Alma Mahlerová

rakouská spisovatelka

Alma Mahlerová, plným jménem Alma Mahler-Gropius-Werfel (31. srpna 1879 ve Vídni11. prosince 1964 v New Yorku), rozená Alma Schindlerová, byla rakouská hudebnice, skladatelka a autorka memoárové literatury. Proslula jako „múza“ řady předních umělců první poloviny 20. století, např. hudebního skladatele Gustava Mahlera, malíře Oskara Kokoschky či spisovatele Franze Werfela.

Alma Mahlerová
Rodné jménoAlma Maria Schindler
Narození31. srpna 1879
Vídeň
Úmrtí11. prosince 1964 (ve věku 85 let)
New York
Místo pohřbeníGrinzinger Friedhof
Povoláníhudební skladatelka, malířka, životopiskyně, modelka, spisovatelka a sběratelka umění
ChoťGustav Mahler (1902–1911)
Walter Gropius (1915–1920)
Franz Werfel (1929–1945)
Partner(ka)Oskar Kokoschka
DětiMarie Anna Mahler, Anna Justine Mahler, Alma Manon Gropius, Martin Werfel
RodičeEmil Jakob Schindler a Anna Sophie Schindler[1]
Webwww.alma-mahler.com/engl/almas_life/almas_life.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Alma se narodila v rodině v té době známého a oblíbeného malíře krajin Emila Jakoba Schindlera (1842–1892) a jeho ženy zpěvačky Anny Sophie, rozené von Bergen (1857–1938).[2][3] K přátelům manželů Schindlerových patřily významné osobnosti vídeňské kultury, jako např. malíř Gustav Klimt, který s Almou prožil krátkou romanci. K dalším ctitelům Almy Schindlerové patřil ředitel Burgtheatru Max Burckhard či hudební skladatel Alexander Zemlinsky.

 
Manon Gropiová se svými rodiči, Almou Mahlerovou a Walterem Gropiem (1918)

V roce 1901 se v salónu své přítelkyně Berty Zuckerkandlové seznámila s předním vídeňským hudebním skladatelem Gustavem Mahlerem, za nějž se o rok později provdala. Žili spolu až do Mahlerovy smrti v roce 1911. Měli spolu dvě dcery, Marii Annu (1902–1907) a Annu (1904–1988).[4] Alma se musela vzdát své slibné kariéry hudební skladatelky, neboť Mahler z ní chtěl mít hospodyni, nikoli konkurenci (složila desítky písní a jednu klavírní sonátu). Jejich dcera Anna se stala sochařkou.

Ještě za Mahlerova života začal vášnivý poměr Almy s architektem a čelným představitelem stylu Bauhaus Walterem Gropiem. Po Mahlerově smrti se za něj provdala (v roce 1915). O rok později se jim narodila dcera Manon (1916–1935).

Ovšem již v roce 1912 vzplanula Alma láskou k přednímu expresionistickému malíři a spisovateli Oskaru Kokoschkovi, který sebe a ji zachytil na obraze Nevěsta větru (Die Windsbraut). Jejich vztah ovšem netrval dlouho a Alma se vrátila ke Gropiovi. Vztahům s Gropiem i s Kokoschkou byl konec, když Alma poznala německého spisovatele Franze Werfela, jemuž porodila v roce 1918 syna Martina, jenž ovšem záhy zemřel. Werfelovou manželkou se stala roku 1929.

Po anexi Rakouska Třetí říší v roce 1938 uprchli s Werfelem nejprve do Francie a v roce 1940 do Spojených států amerických, kde v roce 1945 Alma ovdověla. Se svým mužem žila v Los Angeles, po jeho smrti se však přestěhovala do New Yorku, kde stála v čele umělecké elity až do své smrti v roce 1964.

Napsala několik vzpomínkových knih.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ALMA : Biografie. www.alma-mahler.at [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  3. WALLEROVÁ, Radka. Alma Mahlerová: Múza vídeňských umělců dováděla muže k šílenství. iDNES.cz [online]. 2014-01-24 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  4. DENČEVOVÁ, Ivana. Zasáhla do života několika velikánů své doby. Často i současně. Osudové ženy: Alma Mahler. Rozhlas.cz. 2017-07-07. Dostupné online [cit. 2017-09-06]. 

Externí odkazy editovat