Wikipedie

Čeněk Ibl

český básník, pedagog a překladatel

Čeněk Ibl (21. ledna 1851 Bratronice[1] – 25. března 1902 Praha-Vinohrady[2]) byl český středoškolský profesor, filolog–romanista, stenograf, překladatel, prozaik a básník. Působil převážně na reálkách v Pardubicích (1877-95) a Praze-Vinohradech (1895-1901). Byl autorem česko-francouzského slovníku (s Janem Herzerem), učebnic francouzštiny a těsnopisu. V časopisech uveřejňoval kromě odborných textů také překlady literárních prací i vlastní básně a povídky, vesměs pod pseudonymy Č. Bíl a Č. Lipina.

Čeněk Ibl
Čeněk Ibl před rokem 1899
Čeněk Ibl před rokem 1899
Narození21. ledna 1851
Bratronice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. března 1902 (ve věku 51 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, spisovatel, básník, překladatel, učitel a filolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Vystudoval akademické gymnázium a následně moderní filologii a těsnopis na filozofické fakultě pražské univerzity.[3]

Po roce 1875 pracoval dva roky jako suplent na české reálce v Ječné ulici v Praze. Roku 1877 získal místo na vyšší reálce v Pardubicích.[3][4] Spoluzakládal tam stenografický klub[3] a Spolek ku podpoře literatury české.[5][6]

V roce 1895 byl na vlastní žádost přeložen na nově zřízenou reálku na Král. Vinohradech.[7][8] V květnu 1901 onemocněl a v březnu následujícího roku zemřel[8] na rakovinu žaludku.[2]

Byl vzpomínán jako svědomitý učitel, milý kolega a společník.[8] Měl důkladnou a všestrannou znalost francouzštiny a těsnopisu.[9]

Zemřel roku 1902 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo editovat

Přispíval odbornými texty, překlady a vlastními beletrickými díly do časopisů, např. Těsnopisné listy, Těsnopisná beseda, Zábavy těsnopisné, Listy fiologické, Literární listy, Vesna a Zlatá Praha. Řadu příspěvků podepisoval pseudonymy Č. Bíl a Č. Lipina.[3] Například v časopise Vesna vyšla jeho veršovaná povídka Hela a v Těsnopisné besedě povídka Také student.[10]

Ve výročních zprávách pardubické reálky uveřejnil literárně-historické úvahy — Bajky Puchmajerovy a Antické látky v novověkém dramatě vůbec a českém zvláště.[3]

Knižně vyšly např. tyto jeho práce:[11]

  • Methodická učebnice českého těsnopisu (1892 s reedicemi)
  • Slovník francouzsko-český (1896 s reedicemi, spoluautor: Jan Herzer). Ve své době byl považován za nejúplnější.[12]

Překlady:

Upravil nová vydání:

  • Jakub Škoda: Grammatika francouzská pro školy střední (1900)

Rodina editovat

10. září 1877 se v pražském kostele sv. Petra na Poříčí oženil s dvacetiletou Antonií Wurcelovou, dcerou kamenického mistra z Doks.[13] Měli dva syny a dceru:[14]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Bratronice 02, s. 7
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z4, s. 135
  3. ↑ a b c d e Ibl Čeněk (Vincent). In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Svazek 12. S. 467.
  4. ↑ Na vyšší realce v Pardubicích. Národní listy. 1877-10-22, roč. 17, čís. 290, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  5. ↑ Ibl, Čeněk, 1851–1902 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-31. 
  6. ↑ Spolek ku podpoře české literatury v Pardubicích. Literární listy. 1887-12-20, roč. 8, čís. 1, s. 23. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  7. ↑ Na vyšší realce v Pardubicích. Národní listy. 1895-07-07, roč. 35, čís. 195, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  8. ↑ a b c Úmrtí. Národní listy. 1902-03-26, roč. 42, čís. 84, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  9. ↑ Prof. Čeněk Ibl. Zlatá Praha. 1902-04-04, roč. 19, čís. 23, s. 276. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  10. ↑ VYKOUKAL, František Vladimír. Nové rovy. Osvěta. 1902-05-01, roč. 32, čís. 5, s. 463. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  11. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR, není-li uvedeno jinak.
  12. ↑ JANEČEK, Jaroslav Immanuel. Čeněk Ibl. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 102.
  13. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Petra, sign. P O12, s. 206
  14. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 217, obraz 387
  15. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Pardubice 1870-1890, sign. 4466, ukn 7215, s. 120. Dostupné online
  16. ↑ Vladimír Ibl (1878-??) Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
  17. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Kutná Hora 77, s. 212
  18. ↑ Jaroslav Ibl v Souboru národních autorit ČR
  19. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Kutná Hora 79, s. 54
  20. ↑ Vladimír Kunc (1907-1979) Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine. v Kartotéce Jaroslava Kunce
  21. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Pardubice 1870-1890, sign. 4466, ukn 7215, s. 146. Dostupné online.
  22. ↑ Antonie Iblová na MyHeritage
  23. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Pardubice 1870-1890, sign. 4466, ukn 7215, s. 268. Dostupné online
  24. ↑ Čeněk (Vincenc) Ibl na MyHeritage
  25. ↑ Čeněk Ibl (1889-??) Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
  26. ↑ Nový vyslanec ČSR u Svaté stolice. Národní politika. 1936-02-17, roč. 54, čís. 50, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 

Literatura editovat

  • MIČKA, Ladislav. Kulturní tvář Rakovnicka. Rakovník: Okresní muzeum a galerie, 1979. 374 s. 
  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce (2. díl). Svazek 1. Praha: Academia, 1993. 592 s. ISBN 80-200-0468-8. 

Externí odkazy editovat

  • Čeněk Ibl v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čeněk_Ibl&oldid=23763737“