Šaratice
Obec Šaratice se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Šaratice se nečlení na části[4] a žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
| Šaratice | |
|---|---|
 Kostel svatého Mikuláše na Návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slavkov u Brna |
| Obec s rozšířenou působností | Slavkov u Brna (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′3″ s. š., 16°48′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 062 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,25 km²[2] |
| Katastrální území | Šaratice |
| Nadmořská výška | 204 m n. m. |
| PSČ | 683 53 |
| Počet domů | 387 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Náves 83 Šaratice 683 52 Křenovice u Slavkova ousaratice@politavi.cz |
| Starosta | Karel Kalouda |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Šaratice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593613 |
| Kód části obce | 162043 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poblíž obce vyvěrá hořký minerální pramen, který se stáčí do lahví jako minerální voda Šaratica. Používá se k léčbě zácpy a dalších poruch zažívání.
Název editovat
Počáteční tvar Žiřětici (doložen ze 13. století v písemné podobě Ziretichi) byl pojmenováním obyvatel vesnice, byl odvozen od osobního jména Žiřěta (ve starší podobě Žiřata, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -žir ("život"), např. Kroměžir, Vrtěžir, Ranožir) a jeho význam byl "Žiřětovi lidé". Podoba Šaratice doložená od konce 13. století vznikla nepravidelnými hláskovými změnami, především vzájemným ovlivňováním hlásek ž a ř. Ze 13. a 14. století je doložen i tvar Žeratice, který byl neúspěšně prosazován v závěru 19. století.[5]
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1209.
V roce 1787 byla v těsné blízkosti Šaratic založena nová vesnice Kavriánov, která se součástí Šaratic stala v roce 1919.
Obyvatelstvo editovat
Struktura editovat
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1043 obyvatel. Z nich bylo 527 mužů a 516 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1012 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,7 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,5 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,5 %. Z celkem 865 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,8 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 8,4 % a bez vzdělání bylo naopak 0,1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 525 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 88,2 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 67,6 % patřilo mezi zaměstnance, 2,7 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,8 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 443 obyvatel obce (což je 43,8 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 346 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováci. Celých 425 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]
| Místní části (rok přičlenění k obci[7]) | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Kavriánov (1919) | 275 | 272 | 286 | 307 | 295 | 310 | - | - | - | - | - | - | - | - |
| část Šaratice | 559 | 606 | 572 | 616 | 693 | 720 | 1129 | 1055 | 1075 | 970 | 962 | 921 | 892 | 1012 | |
| celá obec | 834 | 878 | 858 | 923 | 988 | 1030 | 1129 | 1055 | 1075 | 970 | 962 | 921 | 892 | 1012 | |
| Počet domů | část Kavriánov (1919) | 52 | 56 | 61 | 70 | 72 | 72 | - | - | - | - | - | - | - | - |
| část Šaratice | 93 | 105 | 111 | 131 | 146 | 152 | 281 | 306 | 299 | 292 | 302 | 327 | 337 | 369 | |
| celá obec | 145 | 161 | 172 | 201 | 218 | 224 | 281 | 306 | 299 | 292 | 302 | 327 | 337 | 369 | |
Obecní správa a politika editovat
.jpg)
Zastupitelstvo a starosta editovat
Od roku 2002 je starostou Karel Kalouda. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2014 byl do této funkce opětovně zvolen.[8]
Společnost editovat
Kultura editovat
- TJ Sokol Šaratice
- Sbor dobrovolných hasičů Šaratice
- Myslivecké sdružení VODA Šaratice
Sport editovat
- Sportovní víceúčelový areál (malá kopaná, tenis, stolní tenis, házená, nohejbal, plážový volejbal, pétanque, skok do dálky, 60m běžecká dráha, ruské kuželky)
- Sál obecního úřadu / sportovní hala (volejbal, nohejbal, futsal, basketbal)
- Dětské hřiště
- Bowling
Pamětihodnosti editovat
- Kostel svatého Mikuláše (1902–1903)
- Socha svatého Jana Nepomuckého (18. století)
- Náměstí ve tvaru osmičky (jediné v ČR)
- Památníky padlým vojákům v první a druhé světové válce
- Kamenné kříže a boží muka
- Gradační věž léčebného zřídla Šaratica – technická památka
- Východně od vesnice se nachází památkově chráněná mohyla, snad z období horákovské kultury. Mohyla je pět metrů vysoká a její obvod měří devadesát metrů. V roce 1885 ji, bez očekávaných výsledků, zkoumal Jindřich Wankel.[9]
Osobnosti a rodáci editovat
- Juraj Slota (1819–1882), kněz, pedagog, publicista, národní buditel moravsko-slovenský
- Ezechiel Ambros (1861 Šaratice – 1915), hudební skladatel, pedagog, sbormistr, varhaník
- Ondřej Knoll (1883 Šaratice – 1960), praktikant v obchodě, fotograf, autor pohlednic, knihkupec[10]
- František Xaver Bakeš (1833 Šaratice – 1917), učitel, hudebník, velkostatkář, politik
- Václav Kyselka (1921–2017), sochař
- Antonín Láník (1921–2014), kněz, organizátor hudebního života, sbormistr, violista, organolog, vedoucí Instruktáží pro varhaníky, terciář řádu premonstrátů v Nové Říši
- Marian Rudolf Kosík (* 1951), opat kanonie premonstrátů v Nové Říši
Fotogalerie editovat
-
Fara a obecní knihovna na Návsi -
Interiér kostela sv. Mikuláše -
Památník obětí 1. sv. války -
Strom republiky na Návsi -
Kopeček, zarostlá mohyla ze starší doby železné v polích -
Kříž na křižovatce východně od obce
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-16.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 542.
- ↑ a b Šaratice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Šaratice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- ↑ HRBÁČ, Adam. Peníze na opravu šaratického kostela projedná zastupitelstvo nejdřív v prosinci. Vyškovský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online.
- ↑ SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Šaratice, s. 342.
- ↑ Nadační fond díla Ondřeje Knolla. www.ondrejknoll.cz [online]. [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
Literatura editovat
- FRYDRYCH, Karol. Hudební dění na šaratickém kůru v průběhu let 2009–2019. Psalterium. Praha, 2020, roč. 14, č. 4, s. 7–13. ISSN 1802-2774.
- FRYDRYCH, Karol. Hudební portrét Antonína Láníka. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín V. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 28. – 29. novembra 2018. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2019. s. 360–392. ISBN 978-80-8060-467-7.
- FRYDRYCH, Karol. Kantoři – varhaníci v Šaraticích. Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2013, č. 4, s. 15–16. ISSN 1212-5334.
- FRYDRYCH, Karol. Malé ohlédnutí za Sborováním v Šaraticích. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2014, roč. XVI., č. 6, s. 31.
- FRYDRYCH, Karol. Sborování v Šaraticích 2016. Cantus, Praha, 2016, roč. 27, č. 3, s. 35–36. ISSN 1210-7956.
- GALIA, Milan. 55. výročí založení kopané v Šaraticích: Sokol Šaratice, oddíl kopané 1932–1987. Šaratice: TJ Sokol, 1987?, 20 s., [18] s. obr. příl.
- HLAVÁČEK, Petr. Dominica laetare v Šaraticích. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2016, roč. 24, č. 2, s. 17. ISSN 2336-5374.
- LANG, Jiří. Sborování – Šaratice 5. 5. 2019. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2019, roč. 27, č. 3, s. 6–7. ISSN 2336-5374. Sborování v Šaraticích 2019. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2019, roč. XXI., č. 7, s. 25. Šaratický farní zpravodaj, Šaratice, 2019, č. 6 (prosinec), s. 4–5.
- NOVÁKOVÁ, Marie. Kněz, který mnoho učinil pro liturgickou hudbu. Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2014, roč. 15, č. 4, s. 17–19. ISSN 1212-5334.
- NOVOMĚSTSKÁ, Eliška. Základní škola Šaratice. Šaratice: Základní škola, 2000?, 17 s.
- Obecní zpravodaj: občasník OÚ v Šaraticích. Šaratice: Obecní úřad, 1999–dosud. Nepravidelně.
- SEDLÁK, Zdeněk. Koncert duchovní hudby v Šaraticích. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2012, roč. 21, č. 21, s. 27–28.
- SEHNAL, Jiří. Regionální Sborování: Šaratice. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2014, roč. 22, č. 3, s. 21–22.
- Šaratice (1209-2011) 800 let + 2 roky navíc. Obec Šaratice, 2011.
- 350 let fary (1665-2015). Římskokatolická farnost Šaratice, květen 2015.
- Šaratický farní zpravodaj (2016–dosud).
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šaratice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Šaratice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Šaratice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
