Airlaid (volně přeloženo: aerodynamické kladení) je způsob výroby netkaných textilií využívající tlak a podtlak vzduchu jako jediný prostředek k přepravě materiálu od přípravy suroviny až k hotové plošné textilii.[1]

Z historie airlaidu editovat

Technologie airlaid byla vyvinuta v Dánsku. Začátkem 80. let minulého století přišel vynálezce Kroyer s technologií výroby papíru suchou cestou (dry-formed paper), na základě které byla u firmy M&J Fibretech a dalších strojíren asi o 10 let později konstruována první zařízení k výrobě netkaných textilií. Na začátku tohoto století dosáhla roční světová produkce airlaidem asi 350 000 tun (na 50 výrobních linkách),[2] v roce 2015 se uváděl celosvětový obrat s výrobky z airlaidu s 1,64 miliardami USD.[3]

Postup výroby a strojní zařízení editovat

Mezinárodní asociace výrobců netkaných textilií uvádí:[4]

Jako základní surovina se dodává sušená buničina s vlákny o délce cca 1,5-3 mm, slisovanými do rouna nabaleného na válec (viz horní snímek).

 
Chem. vzorec a stůčka s buničinou

Výroba probíhá ve třech stupních:

  • Tvorba rouna – vlákenná masa prochází hrubým řešetem a ukládá za pomocí podtlaku vzduchu na tvarovacím sítu nebo pod sítem obepínajícím velký buben.

V této fázi se přidává ve formě prášku cca 20 % absorbačního polymeru (na zvýšení savosti) a případně aromatické přísady.

  • Zpevňování rouna – latexem, tepelně nebo tekutinou, příp. kombinací těchto prostředků

Důležitý je poměr množství vzduch/vlákenný materiál, výhodnější jsou krátká vlákna

 
Hygienická vložka s jádrem z airlaidu

Vlastnosti výrobků editovat

Airlaidové textilie vynikají vysokou savostí a bobtnavostí, v rozsahu cca 60-200 g/m² mají dostatečnou pevnost a jsou levné.

Použití editovat

[5] Největší část airlaidových textilií se vkládá jako jádro do jednorázově používaných prostředků osobní hygieny (pleny pro kojence a inkontinentní pacienty, vložky)

Dále: Ubrusy a ubrousky, obaly potravin, zdravotní pomocné prostředky, filtry

Varianty technologie a strojního zařízení editovat

  • S airlaidem se kombinuje např.: hydrodynamické rozvolňování (u cca 1/5 výrob. linek ve světě), spunlaid (nekonečná vlákna z trysek), upravené mykací stroje (s nahodile orientovanými vlákny s délkou do 120 mm v pavučince)
  • Kalandrování airlaid-rouna za současného ohřívání (80-250 °C) bez zpevňování dalšími prostředky
  • Technologií airlay se zpracovávají vlákna s délkou nad 20 mm, zpravidla s určitým podílem recyklovaných materiálů a také z částečně roztrhaných hadrů. Rouna (nebo rohože) se zpevňují termicky nebo proplétáním, hotové výrobky mají hmotnost až 5 kg/m2. [6]

Reference editovat

  1. Airlaid Technology [online]. oerlikon, 2018 [cit. 2018-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-24. (anglicky) 
  2. Nonwoven Techniology Conference [online]. Nonwoven, 2002-05-23 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Airlaid Market Report [online]. Nonwovens Industry, 2015-10-13 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Airlaid Manufacturing Process [online]. Association for the Nonwovens Fabrics Industry, 2006-10-27 [cit. 2018-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  5. Eine saubere Sache [online]. Rodman Publishing, 2006-05-01 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Fuchs/Albrecht: Vliesstoffe, Wiley-VCH Verlag 2012, ISBN 9783527315192, str. 159-167