Českotřebovská vrchovina
Českotřebovská vrchovina je geomorfologický podcelek ve východní části Svitavské pahorkatiny, ležící v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy v Pardubickém kraji, v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.
| Českotřebovská vrchovina | |
|---|---|
 Obec Březová nad Svitavou na pomezí Ústecké brázdy (vpravo) a Hřebečovského hřbetu | |
| Nejvyšší bod | 693 m n. m. (Baldský vrch) |
| Rozloha | 787,8 km² |
| Střední výška | 473,9 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Svitavská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Loučenská tabule Orlická tabule Podorlická pahorkatina Boskovická brázda Hornosvratecká vrchovina |
| Podřazené jednotky | Hřebečovský hřbet Ústecká brázda Kozlovský hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, jílovec, prachovec, spongilit, pískovec, krystalinikum, granodiorit, sedimenty |
| Povodí | Tichá Orlice, Divoká Orlice, Svitava, Loučná, Moravská Sázava, Třebůvka |
| Souřadnice | 49°48′42″ s. š., 16°28′18″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIC-3A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a sídla editovat
.jpg)
Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Kostelec nad Orlicí (na severu), Choceň, Litomyšl a Polička (na západě), Letovice a Olešnice (na jihu), Dolní Dobrouč, Mladějov na Moravě a Březina (na východě). Uvnitř podcelku leží okresní města Ústí nad Orlicí a Svitavy, dále města Česká Třebová a Brandýs nad Orlicí.[1]
Geomorfologické členění editovat
Podcelek Českotřebovská vrchovina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3A) geomorfologicky náleží do celku Svitavská pahorkatina. Dále se člení na tři okrsky: Hřebečovský hřbet (VIC–3A–1) na východě, Ústecká brázda (VIC–3A–2) uprostřed a Kozlovský hřbet (VIC–3A–3) na západě.
Vrchovina sousedí s dalším podcelkem Svitavské pahorkatiny, Loučenskou tabulí na západě, a s celky Orlická tabule na severozápadě, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihu a Hornosvratecká vrchovina na jihozápadě.[2]
Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy editovat
Nejvyšším bodem Českotřebovské vrchoviny, potažmo celé Svitavské pahorkatiny, je Baldský vrch (693 m n. m.).
V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 600 m n. m..
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Baldský vrch | 693 | Kozlovský hřbet |
| Drašarov | 687 | Kozlovský hřbet |
| Sahara | 685 | Kozlovský hřbet |
| Poličský vrch | 672 | Kozlovský hřbet |
| Roh | 661 | Hřebečovský hřbet |
| Na drahách | 649 | Kozlovský hřbet |
| Mladějovský vrch | 648 | Hřebečovský hřbet |
| Mirand | 640 | Hřebečovský hřbet |
| Hřebcov | 636 | Hřebečovský hřbet |
| Hřebečov | 623 | Hřebečovský hřbet |
| Chvalka | 620 | Hřebečovský hřbet |
| Palice | 613 | Hřebečovský hřbet |
| Červená hora | 607 | Hřebečovský hřbet |
| Kozlovský kopec | 604 | Kozlovský hřbet |
| Nad Zlatou studánkou | 604 | Kozlovský hřbet |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Českotřebovská vrchovina na Mapy.cz
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
