Ďurďošík
Ďurďošík (maďarsky Györgyi, Gyürgyi) je obec na Slovensku v okrese Košice-okolí.
| Ďurďošík | |
|---|---|
 Zvonice a oddychová zóna obce Ďurďošík | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°44′31″ s. š., 21°24′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 233 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Ďurďošík | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,6 km² |
| Počet obyvatel | 667 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 145,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starostka | Iveta Hadašová |
| Vznik | 1330 |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 45 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Místopis editovat
Obec se nachází ve východní části Košické kotliny, v části zvané Toryská pahorkatina, v údolí řeky Trstianka, 15 kilometrů od krajského města Košice. Obec katastrálně sousedí na severu s Trsťany, na východě s Bidovci, na západě s Košickými Oľšany a na jihu s Olšovany.
Vodní toky editovat
Ďurďošíkem protéká vodní tok Trstianka, který se jihovýchodně od obce vlévá do Olšavy.
Vodní plochy editovat
Jihovýchodně od obce se nachází chovný rybník Bidovce.
Historie editovat
První písemnou zmínku o obci Ďurďošík známe z roku 1330. Podle ní víme, že Ďurďošík předtím patřil komesovi Budunovi (Bodun) z rodu Aba spolu s Ďurkovem, Chabžany a Janovíkem. Pro nevěrnost králi však o ně přišel a na základě královské donace je už vlastnil Imrich, syn Pavla, vnuk Kompolta z rodu Aba. V roce 1330 však musel zmíněný Imrich dát tyto odebrané majetky na holčičí čtvrt.
Kořeny Ďurďošíka však sahají mnohem hlouběji do historie. Nalezeno zde bylo i staré slovanské sídliště. V roce 1332 protestoval Michal, syn Buduna, jménem svým i svých bratrů proti zabavení jejich majetků Mikčem a Imrichem, synem Pavla. Mezi zmíněnými majetky se nachází také Ďurďošík.
Další písemná zmínka o Ďurďošíku je známa z roku 1337. Zde je zmíněn při popisu hranic majetků kláštera v Krásné nad Hornádom, a to jako vesnice, která sousedí s Košickými Oľšany. Podle zápisu z roku 1351 na kongregaci Abaujské a Šarišské stolice přednesl Jan, syn Donča z Ďurkova a vnuk Buduna, jménem svým a ostatních žalobců, že jejich dědičné majetky byly odcizeny a drží je synové Imricha, vnuci Pavla. Mezi těmito majetky je zmiňován i Ďurďošík. Tato listina konstatuje, že dědovi Jana Budunovi byly tyto majetky odňaty pro nevěrnost v době před bitvou v Rozhanovcích. Tehdy byl Ladislav, syn Pavla a vnuk Kompolta v Ďurkově zabit syny Buduna.
K další změně vlastníka dochází v roce 1369. Tehdy se dělili bratři Jan s Imrichem, synové Imricha, o Ďurkov, který si rozdělili na dvě poloviny. Tehdy došlo asi i ke změně majitele Ďurďošíku. V roce 1378 Jan, syn Ladislava, vnuk Lukáše z Ďurďošíka, prodal Ďurďošík za 200 budínských marek Gregorovi, synovi Jana, vnukovi Buduna.
V roce 1390 Jan, syn Ladislava, syna Lukáše zvaného Nemeth, daroval Ďurďošík kostelu sv. Mikuláše z Myšle. Tedy není jasné, zda v roce 1369 vesnici opravdu prodal Gregorovi, nebo se obchod nakonec nekonal. To vedlo v roce 1391 ke sporu, protože podle soudce byl Ďurďošík v roce 1378 přisouzen Šimonovi a Anne, dětem zmíněného Řehoře. Soud byl asi úspěšný pro potomky Gregora, protože v roce 1435 vesnice nepatřila převorství z Myšle. V roce 1553 patřila obec zemanům a nacházely se tam 4 porty, čili to byla malá vesnice, žilo tam asi 12 až 20 lidí. V roce 1565 tam žilo jedenáct poddaných. V roce 1598 tam stálo 7 domů.
Na počátku 18. století byl Ďurďošík úplně vylidněn. Ještě v roce 1720 tam nikdo nežil a v roce 1746 tam stály jen dva domy. V roce 1773 to byla již opět vesnice, kde se mluvilo převážně slovensky. V roce 1851 zde žilo 247 obyvatel.
Kultura a zajímavosti editovat
Památky editovat
- Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jednoduchá jednolodní stavba s prvky neogotiky, s polygonálním ukončením presbytáře a předsunutou věží z první poloviny 20. století. Interiér kostela je plochostropý, nachází se zde zděná empora. Kostel má okna dekorovaná šambránami s lomeným obloukem. Věž je ukončena střechou ve tvaru jehlanu.[2]
Školství editovat
V obci se nachází mateřská škola na místě bývalé čtyřleté základní školy. Navštěvuje ji 16 dětí (2011).
Doprava editovat
Obec má dobré dopravní zajištění autobusy. V obci se nenachází vlakové spojení. Nejbližší železniční stanice je v Košicích.
Osobnosti obce editovat
Působili zde editovat
- Marek Sapara (* 1982), fotbalista a reprezentant, účastník Mistrovství světa v roce 2010.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ďurďošík na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Ďurďošík. Kostol nanebovzatia Panny Márie. [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-29. (slovensky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ďurďošík na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce
