Wikipedie

Čisovice

obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji

Obec Čisovice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi 29 km jižně od centra Prahy a 4 km východně od Mníšku pod Brdy. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Čisovice
Nádražní budova v Čisovicích
Nádražní budova v Čisovicích
Znak obce ČisoviceVlajka obce Čisovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°51′48″ s. š., 14°18′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 173 (2023)[1]
Rozloha12,00 km²[2]
Katastrální územíČisovice
Nadmořská výška341 m n. m.
PSČ252 04
Počet domů437 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduČisovice 4
252 04 Čisovice
ou.cisovice@worldonline.cz
StarostkaZuzana Kuthanová
Oficiální web: www.cisovice.cz
Čisovice na mapě
Čisovice
Čisovice
Další údaje
Kód obce539155
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Součástí obce je též blízká osada Bojov, obě vesnice sdílejí jedno společné katastrální území. V obci se nachází základní škola (1.–5. třída), školka, knihovna a pošta. Čisovicemi a Bojovem protéká Bojovský potok, jehož údolím je vymezena poloha obou vesnic, přes jižní část Čisovic do něj zprava přitéká Zahořanský potok.

Části obce editovat

Obec Čisovice se skládá ze dvou částí, které leží v katastrálním území Čisovice:

Historie editovat

První písemná zmínka o vsi se váže k roku 1037, kdy zdejší včelaře (Cvsowicyh debitores mellis) věnoval kníže Břetislav I. ostrovskému klášteru. Dle jazykovědce Antonína Profouse původní podoba názvu zněla Tisovice a pocházela od osobního jména Tis, snad motivovaného někdejším hojným výskytem tisů v okolí.

V obci byla bohatá ložiska cihlářské hlíny a ještě k roku 1939 byly v obci čtyři cihelny. Největší z nich, “panská”, produkovala ročně až 120 tisíc cihel.

V době německé okupace (podzim roku 1943) došlo k zatýkání občanů v Čisovicích za přechovávání osoby, která byla nepřátelská Říši. Hned 24. září 1943 bylo popraveno na Pankráci šest osob (nejmladší 18 let) a o rok později další žena (po narození jejího dítěte). Další osoby byly uvězněny v německých káznicích.

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932 editovat

V obci Čisovice (přísl. Bojov, 718 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čisovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 mlýny, obuvník, obchod s lahvovým pivem, 5 řezníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čisovice, truhlář.

Obyvatelstvo editovat

Počet obyvatel editovat

Počet obyvatel je uváděn za Čisovice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé čisovické aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
779 776 774 701 719 703 702 808 850 780 725 603 703 984
Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
128 133 137 139 144 148 177 392 243 234 236 297 313 358


Turistika editovat

Obec leží mezi turisticky atraktivními lesnatými hřebeny Mníšecka. Pěší turistické značení do samotných Čisovic nezasahuje, od zastávky Bojanovice však vede modře značená trasa na jih do Bojanovic a ke Kocábě. Na severním okraji obce, u železniční zastávky Bojov, je rozcestí zeleně a žlutě značené trasy, rozbíhajících se z tohoto místa do čtyř směrů.

Z Mníšku pod Brdy do Bojova vede po silnici cyklotrasa č. 8130 (v roce 1992 tu vedla cyklotrasa č. 152 Osov – Všenory). U železniční zastávky Bojov na ni navazuje modře značený okruh systému cyklotras regionu Mníšecko. Ten prochází z Mníšku také po lesní hřebenové asfaltce v jižní části katastrálního území Čisovic.

Pamětihodnosti editovat

  • Kaple Navštívení Panny Marie v horní části obce (1854)
  • Kaple v Bojově (1897)
  • Pomník padlým z první světové války (1921)

Památné stromy editovat

Významní rodáci editovat

  • František Xaver Svoboda – spisovatel
  • Josef Vlk – legionář
  • Zdeněk Kudrna – sedminásobný mistr republiky – závodník na ploché dráze
  • Alfréd Stržínek – mistr republiky v běhu a člen štafety 4 × 800 m, která v roce 1953 překonala světový rekord
  • Václav Novák – mistr republiky v boxu a mistr republiky v lehké váze v r. 1935

Doprava editovat

 
Zastávka Bojov na trati 210

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Po pravém břehu Bojovského potoka přichází do Čisovic silnice III. třídy od Mníšku pod Brdy, která pokračuje do Bratřínova a dále do vesnic na hřebeni mezi údolím Bojovského potoka a údolími Kocáby a Vltavy. Z druhé strany vede do Čisovic silnice III. třídy z Řitky, která dále pokračuje údolím potoka přes Bojov do Klínce. Ve středu Čisovic jsou všechny tyto silnice propojeny.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1897. na území obce má tři stanice a zastávky: Bojov (u východního konce Bojova, Bojanovice (zastávka je na území Bojova, avšak pojmenována je podle vsi vzdálené asi 1,3 km) a Čisovice (v jižním výběžku vsi, asi 3/4 km od jejího centra).

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka Jíloviště/Bratřínov – Čisovice (jména zastávek - Čisovice,Žel.st.- Čisovice,Pod Horou - Čisovice,U školy - Čisovice,Bojov - Čisovice,Bojov,Višňovka) – Mníšek pod Brdy,náměstí (v pracovních dnech 10 spojů) (dopravce MARTIN UHER, s. r. o).
  • Železniční doprava – Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Železniční stanicí Čisovice projíždělo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177–178. (česky a německy)
  11. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  12. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vlastním nákladem, 1899. Dostupné online. Kapitola Čísovice, s. 198 až 200. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čisovice&oldid=22684963“