2S3 Akacija (rusky 2С3 «Акaция», česky akácie) je sovětské, resp. ruské samohybné dělo, počátky jehož vývoje spadají do přelomu 60. a 70. let 20. století.

2S3 Akacija
Typ vozidlaSamohybné dělo
Země původuSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Historie
VýrobceUraltransmaš
Návrh1967
Období výroby1967–1993 (2S3, 2S3M a 2S3M1)
Ve službě1971 – dosud
Základní charakteristika
Posádka4
Délka7,77 m
Šířka3,25 m
Výška3,05 m
Hmotnost27,5 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování15 - 30 mm
Hlavní zbraň1 × houfnice D-22 L/27 ráže 152 mm
Sekundární zbraněkulomet PKT ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
MotorVzduchem chlazený, vznětový, vidlicový dvanáctiválec V-59
Síla motoru383 kW (520 k)
Odpruženítorzní tyče
Max. rychlost63 km/h
Poměr výkon/hmotnost18,9 hp/t
Dojezd500 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tento typ samohybného děla má otočnou věž s nabíjecím automatem. Hlavní zbraní je 152 mm kanón 2A33. Poprvé bylo bojově nasazeno v afghánské válce, kde prokázalo svoji efektivnost.

Další technická data editovat

  • 152mm houfnice 2A33 (zásoba munice – 46 ks)
  • hmotnost tříštivo-trhavého náboje: 43,56 kg
  • maximální dostřel: 17 300 m
  • náměr: −4° až +60°
  • odměr: 360°
  • kadence: 4 výstřely /min
  • 7,62mm kulomet PKT (zásoba munice – 1 500 ks)
  • objem palivových nádrží: 830 l

Uživatelé editovat

 
2S3 Akacija
  • Alžírsko: cca: 25 až 35
  • Angola: 4
  • Arménie: 28
  • Bělorusko: 168
  • Bulharsko:5
  • Etiopie: 10
  • Gruze: 13
  • Maďarsko: 18
  • Kazachstán: 150
  • Libye: 168
  • Náhorní Karabach
  • Jižní Osetie: 42
  • Rusko: 1402 v aktivní službě, 1600 v záloze.
  • Sýrie: 50
  • Turkmenistán: 16
  • Ukrajina: 500
  • Uzbekistán: 18
  • Vietnam: 30

Externí odkazy editovat