Albatros C.III

německý průzkumný letoun

Albatros C.III byl německý dvoumístný víceúčelový dvouplošník používaný během 1. světové války vyráběný společností Albatros Flugzeugwerke. Letoun C.III byl vytříbenou verzí úspěšného letounu Albatros C.I a byl nakonec nejvyráběnější ze všech letounů typu C společnosti Albatros. Byl používán v celé řadě rolí, které zahrnovaly pozorování, fotografický průzkum, lehké bombardování a doprovod bombardérů. 18 letounů C.III bylo dodáno v srpnu 1916 do Bulharska. Ty byly zničeny v roce 1920 podle podmínek mírové smlouvy.

Albatros C.III
Letoun Albatros C.III
Letoun Albatros C.III
Určenípozorovací letoun
VýrobceAlbatros Flugzeugwerke
Zařazeno1916
UživatelNěmecko
Polsko
Finsko
Bulharsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj a popis editovat

Podobně jako jeho předchůdce, byl letoun C.III oblíbený pro svou robustní konstrukci a příjemné ovládání. Křídla měl stejného rozpětí, avšak nejvýraznějším rozdílem mezi těmito dvěma typy byly přepracované ocasní plochy. C.III měl nižší zaoblenou svislou ocasní plochu oproti velké trojúhelníkové ocasní ploše letounů C.I., což dávalo letounům C.III větší hbitost. Rovněž stabilizátor byl zaoblený.[1] Jako pohon byly používány řadové vodou chlazené motory Benz Bz.III (110 kW / 150 k) nebo Mercedes D.III (120 kW / 160 k). Podobně jako mnoho dalších válečných dvoumístných strojů (například britský Royal Aircraft Factory R.E.8) hlava motoru a výfuková potrubí vyčnívaly nad přední částí trupu, čímž znesnadňovaly výhled pilota dopředu.

Pozorovatel, který seděl v zadním kokpitu, ovládal pohyblivý kulomet Parabellum MG14 ráže 7,92 mm. Některé letouny C.III byly vybaveny dopředu střílejícím synchronizovaným kulometem LMG 08/15 ráže 7,92 mm. C.III také mohl nést náklad leteckých pum až do celkové hmotnosti 90 kg (200 lb) v malé pumovnici v trupu, která byla umístěna mezi sedadly pilota a pozorovatele.[1]

Mimo mateřskou firmu byly letouny vyráběny v licenci i u několika dalších leteckých výrobců.[1]

Mezi roky 1926 a 1927 byly dva letouny poháněné motory Mercedes D.III postaveny ze zachráněných dílů a z částí zničených letounů v Bulharsku pod označením DAR 2. Tyto letouny byly používány k výcviku.[2][3]

Specifikace (C.III) editovat

 
Albatros C.III

Technické údaje pocházejí z publikace „Biplanes, Triplanes, and Seaplanes“.[4]

Technické údaje editovat

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 11,69 m
  • Délka: 8,0 m
  • Výška: 3,10 m
  • Nosná plocha: 36,91 m²
  • Plošné zatížení: ? kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 851 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 1 353 kg
  • Pohonná jednotka:řadový motor Benz Bz.III nebo Mercedes D.III
  • Výkon pohonné jednotky: 112 kW (150 k) nebo 120 kW (160 k)

Výkony editovat

  • Cestovní rychlost: ? km/h ve výšce ? m
  • Maximální rychlost: 140 km/h (87 mph) ve výšce ? m
  • Dolet: 4 hodiny
  • Dostup: 3 350 m (11 000 stop)
  • Výstup do 1 000 m: 9 minut

Výzbroj editovat

Uživatelé editovat

 
Turecký Albatros C.III

  Bulharsko

  Finsko

Německá říše  Německá říše

  Litva

  Lotyšsko

  Polsko

  Turecko

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albatros C.III na anglické Wikipedii.

  1. a b c Donald, 1999.
  2. Bernád 2001, str. 24–25.
  3. Y. Milanov: The aviation in Bulgaria in the wars from 1912 to 1945, Vol.I. Sveti Gueorgui Pobedonosetz, Sofia, 1995 (bulharsky)
  4. Sharpe, 2000.
  5. ALBATROS C.III [online]. Latvian Aviation [cit. 2019-08-22]. Dostupné v archivu. (anglicky) 

Literatura editovat

  • BERNÁD, Dénes. Balkan Birds: Thirty Five Years of Bulgarian Aircraft Production. Air Enthusiast. Červenec/srpen 2001, čís. 94, s. 18–30. ISSN 0143-5450. (anglicky) 
  • DONALD, David. Encyklopedie letadel světa. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 1999. 930 s. ISBN 80-7181-230-7. Kapitola Albatros C.III, s. 42. 
  • SHARPE, Michael. Biplanes, Triplanes, and Seaplanes. Londýn: Friedman/Fairfax Books, 2000. ISBN 1-58663-300-7. S. 28. (anglicky) 

Související články editovat

Související vývoj editovat

Podobná letadla editovat

Externí odkazy editovat