Svatý Akátius (? – 8.květen 303304 Byzantion), (řecky Ακακιος, latinsky Acacius nebo Acatius) podle akátových trnů, z latinského Agathius také Agát nebo Achatius, byl kappadocký voják římské armády, za císaře Diocletiana umučený pro víru, jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků. Je uctíván jako svatý mučedník v římskokatolické, řeckokatolické a pravoslavné církvi.

Svatý
Akátius
Osobní údaje
Datum narození3. století
Místo narozeníKappadokie
Datum úmrtí8. května 303
Místo úmrtíByzantion
Příčina úmrtípoprava stětím
Povolánídůstojník
Svatořečení
Svátek8. května
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev,
anglikánská církev,
luteráni
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kájov, Sv. Acacius na oltáři sv. Linharta

Legenda editovat

Patří k nedostatečně historicky doloženým světcům, kteří v současném římském martyrologiu a v některých hagiografických slovnících již chybí.

Podle pozdní legendy Akácius Byzantský sloužil jako velitel (setník, centurion) římské armády; byl jedním z křesťanských vojáků, jež dal císař Dioklecián uvěznit pro víru. Podle jedné verze se tak mělo stát v Perinthu v Thrákii (dnešním Bulharsku). Vojáci byli mučeni nabodáváním na suché trnité keře akátu.

Další líčení Akáciova osudu se zeměpisně liší a někdy se navzájem zaměňují tři různí světci: setník Akácius Byzantský s vojákem Achácem z Arménie a s biskupem sv. Akakiem melitenským. Akácius Byzantský měl být odveden do ByzantionuKonstantinopole, kde byl zbičován a popraven mečem jako mučedník, protože se nevzdal své křesťanské víry. Oproti tomu Achác byl jedním z Deseti tisíc křesťanských vojáků římské legie a zemřel na hoře Ararat v Arménii).

Datum mučednické smrti je podle římskokatolického kalendáře 8. května, podle data translace ostatků 16. ledna.

Úcta editovat

Císař Konstantin Veliký údajně dal postavit Akáciovi chrám v Konstantinopoli. Jeho relikvie byly přeneseny asi roku 630 k prameni v jihoitalském Squillace, blízko něj Flavius Aurelius Cassiodorus později založil klášter Vivarium, nazývaný také San Agario. Relikvii z jeho paže squillacký biskup Marcello Sirleto roku 1584 přenesl do Guardavalle, rovněž v Kalábrii; patronem tohoto města je Achácius dosud. Další relikvie se dostaly do španělských měst Cuenca a Ávila, kde je světec uctíván pod jménem San Acato[1]. Ve Slovinsku a Chorvatsku byly Akáciovi zasvěcovány kaple od 16. století, protože byl považován za patrona boje proti osmanským Turkům, stejně tak jej ctili Řekové na ostrově Mani.

Vyobrazení editovat

Sv. Akácius bývá vyobrazen samostatně jako voják v římské zbroji s mečem, jeho atributem je prut s trny, trnitá větev nebo mučednická trnová koruna[2]. Ve skupině bývá zobrazen jako jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků.

Patrocinium editovat

Bývá uctíván jako přímluvce v pokušení proti víře, v bázni před smrtí a ochránce před těžkými nemocemi. Proto bývá někdy také vyobrazen s Kristem Spasitelem u lůžka nemocného.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Sant' Agazio (Acacio) su santiebeati.it [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991, s. 101

Literatura editovat

  • James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Mladá fronta, Praha 1991, s. 101-102.
  • zčásti V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agathius na anglické Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat