Řád sv. Jiří (Rusko)

vojenské vyznamenání carského Ruska a od r. 1992 také Ruské federace

Vojenský řád svatého velkomučedníka a vítěze Jiřího (rusky Военный орден Святого Великомученика и Победоносца Георгия), zkráceně také Řád svatého Jiří (Орден Святого Георгия), byl původně ruský vojenský řád založený Kateřinou II. v roce 1769. Byl udělován důstojníkům a generálům za prokázanou osobní statečnost v boji a zásluhy v boji. V roce 1917 řád zaniknul spolu s monarchii v Rusku. Byl obnoven v roce 1992 jako nejvyšší vojenské vyznamenání Ruské federace.

Řád svatého Jiří
Императорский Военный орден Cвятого Великомученика и Победоносца Георгия
Řád sv. Jiří. Odznak IV. třídy
Řád sv. Jiří. Odznak IV. třídy
Uděluje

Ruské impérium a Ruská federace
Typ vojenské vyznamenání
Založeno 26. listopadu 1769
20. března 1992 (obnoveno)
Stát Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
RuskoRusko Rusko
Způsobilost vyšší důstojníci
Status udílen
Zakladatel Kateřina II. Veliká
Třídy I. třída
II. třída
III. třída
IV. třída
Popis tlapatý kříž s bílým smaltem, ve středu medailon s postavou sv. Jiří na koni v boji s drakem
Ostatní vyznamenání
Vyšší Řád svatého Ondřeje
Nižší Řád Za zásluhy o vlast
Řád svatého Jiří I. třídy
Řád svatého Jiří I. třídy
Stuha Řádu svatého Jiří I. třídy (Ruská federace)
Stuha Řádu svatého Jiří I. třídy (Ruská federace)

Historie editovat

Řád byl založen carevnou Kateřinou II. 26. listopadu 1769. Řádový statut byl vydán hned 27. listopadu stejného roku a stanovoval nejen způsoby odměňování ale také další výhody držitelů řádu. Statut také stanovil, že řád je určen výhradně pro důstojníky a vojáky. V průběhu doby byl statut několikrát upraven. V roce 1833 car Mikuláš I. vydal nový statut, který spojoval všechny doposud provedené úpravy. Nový statut definoval řádový státek na 26. listopadu, upřesňoval způsoby nošení řádu podle jednotlivých tříd, počet tříd nebo řádový oděv.[1] Dále statut stanovil pravidla k vlastnímu udělení řádu (I. a II. třída výhradně za „vojenskou chrabrost“ podle uvážení panovníka, III. a IV. třída na základě rozhodnutí řádového sněmu).[2] Kromě toho také organizoval hodnostní pořadí nositelů řádu ve vztahu k dalším vojenským hodnostem a tabulce hodností. Například nositelé řádu III. a IV. stupně měli u imperátorského dvora a při dalších veřejných událostech postavení rovnající se vojenské hodnosti plukovníka, a to i kdyby měli sami nižší vojenskou hodnost.[3] Statut nakonec také definoval výši penze pro vyznamenané. V roce 1833 se jednalo o 700 rublů ročně u I. třídy, o 400 rublů ročně (v tehdejší měně), u II. třídy, 200 rublů ročně u III. třídy a 100 rublů ročně u IV. třídy.[4]

V roce 1855 byla potvrzena exkluzivnost řádu tím, že měl být udělován jenom za projevy zvláštní statečnosti.[5]

Od roku 1848 bylo stanoveno, že zároveň s obdržením řádu svatého Jiřího jakéhokoliv stupně bude jeho držiteli také uděleno dědičné šlechtictví.[6]

V roce 1807 se vedle řádu uděloval také zvláštní odznak Kříž svatého Jiří, který byl určen pro nižší vojenské hodnosti (poddůstojníky i vojáky). S udělením tohoto vyznamenání se pojily další výhody jako byla například určitá renta.[7] Pravidla pro jeho nošení, způsoby odměňování a další okolnosti byly taktéž upraveny novým statutem vydaným Mikulášem I. v roce 1833.[8]

Třídy a pravidla nošení editovat

Řád sv. Jiří byl v průběhu historie udělován celkem ve čtyřech třídách.

  • I. třída: velkostuha s odznakem a hvězda řádu umístěná nalevo.
  • II. třída: odznak zavěšený na krku a hvězda umístěná nalevo.
  • III. třída: odznak zavěšený u krku, bez hvězdy.
  • IV. třída: odznak zavěšený na prsou.[9]
 
Pravidla nošení Řádu sv. Jiří od IV. třídy k I. třídě.

Vzhled řádu editovat

Odznak řádu je zlatý tlapatý kříž, který je proveden v bílém smaltu. Uprostřed kříže se nachází kulatý medailon. V jeho středu je vyobrazený sv. Jiří na koni bojující s drakem (tzv. moskevský erb) na červeném pozadí (u II. třídy). Na reversu je odznaku jsou iniciály S.G. v azbuce (Svjatyj Georgij), které jsou provedené ve zlaté barvě.

Hvězda řádu (udělovaná k I. třídě) byla zlatá se čtyřmi cípy. Uprostřed hvězdy je okrouhlý medailon s iniciálami S.G. na zlatém pozadí. Okolo medailonu se vině modrá páska s ruským nápisem За службу и храбрость (Za zásluhu a statečnost) s korunkou. Stuha byla v oranžové barvě se třemi černými pruhy.[10]

 
Řád sv. Jiří do roku 1917. Zleva doprava: řádová hvězda, odznak II. třídy, odznak II. třídy a odznak IV. třídy

Kříž sv. Jiří určený pro nižší důstojníky a vojsko byl nesmaltovaný tlapatý kříž ve stříbře. Uprostřed něj byl medailon s vyobrazením sv. Jiří na koni. Na zadní straně bylo uvedeno číslo vyznamenání. Barva stuhy byla stejná.[10]

Významní nositelé řádu editovat

Za celou dobu svojí existence byl Řád sv. Jiří I. třídy, tedy s velkostuhou a odznakem a hvězdou udělen celkem 25 osobnostem.[11] Jako první ho obdržela sama zakladatelka řádu carevna Kateřina II. Veliká. K nositelům patřil také polní maršál Jan Radecký z Radče, kterému I. třídu řádu udělil car Mikuláš I. v roce 1848 za dobytí Milána.[12] Dále ho obdrželi např. maršál Michail Kutuzov, generalissimus Alexandr Suvorov, maršál Ivan Paskevič, vévoda Wellington nebo generalissimus Karel Schwarzenberg.[13] Naposledy byl Řád sv. Jiří I. třídy udělen v roce 1877.

Nositelem IV. stupně byl císař František Josef I., který řád obdržel v roce 1849 za projevenou osobní statečnost ve válce v Uhrách.[14][15]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Исторический очерк российских орденов и сборник основных орденских статусов.. St. Peterburg: [s.n.], 1891. 476 s. S. 206–207. (rusky)  Dále jako Исторический очерк.
  2. Исторический очерк, s. 208.
  3. Исторический очерк, s. 230.
  4. Исторический очерк, s. 231.
  5. Исторический очерк, s. 13-14.
  6. Исторический очерк, s. 16.
  7. Исторический очерк, s. 17.
  8. Исторический очерк, s. 234-249.
  9. LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 143. Dále jen Lobkowicz 1995.
  10. a b Lobkowicz 1995, s. 143.
  11. DUROV, V. A. Ruská a sovětská vojenská vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 2006. 103 s. ISBN 80-206-0839-7. Kapitola Ruská vojenská vyznamenání, s. 4. (česky a anglicky) 
  12. Список кавалерам российских имп. и царских орденов. St.Peterburg: [s.n.], 1850. 102 s. S. 47. (rusky) 
  13. Lobkowicz, s. 144.
  14. Список кавалерам российских имп. и царских орденов за 1849 год. St.Peterburg: [s.n.], 1850. 360 s. S. 1. (rusky) 
  15. URBAN, Otto. Císař František Josef I.. Praha: Mladá Fronta, 1850. 1991 s. S. 42. 

Literatura editovat

  • DUROV, V. A. Ruská a sovětská vojenská vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 2006. 103 s. ISBN 80-206-0839-7. Kapitola Ruská vojenská vyznamenání, s. 4. (česky a anglicky) 
  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat