Accademia dei Lincei
Accademia dei Lincei je italská akademie věd, jež se nachází v Palazzo Corsini na Via della Lungara v Římě. V roce 1603 ji založil vědec a přírodopisec Frederico Cesi. Byla pojmenována po rysovi (lince), jehož ostrý zrak má symbolizovat pozorovací schopnosti, jež jsou pro vědeckou práci nezbytné. Zanikla roku 1651. Akademie byla obnovena roku 1870 a stala se italskou národní vědeckou akademií. Mezi své badatelské zájmy zahrnuje i literaturu.
| Accademia dei Lincei | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1603 |
| Zakladatelé | Federico Cesi Klement VIII. |
| Adresa sídla | Řím, Itálie |
| Souřadnice sídla | 41°53′36″ s. š., 12°28′0″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První akademie editovat
První Accademia dei Lincei, založená Federikem Cesim, nahradila první vědeckou komunitu, neapolskou Academia Secretorum Naturae, kterou zavřela inkvizice. Cesi založil akademii společně se třemi přáteli: holandským lékařem Johannesem van Heeckem (poitalštěně Giovanni Ecchio), matematikem Franceskem Stellutim a polyhistorem Anastasiem de Filiis (oba pocházeli stejně jako Cesi z Umbrie). Všichni čtyři se snažili o pochopení všech přírodních věd. Tento důraz odlišoval Lincei od většiny akademií 16. a 17. století , jež kladly důraz především na literaturu a historii.
Název dei Lincei (rysí) byl vybrán z knihy Giambattisty della Porty Magia Naturalis, na jejíž obálce byla vyobrazena tato kočkovitá šelma se slovy: "... s očima podobnýma rysu zkoumá věci, jež se odhalují tak, že když je pozoroval, může je nadšeně použít." Symboly akademie byli dva živočichové s ostrým zrakem – rys a orel. Motto, které pro ni Cesi zvolil, znělo: Minima cura si maxima vis (Chceš-li dosáhnout maximálních výsledků, dávej pozor na malé věci).
Členové první akademie editovat
- Federico Cesi – zakladatel
- Giovanni Demisiani – řecký teolog, chemik, matematik, vymyslel název teleskop pro nástroj, který předvedl Galileo Galilei
- Anastasio de Filiis – polyhistor
- Johannes Van Heeck – holandský lékař
- Giambattista della Porta – italský učenec, polyhistor a dramatik (k akademii se přidal v r. 1610)
- Adam Elsheimer – německý umělec
- Giovanni Faber – italský matematik, vytvořil název mikroskop
- Galileo Galilei – italský fyzik, matematik, astronom a filozof (k akademii se přidal v r. 1611)
- Johann Schreck – německý jezuita, misionář v Číně a polyhistor
- Francesco Stelluti – matematik
- Nicola Antonio Stigliola – italský filozof, architekt a lékař
- Luca Valerio – italský matematik
- Carlo Sini – italský filozof
Znovuzaložení akademie editovat
Roku 1801 založil opat Feliciano Scarpellini společně s Gioacchinem Pessutim Accademii Caetani, jež převzala jméno Accademie dei Lincei, skutečné oživení akademie však nastalo až v roce 1847, kdy ji papež Pius IX. znovuzaložil pod názvem Pontificia accademia dei Nuovi Lincei (Papežská akademie nových rysů).
Accademia Nazionale Reale dei Lincei editovat
V roce 1874 změnil Quintino Sella název akademie na Accademia Nazionale Reale dei Lincei (Národní královská rysí akademie). Výuka na akademii byla rozšířena o etické a humanitní vědy a škola si opět vydobyla vysokou prestiž, jež byla spojována s původní akademií.
Členové editovat
Součást Reale Accademia d'Italia editovat
Za fašistické vlády převzala úlohu hlavní státní vědecké instituce nová Královská italská akademie (Reale Accademia d'Italia), ale ta Akademii dei Lincei zcela pohltila až v roce 1939.[1] Po skončení 2. světové války byla její nezávislost v roce 1949 na návrh Benedetta Croceho obnovena.
Accademia Nazionale dei Lincei editovat
Podle usnesení z roku 1986 má být akademie složena z 540 členů. Z toho má být 180, tedy jedna třetina, Italů, 180 cizinců a 180 italských dopisujících členů. Členové akademie mají být rozděleni do dvou tříd, z nichž jedna je určena pro matematiku, fyziku a přírodní vědy, zatímco druhá pro etické, historické a filozofické vědy.
V roce 2001 došlo k dalšímu přerozdělení. Třída přírodních věd se rozdělila do pěti kategorií: na matematiku, mechaniku a aplikace, astronomii, geodézii, geofyziku a aplikace, fyziku, chemii a aplikace, geologii, paleontologii, mineralogii a aplikace a na biologické vědy a aplikace.
Etické vědy pak byly rozděleny na sedm kategorií: na filologii a lingvistiku, archeologii, kritiku umění a poezie, historii a historickou geografii, antropologii, filozofické vědy, právní vědy a na sociální a politické vědy.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Accademia dei Lincei na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Accademia dei Lincei na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Akadémie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
