Akustická izolace
Akustická či zvuková izolace se snaží snížit intenzitu určitého nežadoucího zvuku. Existuje několik přístupů k omezování zvuku: vzdálení přijímače od zdroje hluku, použití protihlukových bariér pro absorpci zvukových vln, používání speciálních pórovitých materiálů (plst, koberec, vakuové vrstvy apod.) či používání aktivní regulace hluku.
Ochrana před hlukem je v Česku stanovena zákony.[1]
Budovy editovat
Při výstavbě budov se kvůli omezování hluku řeší vzduchová a kročejová neprůzvučnost konstrukce, prostorová akustika (doba dozvuku) či strukturální hluk a vibrace. Vzduchová neprůzvučnost řeší rozdíl hladin hluku naměřených v sousedních místnostech. Lze ji ovlivnit zvětšením vzduchové mezery ve stropu či stěnách či přidáním materiálů akustické izolace.
V Česku existují základní limity pro venkovní a vnitřní hluk. Venkovní hluk před fasádou budovy smí dosahovat až 50 decibelů přes den a 40 dB v noci. Vnitřní hluk smí dosahovat až 40 dB přes den a 30 dB v noci.[2]
Ochrana před hlukem v pracovním prostředí editovat
- odstranění zdrojů hluku nebo podstatné snížení vyvolávaného hluku
- náhrada hlučného zařízení méně hlučným (inovace)
- uzavření zdroje hluku vhodným krytem
- oddělení exponovaného pracovníka od zdroje hluku
- používání vhodných osobních ochranných pomůcek
- zkrácení doby pobytu v hlučném prostředí
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ VÁVROVÁ, Olga. Ochrana obyvatelstva před hlukem - novela zákona o ochraně veřejného zdraví [online]. ePrávo.cz, 2015-12-15 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Hluk & Emise. hluk.eps.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akustická izolace na Wikimedia Commons
