Údolím lapků z Drakova
Údolím lapků z Drakova je naučná stezka údolím Černé Opavy, vedoucí z Mnichova, místní části Vrbna pod Pradědem, do Rejvízu. Celková délka je 12 km a na cestě je umístěno 10 zastavení.
Vedení trasy editovat
Stezka začíná na rozcestí v Mnichově a pokračuje proti proudu Černé Opavy přes celý Mnichov, okolo zámku a opevnění ze 30. let 20. století až k Josefskému hamru. Následně míjí osadu Drakov a okolo zaniklého hradu Drachenburg, zbytků Lorenzovy hutě, Rejvízského mostu, bývalého Brandlova mlýna až na rozcestí Pod Kobrštejnem. Tady je možné udělat dvě odbočky. Zelené značka vpravo vede na Horní Údolí se zříceninou kaple sv. Anny a řadou bývalých štol v Tábornických skalách; tatáž značka vlevo pak vede na hrad Koberštejn. Trasa naučné stezky však pokračuje rovně přes Černou Opavu a přes osadu Starý Rejvíz do Rejvízu.
Zastavení editovat
- Tajemný mnich z Mnichova
- Zastavení formou pověsti seznamuje návštěvníky se vznikem Mnichova a zároveň také představuje „průvodce“ naučnou stezkou – mnicha, který zde doprovázel obchodníky cestou okolo hradu.
- Kamenné moře aneb Kde jsou doma borovice
- Druhé zastavení představuje funkci kamenných moří.
- Přírodní poklady
- Představuje Evropsky významnou lokalitu Sokolí potok s výskytem střevlíka hrbolatého. Zároveň také podává informace o vzniku Josefského hamru.
- Dračí spáry aneb Celnice a osada Drakov
- Seznamuje s těžbou v lese a obměnou lesa.
- Kde se tavilo železo
- Páté zastavení je zaměřeno na těžbu železné rudy v oblasti a jejího zpracování v Lorenzově huti.
- Černé vlasy krásné Pavly
- Toto zastavení se věnuje řece Černá Opava, která teče podél téměř celé naučné stezky. Je zde uvedena i pověst, která se k řece váže, a také rýžoviště na řece.
- Lapkové na Koberštejně
- Sedmým zastavení se návštěvníci dozvídají informace o hradě Koberštejně i o lapcích, kteří jej údajně obývali v 17. století.
- Loupežnické louky
- Reibwiessen (Loupežnické louky) se nacházejí pod Koberštejnem a kromě informací o nich jsou na tomto zastavení uvedeny i informace ke sklárně ve Filipově údolí či k pilám na Černé Opavě. Počeštěním německého výrazu Reibwiessen vznikl dnešní Rejvíz.
- Tmavé hvozdy loupežnické
- Předposledním zastavením se turisté vracejí zpět do lesů, tentokrát do míst na úpatí Orlíku, kde se za druhé světové války nacházel zajatecký tábor. Po skončení války zde byly nalezeny hroby ruských zajatců a místo tak dnes nese název Ruský hřbitov.
- Tajemný Rejvíz
- Poslední zastavení na naučné stezce se věnuje rašeliništi Rejvíz a také NPR Rejvíz. Na závěr představuje další postavu – pastýře Gilla, jenž bloudí po rejvízských rašeliništích.