AS-202
AS-202 (Apollo 3 nebo SA-202) byla mise programu Apollo a třetí let rakety Saturn IB. Hlavním úkolem bylo provedení testu rakety a kosmické lodi Apollo. Let byl suborbitální a bez posádky. Mise dopadla úspěšně.
| AS-202 (Apollo 3) | |
|---|---|
 | |
| Údaje o letu | |
| Členů posádky | bez posádky |
| Datum startu | 25. srpna 1966 17:15 UTC |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station |
| Vzletová rampa | Launch Complex 34 |
| Nosná raketa | Saturn IB |
| Délka letu | 1 hodina 33 minut |
| Datum přistání | 25. srpna 1966 |
| Spojení se stanicí | |
| Počet oběhů | suborbitální |
| Navigace | |
Předchozí AS-203 Následující Apollo 5 | |
Cíle editovat
AS-202 měla být druhou misí rakety Saturn IB, ale z důvodu zpoždění při výrobě lodi Apollo byla přesunuta až po misi AS-203. Test byl v podstatě opakováním mise AS-201, jen s tvrdšími podmínkami. Zážeh druhého stupně měl trvat déle a loď měla vystoupat do větší výšky. Ve stavu beztíže měly proběhnout čtyři testovací zážehy motoru AJ-10, pohánějícího servisní modul lodi Apollo. Při návratu do atmosféry měl být proveden test tepelného štítu při extrémních podmínkách.
Průběh letu editovat
Start se konal 25. srpna 1966 v 17:15 UTC na startovacím komplexu 34 na Cape Canaveral Air Force Station. Celý let proběhl bez problémů, přesně podle plánu. První stupeň pracoval dvě a půl minuty a ve výšce 56 kilometrů byl odpojen, druhý stupeň pracoval sedm a půl minuty a vynesl kosmickou loď Apollo na balistickou dráhu s apogeem 216 kilometrů.
Poté následovaly čtyři zážehy motoru servisního modulu. První zážeh trval 3 minuty 35 sekund a zvýšil tak apogeum dráhy na 1128,6 km. Při sestupu zpět k Zemi byly provedeny další tři zážehy, z nichž poslední dva trvaly pouhé tři sekundy a byly provedeny v deseti sekundových intervalech. Tak byla ověřena schopnost rychlého restartu v beztížném prostoru.
Do atmosféry vstupoval velitelský modul rychlostí přes 8900 m/s a dopadl 370 km od zamýšlené pozice. O osm a půl hodiny později jej vyzvedla letadlová loď třídy Essex USS Hornet. V současné době je velitelský modul opět na Hornetu, který kotví v Alamedě v Kalifornii a slouží jako plovoucí museum.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku AS-202 na anglické Wikipedii.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu AS-202 na Wikimedia Commons - (anglicky)Postlaunch report for mission AS-202 (Apollo spacecraft 011) - Oct 1966 NASA (PDF format)
- (anglicky)https://web.archive.org/web/20071030004107/http://nssdc.gsfc.nasa.gov/database/MasterCatalog?sc=APST202
- (anglicky)AS-202 Press Kit: https://web.archive.org/web/20031205112335/http://www.apollosaturn.com/as202/as202con.htm
Literatura editovat
- BENSON, Charles D.; FAHERTY, William B. Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations [online]. NASA, 1978 [cit. 2009-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-18. (anglicky)
- BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo. Washington, DC: Government Printing Office, 1979. Dostupné online. Archivováno 20. 10. 2015 na Wayback Machine.