Alexandr Fjodorovič Gedike

ruský klavírista, varhaník a skladatel
(přesměrováno z Aleksandr Fjodorovič Gedike)

Alexandr Fjodorovič Gedike (rusky Алекса́ндр Фёдорович Ге́дике, německy Alexander Goedicke; 4. března 1877 Moskva9. července 1957 tamtéž) byl ruský klavírista a hudební skladatel a pedagog.

Aleksandr Fjodorovič Gedike
Základní informace
Narození4. března 1877
Moskva
Úmrtí9. července 1957 (ve věku 80 let)
Moskva
Místo pohřbeníVvěděnský hřbitov
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, klavírista, varhaník, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Nástrojeklavír a píšťalové varhany
OceněníStalinova cena
zasloužilý umělecký pracovník RSFSR
Řád rudého praporu práce
národní umělec RSFSR
Leninův řád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Godike se narodil 20. února (podle ruského kalendáře 4. března) roku 1877 v Moskvě, v německé rodině dlouhodobě žijící v Rusku. Jeho pradědeček, Heinrich Georg Godike, byl varhaník katolické církve v Petrohradu a ředitel Německého činoherního divadla. Dědeček byl varhaníkem a učitelem sborového zpěvu. Otec, Fjodor Karlovič, působil také jako varhaník a kromě toho byl klavíristou v orchestru Velkého divadla, učil obligátní klavír na moskevské konzervatoři. Gedike byl bratrancem skladatele Nikolaje Karloviče Metnera.

Ve škole příliš neprospíval, ale projevoval mimořádné hudební nadání. Hrál na klavír a na violoncello a již ve věku dvanácti let často nahrazoval svého otce u varhan v kostele. Po absolvování 4. třídy opustil gymnázium a přešel do 5. třídy konzervatoře, kde začal studovat ve třídě profesora A. I. Gallyho. Moskevskou konzervatoř dokončil v roce 1898 a dále působil jako hudební pedagog v Nikolajevském a Alžbětinském ženském ústavu.

V roce 1900 se zúčastnil třetí Rubinsteinovy soutěže ve Vídni jako klavírista i jako skladatel. Ve skladatelské soutěži získal cenu (jedinou v soutěži) za Koncertní kus pro klavír a orchestr, houslovou sonátu a klavírní skladby. Jako klavírista obdržel čestné uznání.

Od roku 1909 působil jako profesor klavíru na moskevské konzervatoři. Po Říjnové revoluci se s celou rodinou přestěhoval do budovy konzervatoře, kde pak žil až do své smrti. Od roku 1919 vykonával funkci vedoucího katedry komorní hudby. Od roku 1920 vedl varhanní třídu a v roce 1923 uvedl svůj první sólový koncert na nástroji Velké síně konzervatoře.

Zemřel 9. července 1957. Je pochován v Moskvě na Vvěděnském hřbitově.

Alexander Goedicke patří do značné skupiny skvělých ruských hudebníků, kteří v sovětské době prakticky zmizeli z povědomí veřejnosti. Neměl žádnou opoziční povahu, která by přilákala pozornost západu nebo by vedla ke státním represím.

  • Viriněja (Виринея) (libreto skladatele, 1913–1915);
  • U přívozu (У перевоза) (libreto skladatele, 1933)
  • Jacquerie (Жакерия) (libreto skladatele, 1933–1937)
  • Macbeth (Макбет) (libreto skladatele podle Shakespeara, 1944)

Orchestrální skladby

editovat
  • Dramatická předehra (Драматическая увертюра), op. 7 (1897)
  • Koncertní kus b-moll pro klavír a orchestr, op. 11 (1900)
  • Symfonie č. 1 f-moll, op. 15 (1903)
  • Symfonie č. 2 A-dur, op. 16 (1905)
  • Preludium pro smyčcový orchestr, varhany, trubku a harfu, op. 24 (publ. 1928)
  • Ve válce: Z deníku padlého vojáka. (На войне: из дневника убитого воина), op. 26 (publ. 1930)
  • Symfonie č. 3 ic-moll, op. 30 (1922)
  • Koncert D-dur pro varhany a smyčcový orchestr, op. 35 (1927)
  • Koncert f-moll pro lesní roh a orchestr, op. 40 (publ. 1929)
  • Blýskání (Зарницы), symfonická báseň, op. 39 (1929)
  • Koncert b-moll pro trubku a orchestr, op. 41 (publ. 1930)
  • 25 let Října (1942)
  • Rok 1941 (1942)
  • 30 let Října (1947)
  • Komik
  • 4 pochody pro vojenský orchestr, op. 42
  • Koncert pro housle a orchestr (1951)

Komorní hudba

editovat
  • Sonáta č. 1 Jarní (A-dur pro housle nebo violu a klavír, op. 10 (1899); věnováno Janu Hřímalému
  • Klavírní trio g-moll, op. 14 (publ. 1903)
  • Klavírní kvintet C-dur, op. 21 (publ. 1911)
  • 3 improvizace pro violoncello a klavír, op. 27 (publ. 1926)
  • 2 skladby pro klarinet a klavír, op. 28
  • Smyčcový kvartet č. 1 c-moll, op. 33
  • Koncertní etuda g-moll pro trubku a klavír, op. 49 (1948)
  • Smyčcový kvartet č. 2, op. 75
  • Sonáta č. 2 pro housle a klavír, op. 83
  • Sonáta pro violoncello a klavír, op. 88 (publ. 1951)

Varhany

editovat
  • 2 preludia a fugy, op. 34
  • 7 skladeb, op. 84

Klavírní skladby

editovat
  • 4 Morceaux, op. 1 (publ. 1899)
  • Koncertní etuda g-moll, op. 2
  • 20 malých skladeb pro začátečníky, op. 6
  • 10 miniatur ve formě etud, op. 8
  • 3 Morceaux, op. 9 (publ. 1900)
  • 6 skladeb pro klavír na 4 ruce, op. 12
  • Balada, op. 13
  • Postoje, op. 17
  • Sonáta D-dur, op. 18
  • 2 preludia, op. 19
  • Prelude C-dur, op. 20 (publ. 1910)
  • 4 oktávové etudy, op. 22
  • 50 cvičení, op. 23
  • 40 melodických etud pro začátečníky, op. 32
  • 60 jednoduchých skladeb pro začátečníky, op. 36
  • 3 preludia, op. 51
  • 5 skladeb, op. 52 (publ. 1938)
  • 22 skladeb, op. 57
  • 25 skladeb, op. 59
  • 15 kyrgyzských písní střední obtížnosti, op. 63
  • 2 skladby, op. 64
  • 3 skladby, op. 65
  • 3 skladby, op. 66
  • 4 koncertní etudy, op. 82
  • Preludium a fuga c-moll, op. 86
  • Preludium a fuga C-dur, op. 87
  • 12 melodických etud střední obtížnosti, op. 101 (publ. 1964)

Vokální skladby

editovat
  • Sláva sovětským pilotům (kantáta, slova A. A. Surkov, 1933)
  • Vlast radosti (kantáta, slova A. A. Surkov, 1937)
  • 3 romance pro zpěv a klavír, op. 5
  • Ruské národní písně pro zpěv a klavírní trio (6 svazků)

Literatura

editovat
  • Vasilij Jakovlev: Aleksandr Fedorovich Gedike. Biografii sovremennykh russkikh kompozitorov. Moskva, 1927

Externí odkazy

editovat