Aldan (řeka)

pravostranný přítok východosibiřské řeky Leny

Aldan (rusky Алдан) je sibiřská řeka v Jakutsku v Ruské federaci. Aldan je nejvodnějším a druhým nejdelším přítokem Leny. Ze všech jejích přítoků má největší povodí. Jeho délka je 2273 kilometrů. Povodí má rozlohu 729 000 km².

Aldan
Алдан
Řeka u Tommotu
Řeka u Tommotu
Základní informace
Délka toku2273 km
Plocha povodí729 000 km²
Průměrný průtok5060 m³/s
SvětadílAsie
Pramen
Ústí
Protéká
RuskoRusko Rusko (Sacha)
Úmoří, povodí
Severní ledový oceán, moře Laptěvů, Lena
Povodí řeky na mapě povodí řeky Leny
Povodí řeky na mapě povodí řeky Leny
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku editovat

Aldan pramení na severních svazích Stanového pohoří východně od Sredina Aldana. Protéká Aldanskou plošinou v kamenitém korytě s peřejemi. Míjí ze západu a severovýchodu město Aldan (kolem 70 km), protéká Tommotem. U Usť-Timptonu přibírá zprava řeku Timpton, která odvodňuje část Aldanské plošiny a severozápadní svahy Aldano-učurského hřbetu. Od osady Ugun míří k osadě Čagda, kde přibírá zprava vody řeky Učury, přitékající z jihu a odvodňující severní svahy východní části Stanového pohoří a jihozápadní části pohoří Džugdžur. V těchto místech teče nejprve v široké dolině, která se místy zužuje a pokračuje klidně mezihorskou rovinou, kde se v úvalu nachází mnoho jezer. Dále se řeka stáčí k severovýchodu k Usť-Mile a u Usť-Maje, kde přibírá Aldan vody řeky Maja, která odvodňuje Judomomajskou plošinu a pohoří Džugdžur. Judoma, pravý přítok Maji, přivádí své vody až z jihu Verchojanského pohoří. Za Eľdikanem se Aldan stáčí k severu, za Chandyganem se stáčí k severozápadu až západu, přibírá vody řeky Amgy, přitékající z jihozápadu. Na dolním toku přibírá poměrně kratší přítoky z Verchojanského pohoří, které leží severněji. Na dolním toku se tok člení na množství ramen. Před ústím do Leny se do Aldanu vlévá zprava řeka Tumara. Ústí zprava do Leny u Usť-Aldanu ve Středojakutské nížině. Celé povodí se nachází v oblasti věčně zmrzlé půdy a mělce uložených základních krystalických hornin.

Přítoky editovat

Vodní režim editovat

Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průměrný průtok v ústí činí 5060 m³/s, což je jen o 20% méně než Lena v místě soutoku. Charakteristická jsou zvětšení průtoku od května do července s vzestupem vodní hladiny 7 až 10 m a průtok dosahuje 38 000 až 48 000 m³/s. V srpnu a září dochází k povodním. V zimě je průtok velmi malý a činí pouhá 4% ročního, když v únorudubnu dosahuje maximálně 230 až 300 m³/s. Zamrzá na dolním toku přibližně na 7 měsíců od konce října do května. Voda má charakter hydrouhličitanovo-vápenatý s maximem obsahu rozpuštěných solí do 0,3 g/l v zimě.

Využití editovat

Vodní doprava je možná do přístavu Tommot v délce 1600 km. Řeka má velký význam pro vývoz produkce těžebního průmyslu a dovoz potravin a průmyslových nákladů. Povodí je známé těžbou zlata, kamenného uhlí, slídy a nálezy kambrijských fosílií. Hlavní přístavy jsou Tommot, Usť-Maja a Chandyta. V řece žije mnoho jeseterů velkých a malých. Podrobný hydrografický průzkum byl proveden v letech 19181926.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat