Akce Kluky patří mezi nejvýznamnější vykonstruované politické procesy s rolníky v padesátých letech. Výsledkem zatýkání, které začalo v obci Kluky na Mladoboleslavsku a pokračovalo v blízkém okolí, bylo 36 odsouzených lidí, povětšinou rolníků. Soudní procesy se odehrávaly mezi 22. květnem až 17. prosincem roku 1953.

Pomník obětem první i druhé světové války a komunistické perzekuce v obci Kluky

Počátky akce Kluky editovat

Celá akce byla dopředu projednána na schůzi kolegia ministra národní bezpečnosti 17. března 1952. Účelem této schůze bylo napravit pomalý postup kolektivizace, načež byl navržen program k odstranění nedostatků v této věci. Již tehdy byla vybrána obec Kluky, jelikož místní se postupující kolektivizaci bránili. Pro další sledování akce Kluky byly vytyčeny 2 hlavní body, a to zaprvé vybudování agentury mezi bývalými agrárníky, „vesnickými boháči“ a jejich pomahači a zadruhé přes krajské velitelství StB podchytit všechny tyto zmíněné „vesnické boháče“ a do jejich řad posléze pronikat. A tak také agenti StB učinili.

V listopadu 1951 dorazil do obce Kluky, která se nachází zhruba 12 km na západ od Mladé Boleslavi jistý „major Václav“, který o sobě tvrdil, že je ze zahraničí. Následně přesvědčil obyvatele Kluk, že vytváří odbojovou protistátní organizaci a do svých řad hledá další spolupracovníky. Zanedlouho se „major Václav“ objevil v obci znovu a spolu s ním také „kapitán Pavel“, který měl údajně patřit do stejné protistátní organizace. Obyvatelé Kluk byli zpočátku zdrženliví a „agentům“ nevěřili, avšak získali důvěru  po odvysílání smluveného hesla „zahrada“ vysílačem Svobodná Evropa. Zemědělcům pak dávali agenti různé úkoly, které měly sloužit odbojové činnosti. Mezi ně patřilo shromáždění střelných zbraní, které musely být označeny štítkem se jménem majitele, vypracování seznamů spolehlivých osob nebo na pokyn psaných závazků, jako např. „jsem ochoten položit život“, či „jsem ochoten se nechat vyškolit v zahraničí“. Tyto a podobné akce v obci trvaly od podzimu 1951 do podzimu 1952, kdy začalo zatýkání.

Průběh procesu editovat

Ve vazbě byli uvěznění pomocí násilí i mučení donucení podepsat tak zvaný otázkový protokol, který dostával svoji podobu postupně.

Součástí akce Kluky byly tři procesy odehrávající se v průběhu roku 1953. Tyto procesy dostávaly svůj název zejména podle hlavních protagonistů v daném procesu s nejvyššími tresty. První proces byl pojmenován Resler a spol. podle Josefa Reslera, který byl jedním ze dvou obžalovaných v tomto procesu, který dostal doživotní trest odnětí svobody. Hlavní přelíčení trvalo tři dny od 22. do 24. května 1953. V rámci tohoto procesu bylo odsouzeno celkem 10 sedláků, jejichž jména s rozsudky jsou uvedeny v tabulce níže. Předsedou soudu byl v rámci tohoto procesu JUDr. Zdeněk Číhal, soudci z lidu byli vybráni Ferdinand Zýder a Josef Chmelař a prokurátorem byl Otto Kovařík.

V pořadí druhý proces byl pojmenován Nečadová a spol. podle obžalované Josefy Nečadové, se kterou jako první navázal při provokační akci StB kontakt „major Václav“. Přestože byla Josefa Nečadová zatčena již 16. října 1952, proběhlo soudní přelíčení až o rok později, konkrétně mezi 27. až 29. říjnem 1953. V rámci tohoto procesu bylo odsouzeno hned 21 obžalovaných. Všichni obžalovaní se podle žaloby spolčili k pokusu zničit nebo rozvrátit lidově demokratické státní zřízení. Předsedou soudu byl v rámci tohoto procesu JUDr. František Hrůša a prokurátor se od minulého případu nezměnil, byl jím tedy opět Otto Kovařík.

Třetí a poslední proces byl pojmenován Zdeněk Vlasta a spol. Konal se pouze v rámci jednoho dne, a to 17. prosince 1953, bezmála 15 měsíců od zadržení Zdeňka Vlasty 21. září 1952. V rámci tohoto procesu bylo odsouzeno 5 osob, vedle Zdeňka Vlasty i jeho přátelé, kteří ho ukrývali, aby se vyhnul zadržení. Předseda soudu a prokurátor se od posledního říjnového procesu nezměnili.

Seznam odsouzených editovat

Seznam odsouzených ve třech procesech v rámci akce Kluky
Jméno Narozen(a) Bydliště Výměra

[ha]

Povolání dle znění

rozsudku

Datum zatčení Výše trestu Datum propuštění
Josef Resler 1907 Kluky 24 kulak 30. 9. 1952 doživotí 17. 4. 1964
Jan Vepřík 1908 Sudoměř 48 kulak 30. 9. 1952 doživotí 13. 7. 1965
František Henc st. 1900 Březinka 14 kulak 16. 10. 1952 24 let 10. 5. 1960
Jan Pecháček 1910 Kluky 17 kulak 30. 9. 1952 16 let 13. 9. 1963
Václav Vaněk 1913 Vrátno 17,5 kulak 16. 10. 1952 18 let 10. 5. 1960
Vladimír Nečada 1931 Kluky - syn kulaka 29. 9. 1952 15 let 10. 5. 1960
Josef Houžvic 1899 Vrátno 4,5 kulak 8. 1. 1953 18 let 10. 5. 1960
Josef Šafařovský 1905 Malé Všelisy 18 kulak 16. 10. 1952 18 let 10. 5. 1960
Václav Šťastný 1911 Líny 27 bývalý majitel hospodářství 16. 10. 1952 17 let 10. 5. 1960
František Dvořák 1914 Sedlec - bývalý správce statku 8. 1. 1953 15 let 10. 5. 1960
Václav Skramurský 1912 Kluky 7 elektromontér 14. 4. 1953 7 let 21. 8. 1956 (milost)
Josefa Nečadová 1895 Kluky 16 manželka kulaka 16. 10. 1952 16 let 10. 5. 1960
Václav Nečada 1889 Trnová 10 kulak 14. 4. 1953 10 let 14. 12. 1958 (zemřel)
Josef Vrba 1908 Plužná 5 kulak 16. 10. 1952 5 let -
Václav Hlaváč 1909 Malé Všelisy 15 kovář 15. 4. 1953 15 let 11. 5. 1960
Václav Handík 1914 Doubravice 10 vesnický boháč 16. 10. 1952 10 let 11. 5. 1960
František Henc ml. 1927 Březinka 4 syn kulaka 8. 1. 1953 4 roky -
Václav Pražák 1922 Kovánec 16 zemědělec 8. 1. 1953 16 let 10. 5. 1960
František Svárovský 1920 Březovice 16 zahradník 16. 10. 1952 16 let 11. 5. 1960
Karel Matouš 1898 Skalsko 10 kulak 16. 10. 1952 10 let 10. 5. 1960
Miroslav Semilský 1929 Kluky 15 vedoucí družstva 8. 1. 1953 15 let 10. 5. 1960
Václav Semilský 1925 Kluky 15 syn kulaka 8. 1. 1953 15 let 12. 5. 1960
Miroslav Pražák 1898 Skalsko 5 kulak 30. 9. 1952 5 let 12. 5. 1960
Otakar Pýcha 1900 Březinka 3 zemědělec 8. 1. 1953 3 roky 12. 5. 1960
Josef Nový 1921 Skalsko 5 kulak 17. 1. 1953 5 let 12. 5. 1960
Jan Vaněk 1922 Kaušovice 8 zemědělský dělník 16. 10. 1952 8 let 12. 5. 1960
Václav Novák 1904 Valovice 5 zemědělec 16. 10. 1952 5 let 12. 5. 1960
Josef Vinš 1921 Líny 4 kovář 8. 1. 1953 4 roky 12. 5. 1960
Josef Flanderka 1909 Březovice 3,5 bývalý živnostník 16. 10. 1952 3,5 roku 12. 5. 1960
Kornelie Šťastná 1915 Liptovská Anna 1,5 krmička 22. 10. 1952 1,5 roku 12. 5. 1960
Anna Reslerová 1915 Skalsko 2,5 manželka kulaka 22. 10. 1952 2,5 roku 12. 5. 1960
Václav Řezáč 1919 Líny - rolník - 5 let -
Zdeněk Vlasta 1927 Luka - bez zaměstnání - 4 roky -
Vladimír Kočvara 1912 Olešno - lesní hajný - 14 měsíců -
Jindřich Antoš 1910 Ždírec - člen JZD - 6 měsíců -
Bohumil Vlasta 1905 Luka - člen JZD - 1 rok -

Prošetření generální prokuraturou editovat

Případem se v létě 1956, tedy bezmála tři roky od vynesení posledních rozsudků začala zabývat prošetřením, že v případě Resler a spol. nebylo použito nesprávných metod operativní práce. Podnětem nebyla stížnost odsouzených, ale nedostatečné utajení provokační činnosti StB. Podle vyhodnocení z června 1956 byl „major Václav“ spolupracovník s krycím jménem Šťastný a byl řízený por. Skobou. Z následné zprávy inspekce ministra vnitra víme, že k ilegálním činnostem byli zemědělci vedeni agenty StB.

Na závěr zprávy bylo uvedeno, že odsouzení kulaci byli odsouzeni pomocí nesprávné provokační metody, čímž však bylo ve prospěch socialistického a státního majetku 480 ha orné půdy nejlepší bonity na okrese. Následně je ve zprávě uvedeno, že sice postup orgánů KS–MV Liberec nebyl správný, avšak nelze tento rozsudek z politických důvodů změnit.

Předčasná propuštění editovat

I když bylo pochybení činných orgánů ve věci akce Kluky známo již v roce 1956, nedošlo k jejich propuštění. Někteří byli ještě předtím, v roce 1955, propuštěni v rámci amnestie v rámci oslav desátého výročí od konce druhé světové války. Většina odsouzených byla předběžně propuštěna během velké amnestie Antonína Novotného z roku 1960, s výjimkou tří uvězněných – Jana Pecháčka (propuštěn r. 1963), Josefa Reslera (propuštěn r. 1964) a Jana Vepříka (propuštěn r. 1965).

Propuštění bylo ve většině případů pouze podmínečné. Každý propuštěný musel podepsat pod hrozbou nového stíhání prohlášení, že o svých zkušenostech z vězení nebude mluvit, pravda se tedy dostávala na veřejnost jen velmi pomalu. Dále také každý propuštěný politický vězeň zůstával zájmovou osobou StB a byl jí sledován. Navíc na sobě měli propuštění cejch politických vězňů, což jim ztěžovalo jak situaci v zaměstnání, tak ve společenském životě.

Literatura editovat

MLÁDKOVÁ, Barbora. Politické procesy 50. let – Krajský soud v Liberci 1953–1954. [online]. Liberec, 2005. [cit. 2023-05-26]. Diplomová práce. Dostupné online. Technická univerzita v Liberci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Kateřina Kočová.

RÁZEK, Adolf. Akce „Kluky“. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. [online]. Praha, 2010. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.