Švédská církev
Švédská církev (švédsky Svenska kyrkan) je luterskou církví a největší církví ve Švédsku. Do roku 2000 byla státní církví. Formálně se k ní hlásí přes 6,4 miliónů osob, což představuje 67,5 % obyvatel Švédska.
| Švédská církev | |
|---|---|
 | |
| Registrace v ČR | |
| Datum | (v Česku neregistrována) |
| Statutární orgán | |
| Název | Generální synod (Kyrkomötet) |
| Člen | Martin Módeus (arcibiskup uppsalský, od 2013) |
| Odkazy | |
| Web | https://www.svenskakyrkan.se |
 multimediální obsah na Commons | |
| Rejstřík církví a náboženských společností Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Teologie církve editovat
Švédská církev se hlásí k Bibli a za její správné vysvětlení Augsburské vyznání a zbylé symbolické knihy luterství. Vyznává Apoštolské, Nicejsko-konstantinopolské a Atanášovo vyznání.
Ve 20. století se začala silně liberalizovat a orientovat na otázku lidských práv. V církvi vedle sebe působí řada hnutí s různým teologickým profilem. Švédská církev od roku 1958 ordinuje ženy do úřadu duchovních. V roce 2007 začala jako první církev na světě schvalovat oficiální homosexuální vztahy (byly však nazvány soužitím a ne manželstvím, aby se zachovala výlučnost manželství mezi mužem a ženou).[1] O dva roky později, v roce, kdy se stockholmskou biskupkou stala Eva Brunneová, církev přistoupila na uzavírání manželství osob stejného pohlaví.[2]
Liturgie editovat
Švédská reformace byla liturgicky konzervativní. Tradiční bohoslužebné obřady a oděvy zůstaly zachovány. Arcibiskup Laurentius Petri roku 1571 napsal: „Používáme roucha, oltář, oltářní ubrusy, kalich s patenou atd. Nemáme žádné pochybnosti označovat večeři Páně jako mši. Není zakázáno nazývat tuto svátost obětí, protože se jedná o oběť, kterou náš velekněz Kristus jednou vykonal na kříži. Jeho oběť je nyní přítomna ve mši.“ V průběhu následujících století začaly být vynechávány některé části obřadu. Liturgické reformy 20. století tento trend zastavily a kromě toho kladly důraz na sloužení mší i ve všední dny. Roku 1986 přijala generální synoda nový řád bohoslužeb, nový lekcionář a zpěvník.[3] Roku 2017 byla aktualizována liturgická příručka aby odpovídala novějšímu vydání švédské Bible (Bibel 2000). Svým inkluzivním, genderově neutrálním jazykem vyvolala zájem světových médií.[4]
Právní postavení církve editovat
Církev byla odstátněna roku 2000, nicméně stále zůstává veřejnoprávní korporací. Všichni obyvatelé Švédska s výjimkou obyvatel měst Stockholm a Tranås jsou povinni církvi platit pohřební poplatek (Begravningsavgift) na provozování pohřebnictví. Výši poplatku stanoví pro své členy církev a pro nečleny orgány státní finanční správy.
Organizace církve editovat
Církev se člení na 13 diecézí (stift); diecéze se dále člení na děkanáty (kontrakt) a ty na farnosti (församlingar). V čele celé církve stojí arcibiskup Uppsaly.
Přehled diecézí editovat
| Diecéze | Založena | Biskup k r. 2018 |
|---|---|---|
| Arcidiecéze uppsalská | 1123 | Antje Jackelénová |
| Diecéze linköpinská | 12. stol. | Martin Modéus |
| Diecéze skarská | 1014 | Åke Bonnier |
| Diecéze strängnäská | 1129 | Johan Dalman |
| Diecéze västeråská | 12. stol. | Mikael Mogren |
| Diecéze växjöská | 1165 | Fredrik Modéus |
| Diecéze lundská | 1048 | Johan Tyrberg |
| Diecéze gothenburská | 1620 | Per Eckerdal |
| Diecéze karlstadská | 1581 | Sören Dalevi |
| Diecéze härnösandská | 1647 | Eva Nordung Byström |
| Diecéze luleská | 1904 | Hans Stiglund |
| Diecéze visbská | 1572 | Sven-Bernhard Fast |
| Diecéze stockholmská | 1942 | Eva Brunneová |
Zasvěcený život a kláštery editovat
Řeholní společenství ve švédské církvi byla povolena roku 1951. První řeholnice složila sliby v roce 1954. Později se utvořila komunita ze které vznikl současný Řád sv. Ducha. Nejpočetnější společenství zasvěcených žen ve švédské církvi tvoří Dcery Mariiny. Největší a nejstarší mužský klášter je v Östanbäcku.[5]
Účast v ekumenickém hnutí editovat
Švédská církev je členkou následujících ekumenických organizací:
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Švédská církev jako první na světě schválila sňatky homosexuálů. www.rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-06].
- ↑ FILKS, Ilze; POLLARD, Niklas; TREVELYAN, Mark. Swedish church to allow gay marriages. IN. Reuters, 2009-10-22. Dostupné online [cit. 2018-01-06]. (anglicky)
- ↑ Liturgy and Worship. www.svenskakyrkan.se [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Švédská církev neredefinuje Boha. signaly.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-28. Archivováno 28. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Ministry and Ministries. www.svenskakyrkan.se [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédská církev na Wikimedia Commons
