Še'ar Jašuv (hebrejsky שְׁאָר יָשׁוּב, doslova „Pozůstatek se vrátí,“[2] anglicky She'ar Yashuv[3]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Mevo'ot ha-Chermon.

Še'ar Jašuv
שאר ישוב
Pomník obětem havárie vojenských vrtulníků z roku 1997 poblíž Še'ar Jašuv
Pomník obětem havárie vojenských vrtulníků z roku 1997 poblíž Še'ar Jašuv
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška127 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaMevo'ot ha-Chermon
Še'ar Jašuv
Še'ar Jašuv
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel629 (2014[1])
Správa
Vznik1940
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Leží v nadmořské výšce 127 metrů v Chulském údolí v nejsevernějším výběžku Horní Galileji, poblíž pramenišť řeky Jordán.

Vesnice se nachází cca 7 kilometrů severovýchodně od města Kirjat Šmona, cca 152 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 72 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Še'ar Jašuv obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské.

Še'ar Jašuv je na dopravní síť napojen pomocí dálnici číslo 99, která vede na Golanské výšiny.

Dějiny editovat

Še'ar Jašuv byl založen v roce 1940.[3] Jméno obce odkazuje na biblický citát z Knihy Izajáš 10,21 - "Pozůstatek se vrátí" [4][5]

Vesnice vznikla jako součást bloku židovských osad, takzvaných Usiškinových pevností - Mecudot Usiškin (מצודות אוסישקין), které Židovská agentura v této době zřizovala v Horní Galileji kvůli posílení židovských vojenských a demografických pozic v tomto regionu. Podobně jako vesnice Bejt Hilel nebo Dan.[5] Pracovně byla tato vesnice nazývána מצודת אוסישקין ג Mecudat Usiškin Gimel.[6]

Po druhé světové válce do obce dorazila další skupina osadníků. Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice vystavena ostřelování Syřany. Po válce mošav opustila většina jeho obyvatel, kromě jedné rodiny, a odešli zčásti osídlit mošav Bnej Atarot poblíž Tel Avivu. V roce 1949 byl Še'ar Jašuv nově osídlen skupinou židovských přistěhovalců z Maďarska a Rumunska.[5] Na osidlování vesnice se podíleli členové mládežnického hnutí ha-No'ar ha-cijoni.[7]

V roce 1949 měl mošav 126 obyvatel a rozkládal se na ploše 1735 dunamů (1,735 kilometru čtverečního).[8]

Až do roku 1967, kdy během Šestidenní války dobyla izraelská armáda Golanské výšiny, čelila vesnice Še'ar Jašuv opakovanému ostřelování ze syrských pozic umístěných v lokalitě Tel Azazijat.[5] Na izraelské straně hranice se nacházel strategicky významný pahorek Giv'at ha-Em na úpatí Golan.[9] Během prvních dnů Šestidenní války Syřané právě na vesnice v této oblasti směřovali masivní ostřelování. V prostoru poblíž mošavu Še'ar Jašuv dokonce provedli několik průzkumných průniků na izraelské území. K žádné vážnější syrské invazi ale nedošlo.[10] Nakonec ale Izraelci v prostoru Giv'at ha-Em zahájili útok, jehož výsledkem pak bylo dobytí celých Golanských výšin a eliminace bezpečnostních rizik ze strany syrského dělostřelectva pro zemědělské vesnice v Chulském údolí.[9]

V roce 1997 se nedaleko mošavu srazily dva vrtulníky izraelské armády a zemřelo zde 73 vojáků.[5][11]

Ekonomika vesnice je zčásti založena na zemědělství. Z celkem 100 zde usedlých rodin jich 68 disponuje farmou. Ostatní obyvatelé už nejsou vázáni na zemědělské hospodaření. Dalším zdrojem příjmů je turistika (ubytování, koňská farma).[5] V Še'ar Jašuv jsou k dispozici zařízení předškolní péče. Základní škola je v nedalekém Kfar Gil'adi a nebo v Kfar Blum. V Kfar Blum je též střední školství. Še'ar Jašuv disponuje synagogou, zdravotním střediskem, restaurací a obchodem.[6]

Demografie editovat

Obyvatelstvo mošavu Še'ar Jašuv je sekulární.[12] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Še'ar Jašuv Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 629 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 4,5 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Še'ar Jašuv[13] [8][14][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 24 126 171 156 236 250 319 339 342 344 348 349 366 513 543 556 571 602 629

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 108. 
  3. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  4. Iz 10, 21 (Kral, ČEP)
  5. a b c d e f שאר ישוב [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky) 
  6. a b שאר ישוב [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky) 
  7. Hanoar Hatzioni: The beginnings [online]. hholamit.org.il [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky) 
  8. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  9. a b גבעת האם [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  10. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 186. (anglicky) 
  11. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 596. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  12. שאר ישוב [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  13. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  14. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat