Agrokor
Agrokor je chorvatská maloobchodní akciová společnost a nadnárodní holding se sídlem v Záhřebu. Byla založena v roce 1976. Skupuje různé podniky na Balkánu, patří ji například řetězec s potravinami Konzum, který v Chorvatsku čítá přes 700 poboček,[1] značky balené vody Jamnica, Jana, značka zmrzlin Ledo nebo například síť trafik Tisak.[2] Jejím CEO a budovatelem byl do začátku roku 2017 nejbohatší chorvatský podnikatel Ivica Todorić.
| Agrokor | |
|---|---|
 Logo | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1976 |
| Sídlo | Záhřeb, Chorvatsko |
| Adresa sídla | Záhřeb, Chorvatsko |
| Klíčoví lidé | Ivica Todorić |
| Charakteristika firmy | |
| Dceřiné společnosti | Konzum (81 %) Ledo (79 %) Jamnica (80 %) PIK Vrbovec (100,0 %) Tisak (67,3 %) Belje (67,9 %) Agrolaguna (85,2 %) Idea (100 %) Mercator (88 %) Dijamant (96,2 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www.agrokor.hr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V posledních letech se firma dostala díky velké expanzi a následnému zadlužení do problémů. Na začátku roku 2017 byl sesazen z vedení Todorić a byl dosazen krizový management.[3] Problémem se zabývá i chorvatská vláda.[4]
Firma Agrokor je často přirovnávána k českému potravinářsko-chemicko-zemědělskému holdingu Agrofert.[5] Bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš se přátelí s Ivicou Todorićem.[6]
Aféra Agrokor editovat
Aféra Agrokor (chorvatsky Afera Agrokor) vedla v roce 2017 k destabilizaci politické situace v Chorvatsku a pádu koaliční vlády HDZ a Most.
Průběh editovat
Aféru odstartovaly pochybnosti v účetnictví tehdy největší chorvatské společnosti Agrokor, která v druhé dekádě 21. století získala na významu především po fúzi některých dalších regionálně významných společností (např. Mercator). Pomocí dostupných úvěrů se jí podařilo rychle expandovat a získat dominantní podíl na trzích několika zemí bývalé Jugoslávie.[7] Společnost zaměstnávala v roce 2017 cca 60 tisíc lidí[8] a její obrat představoval 15 % chorvatského HDP.[9]
V první polovině roku 2017 byla společnost Agrokor v dluhu ve výši 6 miliard USD.[10]
Politická reakce editovat
Ekonomické potíže podniku přiměly chorvatskou vládu, aby schválila zákon, který umožní velkým podnikům vyhnout se riziku bankrotu a zajistí jim automaticky státní ochranu.[11] Zákon byl přezdíván v médiích Lex Agrokor.[9] Poté, co chorvatští sociální demokraté vyzvali ministra financí Zdravko Mariće a bývalého manažera společnosti Agrokor k rezignaci, se k jejich požadavku přidala strana Most, čímž došlo fakticky k ohrožení chorvatské vládnoucí koalice, kterou tvořilo Chorvatské demokratické spojenectví (HDZ) a strana Most.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SEZEMSKÝ, Jiří. Babišův chorvatský vzor Agrokor, který vydělal na EET, krachuje. Forum24.cz. 2017-03-29. Dostupné online [cit. 2017-05-11].
- ↑ Homepage – Agrokor. Agrokor [online]. [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RADAČIČOVÁ, Simone. Chorvatsku hrozí předčasné volby. Vládu potápějí potíže soukromé společnosti Agrokor, které hrozí bankrot. Hospodářské noviny. 2017-05-10. Dostupné online [cit. 2017-05-11].
- ↑ Chorvatsko má obavy z problémů potravinářského gigantu Agrokor. Investičníweb.cz [online]. 2017-03-24 [cit. 2017-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Bývalá Jugoslávie se znovu spojuje. Balkánskému "Agrofertu" hrozí krach - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-11].
- ↑ Babiš cenné informace z EET využije ve prospěch svého Agrofertu! Nikdo už mu nebude schopen konkurovat, zuří Kalousek. Živnostenské listy. Dostupné online [cit. 2017-05-11].[nedostupný zdroj]
- ↑ Článek na portálu neweurope.eu (anglicky). www.neweurope.eu [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-02.
- ↑ Článek na portálu Financial Times (anglicky)
- ↑ a b c Článek na portálu politico.eu (anglicky)
- ↑ Článek na portálu dw.com (anglicky)
- ↑ Článek na portálu echo24.cz
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Agrokor na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 11. 5. 2017 na Wayback Machine.
