Šok (oběhové selhání)

Šok
Klasifikace
MKN-10	R57.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

V lékařství je šok stav poruchy krevního oběhu, ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však slovem šok označuje psychický otřes.

Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:

vnitřní krvácení – první pomoc tzv. protišoková (viz níže)
zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce…) – první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav.

Příznaky výše uvedených stavů se mohou výrazně lišit (rychlost tepu, barva kůže). Typické příznaky vnitřního krvácení (viz níže) mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, a případného mechanismu úrazu.

Příkladem různých typů šoku s rozdílnou první pomocí jsou šok z vnitřního krvácení a anafylaktický šok. Odlišnost stavu a potřebné pomoci je stručně naznačena níže.

Definice šoku obecně editovat

Odborně editovat

Akutní generalizovaný pokles prokrvení (perfuze) tkání a orgánů, který vyvolává neschopnost zásobovat kyslíkem a živinami, a zhoršuje odvod CO₂ a metabolitů ze tkání.

Laicky editovat

Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Tělo potřebuje své zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.

Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku) editovat

hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách)

vnitřní i vnější krvácení
ztráta tělesných tekutin (popáleniny, dehydratace)

kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy)

poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce)

distribuční šok (roztažení cévního systému)

septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi)
poranění míchy
těžký alergický stav (anafylaktický šok)

obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku)

krvácení do obalů srdečních (většinou po nárazu na hrudník), nebo jiná srdeční tamponáda
přetlakový pneumothorax

Rozdíly v příznacích a pomoci u vybraných typů šoku editovat

Plný popis stavů je na stránkách vnitřní krvácení a anafylaktický šok.

Příznaky šoku způsobeného vnitřním krvácením editovat

Zpomalený kapilární návrat (příznak počínající centralizace oběhu)
Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu)
Bledá, chladná kůže, pocení
Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
Pokles krevního tlaku
Mdloba

První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení) editovat

Voláme zdravotnickou záchrannou službu – tel. 155 a použít protišokovou polohu
Zabraňujeme podchlazení pacienta

Použití tzv. protišokové polohy se již dnes nedoporučuje, viz např. https://zachrannasluzba.cz/myty-o-prvni-pomoci/.

Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu – především podporu funkce srdce.

Příznaky anafylaktického šoku editovat

Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.

Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
Dušnost, sípavé dýchání
Mžitky před očima, ztráta vědomí

První pomoc u anafylaktického šoku editovat

Laická injekční stříkačka s adrenalinem

Volat okamžitě 155 či 112
Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda.
Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem – autoinjektor – je vhodné jí použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin. (článek v anglické Wikipedii).

Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.

Protišoková opatření editovat

Takzvaná protišoková opatření (dosud v našich krajích citovaná pod zkratkou 5 T) jsou diskutabilní, historicky překonaná. Jejich použití je nejvhodnější právě jen u duševního otřesu. Pokud je používáme u jiných šokových stavů, je nutné vědět určitá upřesnění, samotný název může být lehce matoucí. Podle současných Standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá

teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale např. položit pod zraněného deku či je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji)
ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit – rozhovor slouží i jako kontrola vědomí
tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití, lepší je otírat obličej vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (např. stočení do klubíčka při poranění břicha)
transport: zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme

Reference editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu šok na Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.