Čečetka bělavá

druh ptáka z rodu Acanthis
(přesměrováno z Acanthis hornemanni)

Čečetka bělavá (Acanthis hornemanni) je malým druhem pěvce z čeledi pěnkavovitých (Fringillidae).

Jak číst taxoboxČečetka bělavá
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnkavovití (Fringillidae)
Rodčečetka (Acanthis)
Binomické jméno
Acanthis hornemanni
(Holboell, 1843)
Synonyma
  • Linota hornemanni Holboell, 1843
  • Carduelis hornemanni (Holboell, 1843)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Studie z r. 2021, na které se podílel i český ornitolog Tomáš Albrecht z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, ukázala celogenomovou analýzou, že tři tradiční druhy čečetek, tj. čečetka zimní (Carduelis flammea/Acanthis flammea), čečetka tmavá (Carduelis cabaret/Acanthis cabaret) a čečetka bělavá (Carduelis hornemanni/Acanthis hornemanni) jsou ve skutečnosti ekotypy jednoho druhu, za jejichž vzhled je odpovědný jediný supergen na chromozomu 1, který ovlivňuje vzhled jedinců do té míry, že odlišné formy byly dosud považovány za samostatné druhy.[1][2]

Je velmi podobná čečetce zimní nebo čečetce tmavé, rozlišování druhů čečetek je krajně obtížné. Typičtí jedinci mají bílý neskvrněný kostřec, menší zobák a jemně úzce proužkované boky. Samec má růžovobílá prsa, samice bílá.

Výskyt

editovat

Hnízdí v nízkých lesích v tundře nebo na horských vřesovištích.[3] V ČR se vyskytuje vzácně většinou v hejnech s čečetkami zimními.

Biologie

editovat
 
Carduelis hornemanni exilipes

Je částečně tažná, na jih se přesouvá v listopadu a zpátky se vrací v březnu a dubnu. Živí se převážně semeny, hlavně olší a bříz.[4]

Hnízdění probíhá od května do července. Hnízdo je vybudováno nízko na stromě nebo keři a je úhledně spletené. Vnější vrstva je z větviček, střední z kořínků, kousků jalovcové kůry a lišejníků a vnitřní z chmýří, kočiček vrb a sobí srsti. Samice klade 3 - 7 modrobílých, světle hnědočerveně skvrnitých vajec a sedí na nich sama. Líhnou se za 11 dní a za dalších 13 dní mláďata opouštějí hnízdo.[4]

Reference

editovat
  1. FUNK, Erik R.; MASON, Nicholas A.; PÁLSSON, Snæbjörn; ALBRECHT, Tomáš; JOHNSON, Jeff A.; TAYLOR, Scott A. A supergene underlies linked variation in color and morphology in a Holarctic songbird. Nature Communications [online]. Springer Nature Limited, 2021-11-25 [cit. 2021-12-13]. Roč. 12: 6833. Dostupné online. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-021-27173-z. (anglicky) 
  2. KARLÍK, Tomáš. Tři druhy čečetek jsou reálně druhem jedním, odlišuje je supergen. ČT24.cz [online]. 2021-12-10 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  3. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  4. a b Arctic Redpoll: Carduelis hornemanni [online]. NatureGate [cit. 2013-12-13]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat