Špička obecná

druh houby

Špička obecná (Marasmius oreades), též špička polní je drobná jedlá houba z čeledi špičkovitých.

Jak číst taxoboxŠpička obecná
alternativní popis obrázku chybí
Špička obecná
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďšpičkovité (Marasmiceae)
Rodšpička (Marasmius)
Binomické jméno
Marasmius oreades
Bolt. ex Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Špička obecná

Popis editovat

Klobouk dosahuje 15-50 mm v průměru a je v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý, Později plochý s hrbolkem uprostřed a drážkami na okrajích, jinak hladký, lysý, světle okrový. Lupeny jsou řídké a téměř bílé. Třeň dlouhý (40-70 mm), tenký (3-4 mm), válcovitý, pružný, tuhý, pevný a rovněž lysý. Dužnina bělavá, pružná. Výtrusy jsou bílé. Jako u všech druhů špiček, ani u špičky obecné plodnice zpravidla nehynou během sucha, pouze zcela vyschnou a po deštích znovu "obživnou" a pokračují v růstu.

Gastronomie editovat

Špička obecná je chutná jedlá houba, kterou lze v kuchyni zpracovat mnoha způsoby. Hodí se k sušení, mražení i nakládání. Ke kuchyňskému využití se hodí zejména kloboučky. Třeň je tuhý, a tak se před zpracováním odstraňuje. Nejčastěji se špička obecná přidává do polévek. Velmi dobře ale chutná též v rizotu, omáčkách nebo klasické smaženici. Usušené a rozemleté špičky je možné používat jako koření, například při nakládání zeleniny. [1]

Výskyt editovat

Špička roste po vydatných deštích na lukách, polních cestách a jiných travnatých površích od května do listopadu, nejhojněji v červenci. Žije v symbióze s některými travami. Často vyrůstá v tzv. čarodějných kruzích.[2] Spojené kruhy plodnic špičky obecné na kopcích u Stonehenge mají více než 100 metrů v průměru a jsou přibližně 300 let staré.[3]

Zajímavost editovat

Na třeni špičky obecné lze udělat uzel, což u jiných hub nelze.[4]

Odkazy editovat

Literatura editovat

Reference editovat

  1. Špička obecná: vše co je nutné vědět. AZ-recepty.cz [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  2. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Špička, s. 140. 
  3. KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998 - S. - 21.
  4. Jarní houby – špičky, polničky, slzečníky – 7.díl [online]. receptyonline.cz [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat