Wikipedie

ATP Finals 2020 – mužská čtyřhra

mužská čtyřhra na ATP Finals 2020

Mužská čtyřhra ATP Finals 2020 probíhala okolo poloviny listopadu 2020. Do deblové soutěže londýnského Turnaje mistrů nastoupilo osm nejvýše postavených párů v klasifikaci žebříčku ATP. Obhájcem titulu byla dvojice Francouzů Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut,[1] která se na turnaj nekvalifikovala. Deset z patnácti utkání ročníku dospělo do rozhodujícího supertiebreaku.[2]

ATP Finals 2020
VítězovéNizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
FinalistéRakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
Výsledek6–2, 3–6, [10–5]
Soutěže
mužská dvouhra • mužská čtyřhra
< 2019 • • 2021 >

Rajeev Ram s Joem Salisburym usilovali zakončit sezónu na pozici nejlepšího páru roku.[3] Po jejich vyřazení v semifinále získali jistotu nejlepšího týmu proběhlé sezóny Mate Pavić s Brunem Soaresem.[4]

Vítězem se stal pátý nasazený, nizozemsko-chorvatský pár Wesley Koolhof a Nikola Mektić, který ve finále zdolal za 76 minut rakousko-francouzské turnajové sedmičky Jürgena Melzera s Édouardem Rogerem-Vasselinem. Po dvousetovém průběhu 6–2 a 3–6 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–5]. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 1 300 bodů a odvezli celkovou odměnu 254 500 dolarů. Po dvou finálových porážkách na Open 13 2020 v Marseille a newyorském US Open 2020 získali premiérovou společnou trofej. 31letý Koolhof vybojoval na okruhu ATP Tour šestý deblový titul. Na Turnaji mistrů se stal čtvrtým nizozemským šampionem, čímž navázal na krajany Jacca Eltingha s Paulem Haarhuisem (1993, 1998) a Jeana-Juliena Rojera (2015). Pro 31letého Mektiće, prvního chorvatského vítěze závěrečné události roku, to byla osmá trofej ze čtyřhry ATP. Jako pár sezónu zakončili celkovým poměrem zápasů 24–13. Koolhof se po skončení posunul na nové kariérní maximum, když mu v deblovém žebříčku patřila 5. příčka. Mektić figuroval na 8. místě.[2]

Nasazení párů editovat

  1.   Mate Pavić /   Bruno Soares (základní skupina, 400 bodů, 128 500 USD/pár)
  2.   Rajeev Ram /   Joe Salisbury (semifinále, 400 bodů, 128 500 USD/pár)
  3.   Kevin Krawietz /   Andreas Mies (základní skupina, 200 bodů, 98 500 USD/pár)
  4.   Marcel Granollers /   Horacio Zeballos (semifinále, 400 bodů, 128 500 USD/pár)
  5.   Wesley Koolhof /   Nikola Mektić (vítězové, 1 300 bodů, 254 500 USD/pár)
  6.   John Peers /   Michael Venus (základní skupina, 0 bodů, 68 500 USD/pár)
  7.   Jürgen Melzer /   Édouard Roger-Vasselin (finále, 800 bodů, 184 500 USD/pár)
  8.   Łukasz Kubot /   Marcelo Melo (základní skupina, 200 bodů, 98 500 USD/pár)

Náhradníci editovat

  1.   Jamie Murray /   Neal Skupski (nenastoupili, 0 bodů, 25 000 USD/pár)
  2.   Max Purcell /   Luke Saville (nenastoupili, 0 bodů, 25 000 USD/pár)

Soutěž editovat

Legenda

Finálová fáze editovat

Semifinále   Finále
7    Jürgen Melzer
   Édouard Roger-Vasselin 		64 6 [11]  
2    Rajeev Ram
   Joe Salisbury 		77 3 [9]  
  7    Jürgen Melzer
   Édouard Roger-Vasselin 		2 6 [5]
 
  5    Wesley Koolhof
   Nikola Mektić 		6 3 [10]
5    Wesley Koolhof
   Nikola Mektić 		6 6
4    Marcel Granollers
   Horacio Zeballos 		3 4  

Skupina Boba Bryana editovat

  Pavić
  Soares 		  Granollers
  Zeballos 		  Peers
  Venus 		  Melzer
  Roger-Vasselin 		Zápasy Sety Hry[p. 1] Pořadí[p. 2]
1.   Mate Pavić
  Bruno Soares 		6–7(4–7), 7–6(7–4), [8–10] 6–7(2–7), 6–3, [10–8] 6–7(6–8), 6–1, [10–4] 2–1 5–4 (55 %) 39–32 (55 %) 3.
4.   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos 		7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–8] 7–6(7–2), 7–5 6–6(0–1)skreč[p. 3] 2–1 4–3 (57 %) 34–30 (53 %) 2.
6.   John Peers
  Michael Venus 		7–6(7–2), 3–6, [8–10] 6–7(2–7), 5–7 6–2, 6–7(4–7), [10–12] 0–3 2–6 (25 %) 33–37 (47 %) 4.
7.   Jürgen Melzer
  Édouard Roger-Vasselin 		7–6(8–6), 1–6, [4–10] 6–6(1–0)skreč[p. 3] 2–6, 7–6(7–4), [12–10] 2–1 5–3 (63 %) 24–31 (44 %) 1.

Skupina Mikea Bryana editovat

  Ram
  Salisbury 		  Krawietz
  Mies 		  Koolhof
  Mektić 		  Kubot
  Melo 		Zápasy Sety Hry[p. 1] Pořadí[p. 2]
2.   Rajeev Ram
  Joe Salisbury 		7–6(7–5), 6–7(4–7), [10–4] 6–7(5–7), 0–6 7–5, 3–6, [10–5] 2–1 4–4 (50 %) 31–37 (46 %) 2.
3.   Kevin Krawietz
  Andreas Mies 		6–7(5–7), 7–6(7–4), [4–10] 7–6(7–3), 6–7(4–7), [7–10] 6–2, 7–6(7–5) 1–2 4–4 (50 %) 39–36 (52 %) 3.
5.   Wesley Koolhof
  Nikola Mektić 		7–6(7–5), 6–0 6–7(3–7), 7–6(7–4), [10–7] 4–6, 7–6(7–2), [8–10] 2–1 5–3 (63 %) 38–32 (54 %) 1.
8.   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo 		5–7, 6–3, [5–10] 2–6, 6–7(5–7) 6–4, 6–7(2–7), [10–8] 1–2 3–5 (38 %) 32–35 (48 %) 4.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ a b Poměry uvádí vyhrané a prohrané zápasy, sety a hry, stejně jako jejich procentuální úspěšnost, které mohly být určujícím kritériem pro postup do semifinále.
  2. ↑ a b Pořadí bylo určeno na základě následujících kritérií:
    1) počet vyhraných utkání; 2) počet odehraných utkání; 3) vzájemný poměr utkání u dvou párů se stejným počtem výher; 4) procento vyhraných setů, poté procento vyhraných her u třech párů se stejným počtem výher; 5) postavení na žebříčku ATP.[5]
  3. ↑ a b Melzerovi s Rogerem-Vasselinem byla po skreči Granollerse se Zeballosem započítána výhra 2–0 na sety.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 ATP Finals – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Herbert/Mahut Clinch Nitto ATP Finals Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-17 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Doubles Year-End No. 1 Is Down To One Match... [online]. ATP Tour, 21-11-2020. Dostupné online. 
  4. ↑ Pavic & Soares Clinch Year-End No. 1 ATP Doubles Team Ranking [online]. ATP Tour, 21-11-2020. Dostupné online. 
  5. ↑ Semi-final Qualifying Procedure [online]. Nitto ATP Finals [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ATP_Finals_2020_–_mužská_čtyřhra&oldid=21706023“