do Höcheggu. Odtud vede z kopce jižním směrem až těsně před potok Schächen a nakonec severně od potoka západním směrem zpět k řece Reuss. Obcí protéká řeka Altdorf Dorfbach.

Altdorf sousedí na západě s Attinghausenem a Seedorfem, na severu s Flüelenem a na východě a jihu s Bürglenem. Společně s těmito a dalšími obcemi tvoří Altdorf aglomeraci, v níž na konci roku 2019 žilo 32 515 obyvatel.

Historie editovat

 
Altdorf okolo roku 1900

Jednotlivé nálezy na území obce Altdorf pocházejí z doby bronzové a hromadí se od pozdní doby laténské. Přítomnost Alamanů je doložena v 7. století. Nejstarší zmínka o obci jako Alttorf pochází z roku 1223; podle všeho je název složeninou slov alt a dorf a může naznačovat, že v době alemanského přistěhovalectví již existovala uzavřená osada.[2]

Altdorf zcela nebo částečně vyhořel v letech 1400, 1693 a 1799. Dne 5. dubna 1799, během obsazení městečka Francouzi, bylo požárem zasaženo 400 budov, mezi nimi 225 obytných domů.[3] Po této události byla kantonální radnice Uri v letech 1805–1808 přestavěna architektem Niklausem Purtschertem.[4]

V roce 1899 byla otevřena silnice přes Klausenský průsmyk vedoucí z Altdorfu údolím Schächen a přes Klausenský průsmyk (1948 m) do Linthalu v kantonu Glarus.

Podle hry Friedricha Schillera je Altdorf místem, kde Vilém Tell sestřelil jablko z hlavy svého syna. Poté, co ten odmítl zasalutovat Gesslerově klobouku na tyči, byl Gesslerem donucen sestřelit jablko z hlavy svého syna. Ve hře se tak stalo na altdorfském náměstí, kde byl v roce 1895 na úpatí staré věže (Türmli) vztyčen Tellův pomník, bronzová socha od curyšského umělce Richarda Kisslinga, zobrazující Tella a jeho syna. V roce 1899 bylo v blízkosti otevřeno divadlo (Tellspielhaus), které sloužilo výhradně k uvádění hry Friedricha Schillera Wilhelm Tell.[5] Na náměstí Marktplatz stojí též původně gotický barokně přestavěný kostel, na jehož oltáři je figurální výzdoba od Franze Abarta. 2 kilometry od Altdorfu se nachází obec Bürglen, jež je považována za rodiště Viléma Tella.

V blízkosti se také nachází obec Attinghausen, kde se nacházejí ruiny hradu, který patřil jednomu ze zakladatelů Švýcarské konfederace. Dnes se zde nachází muzeum.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj populace editovat

 
Most přes Reuss v Altdorfu

Kolem poloviny 18. století dosáhl počet obyvatel hranice 3000. Po vzniku Helvétské republiky v roce 1798 zažil Altdorf řadu vážných neúspěchů. Na jedné straně v té době došlo ke ztrátě předmětných území a k vyostření konkurenční situace v tranzitní dopravě. Na druhé straně se Altdorf v roce 1799 stal dějištěm válečných událostí mezi obyvateli Uri, Francouzi, Rakušany a Rusy. Takzvané francouzské období vedlo k obrovským zátěžím spojeným s drancováním, kvartýrováním a rekvizicemi. Požár vesnice Altdorf z 5. dubna 1799 byl katastrofální a během několika hodin proměnil hlavní vesnici v trosky. Část obyvatelstva opustila Altdorf a usadila se v okolních vesnicích. V první polovině 19. století počet obyvatel stagnoval. Poté až do roku 1880 silně rostla (1850–1880: +37,6 %). V 80. letech 19. století se v důsledku hospodářské krize a následného úpadku rozšířeného chalupářství masivně snížil o 12,5 %. V letech 1888 až 1920 následoval velký růst (+63,8 %). Důvodem bylo napojení na železnici (Gotthardská dráha) a vznik průmyslových podniků, jako je muniční továrna v Altdorfu a švýcarské drátovny a gumárny. Po období stagnace ve 20. letech 20. století došlo v letech 1930-1970 k opětovnému růstu (+103,9 %). V té době se počet obyvatel zdvojnásobil. V tomto období se přistěhovalo mnoho lidí z horní části kantonu i ze zahraničí. Během ropné krize v 70. letech 20. století obec opustilo mnoho zahraničních obyvatel; v letech 1970–1980 zaznamenal Altdorf úbytek obyvatelstva ve výši 4,8 %. Od 90. let 20. století lze opět pozorovat trvalý růst počtu obyvatel.[2]

Nádraží Altdorf bylo přestavěno na hlavní nádraží kantonu Uri a napojeno na tzv. Nové železniční spojení přes Alpy (NEAT).[6]

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1837 1850 1880 1888 1920 1930 1950 1970 1980 1990 2000 2005 2010
Počet obyvatel 1903 2112 2906 2542 4163 4240 6576 8647 8230 8282 8541 8615 8861

Jazyky editovat

Téměř všichni obyvatelé mluví švýcarskou němčinou (v místním dialektu Urner Deutsch) jako každodenním hovorovým jazykem, dialektem patřícím do skupiny vysokohorských alemanských nářečí. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 88,27 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 4,20 % srbochorvatštinu a 2,48 % italštinu.

Národnostní složení editovat

Na konci roku 2014 bylo z 9141 obyvatel 7857 (86,0 %) švýcarských státních příslušníků, většinou švýcarsko-německého původu. Většina přistěhovalců pochází z Itálie, Turecka, Srbska a Černé Hory, Chorvatska, Německa a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 7145 osob (83,66 %) švýcarské občanství; z toho 274 osob mělo dvojí občanství.

Hospodářství editovat

V Altdorfu je 769 pracovních míst s celkem 6681 zaměstnanci. Z toho 4671 zaměstnanců, tj. 69,9 %, pracuje v sektoru služeb. V průmyslu a obchodu pracuje 1901 osob, tj. 28,5 % zaměstnanců, zatímco v zemědělství a lesnictví je stále zaměstnáno 109 osob (1,6 %).

Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou Dätwyler AG, kantonální správa a kantonální nemocnice Uri. V Altdorfu se nabízí přibližně 38 % všech pracovních míst v kantonu.

2078 osob dojíždí za prací mimo Altdorf, většinou do jiných obcí kantonu Uri. Naopak v Altdorfu bylo v roce 2014 napočítáno 3688 dojíždějících.[7]

Galerie editovat

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Altdorf UR na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-06-02]
  2. a b c STADLER, Hans. Altdorf UR [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2021-01-15 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  3. KNAPP, Charles; BOREL, Maurice; ATTINGER, Victor; BRUNNER, Heinrich. Geographisches Lexikon der Schweiz. Band 1: Aa – Emmengruppe. Neuchâtel: Gebrüder Attinger, 1902. Dostupné online. Kapitola Altdorf oder Altorf, s. 66. (německy) 
  4. MUHEIM, Hans. Das Rathaus von Uri in Altdorf. Bern: Gesellschaft für Schweizerische Kunstgeschichte GSK, 1995. ISBN 978-3-85782-463-0. (německy) 
  5. BLARER, Sigi; BAUMANN, Sara. Tellspiel- und Theatergesellschaft Altdorf, Altdorf UR. Curych: Chronos, 2005. ISBN 3-0340-0715-9. S. 1830. (německy) 
  6. Uri wartet noch immer auf den Basistunnel-Effekt [online]. SRF, 2021-06-01 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  7. Statistik der Unternehmensstruktur [online]. Bundesamt für Statistik, 2012 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy editovat