Ahmed Sékou Touré

guinejský politik

Ahmed Sékou Touré (9. ledna 1922, Faranah, Francouzská západní Afrika26. března 1984, Cleveland, Spojené státy americké) byl prvním guinejským prezidentem.

Ahmed Sékou Touré
Návštěva ve Spojených státech amerických. (1982)
Návštěva ve Spojených státech amerických. (1982)
1. Prezident Guineje
Ve funkci:
2. října 1958 – 26. března 1984
NástupceLansana Conté
Stranická příslušnost
ČlenstvíParti Démocratique de Guinée-
Rassemblement Démocratique Africain

Narození9. leden 1922
Faranah
Francouzská západní Afrika
Úmrtí26. březen 1984
Cleveland, Ohio, USA
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníGrand Mosque of Conakry
Partner(ka)Margueritte Colleová
Profesepolitik
Náboženstvímuslimské
OceněníNárodní řád za zásluhy
velkokříž Řádu čestné legie
Řád společníků O. R. Tamba
Řád Bílého lva
Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky
… více na Wikidatech
CommonsAhmed Sékou Touré
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednalo se vůbec o prvního státníka frankofonní Afriky, kterému se podařilo získat nezávislost na Francii, a to v roce 1958. Kvůli svému ostře protidegaullovskému kurzu byl odstřižen od jakékoli francouzské pomoci a přimkl se k socialistickému táboru. Zprvu spravoval téměř všechna klíčová ministerstva sám (obrana, vnitro, zahraničí), postupně je však předával svým věrným a ponechal si jen prezidentský post. Země se propadala do víru chudoby a korupce, přesto jisté úspěchy zaznamenala alfabetizační kampaň.

Kvůli velkému počtu pokusů svrhnout ho či zabít (i tajnou Salazarovou státní policií, kvůli jeho podpoře dekolonizačních hnutí v tehdy portugalské Guineji-Bissau) se stal paranoidním a autokratickým. Domnělí i skuteční političtí odpůrci, pokud nestačili včas emigrovat, "zmizeli" nebo byli hromadně pozavíráni. Přesto, anebo právě proto však zůstal prezidentem až do své relativně předčasné smrti v roce 1984. Za jeho vlády navázala Guinea vynikající styky s Československem, avšak ke vstupu do ČR občané Gunei vízum potřebují.[1]

V říjnu 2021, u příležitosti 50. výročí masakru v říjnu 1971, požádali příbuzní 70 Guinejců popravených za režimu Sékou Touré prezidenta Mamady Doumbouyu o rehabilitaci a důstojný pohřeb obětí.

Reference editovat

  1. Státy s vízovou povinností | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat