Wikipedie

1. dynastie

staroegyptská dynastie

1. dynastie je, podle Manehtova třídění, první ze staroegyptských královských dynastií. Je počátkem historické paměti Egypťanů – před ní Egyptu měli vládnout bohové. Egyptologové ovšem předpokládají, že i panovníkům 1.dynastie předcházeli králové, kteří disponovali jistou mírou centralizované moci. Tato skupina je z důvodu zachování posloupnosti nazývána jako tzv. 0. dynastie, i když jiní autoři ji řadí do 1. dynastie.[1][2]

Historický vývoj editovat

 
Předdynastické osídlení v období Nakáda II.–III.[3]
 
Jména králů v předdynastickém období; výřez z Palermské desky[4] 1- ?, 2-Hsekiu/Seka, 3-Khayu, 4-Tiu/Teyew, 5-Thesh/Tjesh,6-Neheb, 7-Uatch-nãr, 8-Mekha, 9-?[5]
 
Paleta s obrazem bojiště; Britské Museum, ~3100 př. n. l.
 
Nůž z pazourku rytým držadlem z hroší kosti; ~3200 př. n. l.
 
Paleta lovců zvěře; období Nakáda III. ~3200 př. n. l.
 
Faraon Den na stéle z Abydosu
 
Fragment se jménem krále Djet a jménem soudního úředníka Sechemek-Sedžet
 
Nekropole v Umm el-Káb, hrobky:
B17, B18-Narmer; B19-Aha; O-Djer; Z-Djet; Y-Mereneith; T-Den; X--Anedjib; U-Semerhket;Q-Qa'
 
Deska z Meniho hrobky; ebonit s protohieroglyfy

Dlouhá historie osídlení v severní části afrického kontinentu je také historií klimatických podmínek, které podle Milankovičových cyklů,[6] kdy se zhruba ve 20000 ročních cyklech na Sahaře střídaly stavy pouštní se savanou, podle proudění severoafrických monzunových dešťů. V předdynastickém období došlo na Sahaře a sousedním Sahelu k dramatickému posuvu někdy kolem roku 5000 př. n. l., kdy výrazně mokřejší období umožňovalo rozsáhlý vegetační pokryv s mokřady, s četnou florou a faunou, populací lidí a jejich lokalizovaných osad.[7]
Postupné vysychání Sahary v důsledku změn monzunového proudění k jihu, asi od roku ~5000 př. n. l., vedlo k putování populací ze západní Sahary k východu, zejména pak k řečišti Nilu a některým stabilnějším oázám, např. Fajjúm, případně také Dachla, Charga aj.,[8] s dostatečnými zdroji vody. Soubor vnějších podmínek přispěl k větší kooperaci lidí v rozvíjejícím se zemědělství, zároveň také k sociální diferenciaci a s ohledem na roční klimatické cykly také k vytváření centralizovaných struktur s vládnoucí elitou. To vše patrně vedlo k formování dynastických relativně stabilních vládních systémů s podporou ideologických a náboženských představ.[9][10]

Chronologie předdynastického období editovat

Chronologie egyptské civilizace
Datace

př. n. l.

Kulturní etapa Kulturní lokalita[11][12] Charakteristika vývoje[1]
8000~7000 Post glaciál Rozptýlené populační lokality,
obchodní trasy východ-západ		 Odlednění severu,
počátek vysychání Sahary
5000 Raný neolit Merinda Beni Salama (Benisalam [pozn. 1]),
Fajúm		 Osídlování východu,
trvalejší osídlení lokalit,
zemědělství, domestikace zvířat
4500 Mladší doba kamenná Nakáda IA/B,[11]
kultura Badarian[pozn. 2]		 Výstavba vesnic a jejich rozšíření,
trvalejší osídlení a rozvoj
zemědělství v údolí Nilu
3900 Mladší doba měděná[13] Nakáda IB/C-IIB Rozvoj řemesel, sociální diferenciace,
integrační tendence, obchod s Levantou
3600 Pozdní doba měděná Nakáda IIC/D-IIIA Vznik obchodních center,sociální komplexita,
rozvoj dálkového obchodu,
Mezopotámie, Indie[14]
3200 Předdynastické období Nakáda IIIA-B Regionální vládnoucí struktury,
počátky hieroglyfického písma
3100–2890 1.dynastie Nakáda IIIC-D Sjednocení Egypta
s centrem v Mennoferu,
centralizace vlády

Nakáda II. (Gerzean) (3500–3000 př. n. l.) byla kulturním obdobím, které se rozšířilo od delty Nilu až po núbijské hranice, přičemž většina rozsáhlejšího osídlení se nacházela s centrem v Abydosu. Malá společenství cihlových domů a budov se postupně rozrostla až do větších městských center, která brzy vzájemně soupeřila a vzájemně se napadala, zřejmě kvůli obchodu se zbožím a dodávkám vody. Tři hlavní městské státy Horního Egypta v té době byly Džanet, Nakáda (Horní Egypt v guvernorátu Kená) a Nechen (Hierakonpolis).Vládce Džanetu záhy dobyl Nakádu, poté také absorboval Nechen. Tyto války proti ostatním vedl král Štír I., [pozn. 3] jehož identita je, podle některých autorů sporná.[5][15] Posledními doloženými králi předdynastického období byli již zmíněný král Štír a král Narmer,[pozn. 4][16][17] ten posléze dobyl a sjednotil celý Egypt a je také považován za zakladatele 1. dynastie. Většinou je ztotožňován s faraonem Menim, i když L. A. Waddell [pozn. 5] dokládá jeho původ od Sumerů včetně podobnosti egyptských, sumerských a indických proto-dynastických hieroglyfů.[14][18]
Přechod od popisované předdynastické doby až k formování sjednocené správy celého Egypta v 1. dynastii se odehrával zhruba v rozmezí let 3200–2950 př. n. l.[pozn. 6][19][20]

Panovníci 1.dynastie editovat

1. dynastie
Král trůní jméno datace podle
RCA[pozn. 7][21]
př. n. l. 		datce podle
Beckeratha[22]		 poznámky[1]
Meni/Narmer
<
mn
n		 i
>
Menes
~3250
 3050–3007 Zakladatel dynastického období
Hor-Aha
<
t
t		 i
>
Teti
3218–3035
 3007–2975 Praktikoval umění medicíny;
bojoval v Núbii a Libyi
Džer
<
itti
>
Iteti
3130–3021
 2975–2927 Obchodoval s Libanonem;
dobyl Sinaj a Kanaán,
sjednocení Egyptu
Wadži
<
itG1
>
Ita (Uadye)
2921–2867
 2927–2914 Několik expedicí mimo Egypt;
hladomor zpustošil zem
Merneit
<
G14M23U6
D4		 R21
>
Meryt-Neith
2970–2910
 2914–2893 Královna, matka faraona Hor-Dena,
~20 let vlády jako regentka
za nedospělého syna;
asi manželka Wadžiho, (Uadye)
Hor-Den
I12nbw
V9
Aret nebu shen
M23L2<
N25
N25		 t
>
Khasty
2945–2904
 2914–2867 Bojoval na Sinaji;
provedl hospodářský soupis země
Adžib
<
U7
r		 N42 p
>
Adyib (Merbiap)
2921–2886
 2867–2861 Považován za uzurpátora;
období politických zmatků
Semerchet
M23L2<
smsm
>
Semsem
2921–2867
 2861–2853 Považován za uzurpátora
Kaa
M23L2<
N29D58V28wW15
>
Qebeh_u
2916–2842
 2853–2828 Pohřební komplex a chrám na Sakkáře[1]

Nekropole 1. dynastie editovat

Nekropole v Umm el-Káb, poblíž Abydosu, byla prvně prozkoumána Émile Amélineau od 1885 do 1899, archeologicky byly odhaleny jednotlivé hrobky. V dalších letech až do roku 1901, podrobně celé pohřebiště popsal a hrobky identifikoval Flinders Petrie.[23] Patrně nejstarší z velkých hrobek (značená B18) je, podle nalezených předmětů, připisována králi Narmerovi - (Menimu). Je to stavba ohrazená cihlovou zdí o tloušťce až 2 m, hrobka má rozměry 8 x 4,8 m a hloubku 3 m. Na každé straně bylo pět dřevěných sloupů podpírajících dřevěnou střechu. Identitu Narmera jako prvního krále 1. dynastie potvrzuje Wilkinson.[pozn. 8][1][24]

Hrobky dalších následníků se vyznačují podobnou stavebně jednoduchou cihlovou substrukturou, i když hrobky pozdější vykazují komplexnější architekturu, zejména patrnou u posledního krále Kaa značenou Q(26).[25]

Galerie editovat

  •  
    Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis. let; podle poměru isotopů kyslíku (14C/12C)[6]
  •  
    Terakotová figura ženy s křídly; předdynastické období cca 3400 př. n. l.
  •  
    Král „Škorpion“ Djet
  •  
    Hrobka Narmera v Umm el-Káb
  •  
    Artefakt na zlomku nádoby z hrobky faraona Narmera
  •  
    Hrobka v Nakáda, odkrytá J.Morganem 1897 [1]

Poznámky editovat

  1. ↑ západní okraj delty Nilu
  2. ↑ Lokalita ~200 km severozápadně od Luxoru
  3. ↑  
  4. ↑     
  5. ↑ Skotský cestovatel, historik
  6. ↑ Chronologie tohoto období je dosud předmětem odborných diskuzí
  7. ↑ Měření poměru obsahů izotopů uhlíků 14C/12C na časové ose
  8. ↑ Toby A. H. Wilkinson anglický egyptolog, Univerzita Cambridge

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. London: Routledge, 1999. S. 23–52;62. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-21. (anglicky) 
  2. ↑ TEETER, Emily. Before the Pyramides, the origin of egyptian civilizitation [online]. Chicago, Illinois: The University Chicago, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MIDANT-REYNES, Batrix. The Naqada Period (c.4000–3200 př. n. l.). In: SHAW, Jan. The Oxford history of ancient Egypt. Oxfford: [s.n.], 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280458-7. Kapitola 3., s. 46–56. (anglicky)
  4. ↑ HSU, Shih-Wei. The Palermo Stone: the Earliest Royal Inscription from Ancient Egypt [online]. Berlin: Academie Verlag ,37, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.III [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. §89-§90. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b CAMPISANO, Christopher. Milankovitch Cycles, Paleoclimatic Change, and Hominin Evolution [online]. Arizona State University), 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ FOLEX, Jonathan, M.Coe, M.Schaffer, Guiling Wang. Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa. Ecosystems. 2003, čís. 1, s. 524–539. Dostupné online. 
  8. ↑ Cesta Západní pouští VI., Oáza Dachla [online]. Afrikaonline o.s. Praha: Dostupné online. 
  9. ↑ MIDANT-REYNES, Béatrix. PREHISTORIC REGIONAL CULTURES [online]. University of California, 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ TEETER, Emily; Bronislav Andelkovič. Before the Pyramids-The Origins of Egyptian Civilization. Chicago: Oriental Institute, University of Chicago, 2011. Dostupné online. ISBN 1-885923-82-1. S. 25-31. (anglicky) 
  11. ↑ a b HENDRICKX, Stan. The Relative Chronology of the Naqada Culture [online]. London: British Museum Press, 1996. S. 36–69. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ PETRIE, Flinders. Sequences in Prehistoric Remains. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1899, roč. 29, čís. 3/4, s. 295–301. Dostupné online. 
  13. ↑ KOEHLER, Christiana. A Companion to Ancient Egypt. In: LLOYD, Alan. Ocford: Wiley-Black, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-5598-4. Kapitola 3, s. 30–47. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  14. ↑ a b WADDELL, Laurec, Austin. Sumerian origin of Egypt hierglaphs [online]. London: 1930. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ SHIH-WEI, Hsu. The Palermo Stone: the Earliest Royal Inscription from Ancient Egypt [online]. Berlin: Akademie Verlag ,37, 2010. S. 68–89. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ BUDGE, Wallis. Egyptian Hieroglyphic Dictionary vol. II. [online]. London: Murray, 1920. S. 917. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ LEEMAN, Diane. The Nomes of Ancient Egypt [online]. 2019 [cit. 2021-04-02]. S. 1–40. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ The Later Works of Lieutenant-Colonel Professor Laurence Austine Waddell [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Predynastic Period in Egypt [online]. Québec, Canada: Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Chronology [online]. University College London: Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ DEE, Michael. An absolute chronology for early Egypt using radiocarbon dating and Bayesian statistical modelling [online]. Oxford UK: Proc. R Soc A 469: 20130395., 2013. Proceeding of the Royal Society. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ VON BECKERATH, Jürgen. Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz: Verlag Philipp, 1997. 
  23. ↑ PETRIE, Flinders. The Royal Tombs of the Earlist Dynasties [online]. London: The Egypt Exploration Fund, 1901. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ HEAGY, Thomas C. Who Was Menes? [online]. Chicago: 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ SITEK, Sarius. Grobowce królewskie i prywatne [online]. Chicago: Univerzity Chicago, 2002. Dostupné online. (polsky) 

Literatura editovat

  • Newton I. 1728, Chronology of the Ancient Kingdoms Amended. London, UK
  • J.Tonson, and J. Osborn and T. Longman. Beckerath von J., Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz, Germany: Verlag Philipp von Zabern. 1997
  • Kitchen KA. Regnal and genealogical data of ancient Egypt;In The synchronisation of civilisations in the Eastern Mediterranean, Austrian Academy of Sciences Press 2007, ISBN 978-3700135272
  • The Oxford history of ancient Egypt, editor Ian Shaw, Oxford University, 2000
  • Krauss R, Warburton DA. Conclusions. In Ancient Egyptian Chronology , pp. 473–489. Leiden, 2006 , The Netherlands: Brill.
  • Foley, J., Coe, M., Scheffer, M. et al.,Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa, Ecosystems (2003) 6: 524. ISSN 1435-0629, [2]
  • VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1._dynastie&oldid=22460919“