Adolf Beer
Adolf Beer (24.[1] nebo 27. února 1831[2][3][4][5] Luschitz – 7. května 1902 Hamburk[4][1]) byl český obecní politik a sionista německé a židovské národnosti z Bíliny, v 2. polovině 19. století městský pokladník v Bílině.
| Dr. Adolf Beer | |
|---|---|
.jpg) Adolf Beer | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1897 – 1902 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
| Narození | 27. února 1831 Luschitz  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. května 1902 (ve věku 71 let) Hamburk |
| Alma mater | Berlínská univerzita Univerzita Heidelberg |
| Commons | Adolf Beer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Pocházel z židovské rodiny z Prostějova. V mládí ho ovlivňovali místní židovští intelektuálové (lékař Gideon Brecher a rabín Hirsch Bar Fessel), později se ale židovské víry vzdal. Studoval prostějovské gymnázium.[4] Podle jiného zdroje ale studoval na gymnáziu v Prešpurku a Budapešti.[1] Studoval na Berlínské univerzitě, Univerzitě v Heidelbergu, Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora.[4] Od roku 1853 pracoval jako učitel dějepisu na střední škole v Černovicích.[1] Zde setrval do roku 1857.[5] Později vyučoval v Praze a Vídni. Později působil jako docent historie na právnické fakultě ve Velkém Varadínu a jako profesor historie na Obchodní akademii ve Vídni, na které setrval po dobu deseti let. V roce 1868 se stal profesorem Vídeňské technické univerzity. Napsal více než deset knih o dějinách a řadu článků.[4]
Zapojil se i do veřejného a politického života. Od roku 1871 byl mimořádným členem rakouské akademie věd od roku 1873 jejím členem-korespondentem. Podnikl studijní cesty do Amsterdamu, Berlína, Kodaně, Londýna a Paříže.[4] Roku 1864 ho Leopold Hasner von Artha povolal do státní školské rady.[1] Byl poradcem ministra pro tematiku středního a vyššího školství. Podílel se na tvorbě školského zákona roku 1869 a na reformě rakouských reálných škol.[4] V roce 1870 z ministerstva odešel a vrátil se na technickou vysokou školu ve Vídni.[1] ´
Byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za městskou kurii, obvod Šternberk, Uničov atd.[6] Uvádí se tehdy jako dvorní rada a profesor na Vysoké škole technické ve Vídni, bytem Vídeň.[7] Parlamentní křeslo obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[6]
Zastupoval tzv. Ústavní stranu, která byla liberálně, provídeňsky a centralisticky orientována.[1][8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů ( Club der Liberalen).[9] Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[10] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[11] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[12] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocená německá levice.[13]
Po odchodu ze sněmovny byl jmenován do Panské sněmovny (horní, nevolená, komora Říšské rady).[1]
V roce 1893, když padla vláda Eduarda Taaffeho, byl mezi kandidáty na ministra školství, ale do funkce nakonec neusedl.[4] Zemřel v květnu 1902.[1][5]
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Beer na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i Adolph Beer. Neue Freie Presse. Květen 1902, čís. 13543, s. 2–3. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-21.
- ↑ v matrice narozených židovské obce Prostějova zapsán jako Isak Beer
- ↑ a b c d e f g h Slavné osobnosti města [online]. prostejov.eu [cit. 2015-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10.
- ↑ a b c Hofrath Adolf Beer. Bohemia. Květen 1902, roč. 75, čís. 126, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=53&size=45
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
