Adriaen van Wesel

nizozemský řezbář

Adriaen van Wesel (* kolem 1415, Utrecht ? - po 1490, Utrecht) byl severonizozemský řezbář, který působil hlavně v okolí Utrechtu.

Adriaen van Wesel
Narození1417
Utrecht
ÚmrtíDesetiletí od 1490
Utrecht
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

O jeho narození a školení nejsou doklady. Roku 1447 byl zvolen mezi představené sedlářského cechu v Utrechtu, kam patřili i sochaři. Později vykonával veřejné funkce i jako člen domobrany a radní města Utrecht. O jeho díla byl značný zájem a mohl za ně žádat astronomické ceny. O zakázce na oltář Panny Marie Virgin pro Svaté bratrstvo při katedrále sv. Jana v 's-Hertogenbosch se zachovaly detailní záznamy, které dokládají postup a systém práce ve středověké sochařské dílně. Roku 1487 dodal oltář pro klášter sv. Agnietenbergu u Zwolle na objednávku biskupa Davida Burgundského (David van Bourgondië), nemanželského potomka Filipa Dobrého.

Řada děl Adriaena van Wesel byla zničena během ikonoklastického řádění kalvinistů roku 1566.

Dílo editovat

Van Wesel je považován za nejvýznamnějšího sochaře severního Nizozemska v době, kdy zde byli aktivní malíři Dieric Bouts, Albert van Ouwater a Geertgen tot Sint Jans. V jeho díle se projevuje sochařský cit pro plasticitu figur a prostorovou organizaci kompozice a lze ho považovat za protějšek expresivně realistické malby Huga van der Goes. V tomto ohledu vyniká skupina Sv. Josef a hrající andělé[1] na oltáři Panny Marie v 's-Hertogenboschu.[2]

Lidské postavy hrají u van Wesela ústřední roli. Vyznačují se velkou živostí výrazů a gest obličeje a pestrostí lidských typů. Práce Adriena van Wesela má řadu charakteristických rysů: postavy mají husté a dlouhé vlnité vlasy a mírně pokleslá oční víčka.

Známá díla editovat

  • 1471 Hlavní oltář pro chrám Sv. Marie v Utrechtu
  • 1475-1477 Mariánský oltář v katedrále sv. Jana v 's-Hertogenboschu, Rijksmuseum
  • 1484 Hlavní oltář pro Nieuwe Kerk v Delftu
  • 1487 Oltář pro klášter sv. Agnietenbergu u Zwolle
  • 1489-1490 Sedm skupin soch pro predelu oltáře v Katedrále svatého Martina z Tours v Utrechtu
  • Poslední večeře, Museum Boijmans van Beuningen

Reference editovat

Přeloženo z Wikipedie a zdrojů uvedených v odkazech.

Literatura editovat

  • Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
  • Hans Sibbelee; J.J.M. Timmers, Houten beelden: de houtsculptuur in de Noordelijke Nederlanden tijdens de late Middeleeuwen, Amsterdam en Antwerpen, 1949

Externí odkazy editovat